:: deník z expedice na konferenci (3. část)

a to je celé… dobře jsme se měli :) mimochodem – dnes jsme si chtěli jít na chvíli pročistit mozek od neustálého sezení u počítače a dát si jednou petanque – a akorát nám před domem posekali náš hrací palouček :)) martinovi se povedlo zvrátit a z 4:12 vyhrát 13:12! sodoma gomora! no, co se dá dělat… radši půjdu vařit večeři :)

24.04. – sobota – den 7.
bohužel, dosud panující úžasné počasí (na sluníčku se dalo s přehledem opalovat) se z ničeho nic zhoršilo. mžilo a tak se vážně uvažovalo, že plánovaná plavba na pltích po dunajci se zruší. ale nakonec jsme se odhodlali, na pokladně nám byly hromadně zakoupeny pláštěnky, horalé se chopili bidel a pasažéři foťáků a plulo se. nebylo to špatné, ale docela jsme klepali kosu, sedět dvě hodiny v jakýchsi neckách, kde si ani nemůžete protáhnout nohy… příroda je úchvatná, ale už jsme se těšili do hospody. dostali jsme svařák nebo grog (platili organizátoři) a česká skupina rozebírala hokej ;) vypili jsme svůj svařák, grog angličanů, ještě jeden svařák (škoda, trochu jsme doufali, že se v tom množství pár navíc ztratí, ale ten už jsme si zaplatit museli) a rozehřátí jsme se vrátili do bukowiny. bohužel angličani se s námi rozloučili a odejli do londýna – zůstal jen jejich vedoucí – rysiek, polák z třince, který studuje v krakově a teď je na nějaký čas v londýně ;) ještě předtím pro nás měla rumunská skupina překvapení: každý dostal diplom, a každý ho měl za něco, čím připadal rumunům jedinečný :) dost povedená věc :) druhý den končily dvě konference, které se konaly zároveň s tou naší (jedna studentů medicíny a druhá studentů žurnalistiky), takže jsme byli pozvaní, abychom si užili závěrečný banket s nimi. karaoke jsme se ale neúčastnili, spíš jsme se
drželi stranou, popíjeli neustále se vynořující vodku a pochvalovali si společně strávené dny.

25.04. – neděle – den 8.
tentokrát jsem se na snídani vykašlal úplně a spal, dokud to šlo. rychlá úprava zevnějšku, sbalit se a do autobusu do krakowa. ubytovali nás tentokrát na kolejích nawojka, které už nebyly tak komfortní, ale pořád ok. zmizela část němců a holanďanů a ostatní měli taky dost, takže odpolední program byl zrušen a většina lidí si šla lehnout – za námi byl propařený týden a večer nás čekal koncert. domluvil jsem se s leszkem a ryśkiem, že se pro mě staví a půjdeme ještě před večeří na chvíli do města. lehl jsem si na postel a chvíli si četl a ukolíbalo mě to, až jsem usnul. když mě vzbudili, byl jsem tak mimo, že jsem chvíli nechápal, ani kde jsem, ale povedlo se mi trochu probrat a vydal jsem se s nimi k dominikánům na mši. znám polské bohoslužby jen od babičky, ale doufal jsem, že v krakowě by to mohlo být trochu jiné – byl jsem ovšem velice překvapený, udělali na mě moc dobrý dojem…
prý tam chodí hodně studentů – kázání bylo výborné a na konec zazněla písnička z taizé, což mě úplně dostalo.
po večeři jsme šli do města, konkrétně do klubu u louisa. sławek mi řekl, že se říká, že je to tak trochu lesbický klub… docela bych tomu věřil, samé barmanky – mužatky a hrála dívčí skupina ;) ovšem pěkně od podlahy, řezaly do toho solidně a byly dost dobré, snad jen zpěvačku by si měly najít výraznější. horší už to bylo s cenami.
v polsku je obecně drahé
jídlo a pití v restauracích, hospodách a klubech, pivo pak v porovnání s čr zvlášť. za 4 zł (28,60 kč) je to láce – tady bylo za 6 zł (čili 43 kč). jenže – nebylo. dražší warka strong taky došla, tak nám nezbylo než objednat si heineken za 6,80. nebyl nic moc, pije se jako limonáda – tak jsem se rozhodl, že budu následovat sławka a koupím si radši wiśniówku (sladké, spíš silné, dobré ;) –
jenže když jsem došel na bar, tak už taky nebyla. za vodku s džusem jsem dal 10 zł a pak jsem byl polit pivem. popálil jsem se o sirku při předvádění nějakého stupidního triku – takže bylo na čase změnit lokál. jmenovalo se to kuriosum, vypdalo to tam jak v bordelu (hlavně ta červená všude) a všichni jsme byli nějací ospalí. chvíli jsme se hádali o minulosti těšínska a o coelhovi a pak se většina z nás rozhodla pro zbabělý odchod na kutě.

26.04. – pondělí –
den 9.
dopolední session připomínala kufr: ve skupinách jsme hádali, co se jednotliví zástupci týmů kresbou nebo pantomimou snaží předvést – většinou šlo o nějakou význačnou evropskou či polskou záležitost. od skupiny monty python, přes berlínskou zeď až po drákulu. po obědě se pokračovalo, tentokrát už na body. holky z naší skupinky už odjely a rysiek, daniel a sławek tak porůznu zmizeli, takže to nejdřív vypadalo, že „národní“ barvy budeme hájit jen já a
leszek. ale nelekli jsme se a hned první kolo – přiřazování význačných míst či budov k jednotlivým zemím jsme zvládli bez ztráty bodu. pak se vytvářel národní sendvič (holanďanky zaslouženě vyhrály se sendvičem tvaru tulipánu), kreslili jsme do slepé mapy evropy účastnické země… už s posilami jsme pak přiřazovali dál: jídlo a pití, hudbu a spisovatele. nebudu vás napínat: slavně jsme zvítězili :)
před večeří jsem si naposled zašel do centra, tentokrát koupit pro regise knížku w. millera saint leibowitz and the wild horse woman, pokračování chvalozpěvu na leibowitze, které nevyšlo česky. po večeři se konala party na rozloučenou – už v jejím průběhu odjela litevská výprava. převzali jsme cenu za odpolední vítězství: láhev vodky – a hned jsme ji vypili. kolem půlnoci se povedlo zprovoznit všechno potřebné k tomu, abychom si mohli prohlédnout fotky z uplynulých dní: všichni, kdo měli s sebou digitály, je dali k dispozici
organizátorům a ti z nich vypálili cd. potom jsme se pomalu odebrali spát, jen někteří šli ještě do města…

27.04. – úterý – den 10.
docela hloupé bylo, že jsme se vlastně nijak oficiálně nerozloučili. když jsem přišel na snídani, tak tam sedělo jen pár lidí – rumuni odjeli na celý den (už mimo program) do osvětimi, ostatní byli kdovíkde nebo zmizeli už brzo ráno. nasedl jsem do prázdného autobusu do cieszyna (při vystoupení jsem si zapomněl uvnitř tašku, naštěstí mi to za chvíli došlo), koupil si polityku, krówki a sešel se s na druhé straně hranic s haniou a boopem. dal jsem si točený budvar a smažák, věci, které bych v polsku po delší době asi postrádal, a jel do brna.

moc pěkné to bylo :) příští rok bych si to klidně zopakoval :)