|
památník obětem holocaustu zabírá skutečně velkou plochu v samém centru berlína, kousek
od braniborské brány. a vypadá hodně zvláštně - betonové kvádry různé velikosti, světla,
labyrint... člověk z toho má chvíli divný pocit a pak začne vymýšlet blbiny, aby odlehčil
tu podivnou atmosféru. úplně nejvíc mi to připomínalo počítačovou hru wolfenstein...
další počtení, historie a odkazy na archiwebu.
01 - v ranním slunci to vypadá jako ledacos, ale památník ani ne (šárka)
02 - nepravidelnost má symbolizovat jedinečnost každého zmařeného života (šárka)
03 - eva mezi kvádry (maruschka)
04 - ticho má vést k tomu, aby se o holocaustu začalo opět mluvit (maruschka)
05 - honza fotí (maruschka)
06 - zbyňa a honza nad věcí (maruschka)
07 - eva a maruschka vyhlížejí (zbyňa)
08 - štěpán a eva (maruschka)
09 - někdo (maruschka)
10 - nikdo (maruschka)
11 - staveniště naproti památníku (šárka)
12 - podivný pocit (šárka)
13 - ani to nevypadá jako beton (šárka)
14 - ale spíš jako pískovec (šárka)
15 - nasvětlení tomu ještě přidá (šárka)
16 - zbyňa a adamm aka gangstas (maruschka)
 
17 - štěpán v labyrintu; 18 - a celé osazenstvo kostky (šárka)
19 - šárka, adamm, honza, maruschka (zbyňa)
20 - boty jdou a všechno... (zbyňa)
|