:: flashbacky II.

ne, nejde o osmnáctiny. na podobných věcech vlastně nikdy nezáleží. jen na mně leží minulost jako huňatá deka. není to nepříjemné. já život nežiju, já ho nekrájím, já ho vídám za sklem kavárny, na útržcích papírků, vyřezaný v kůře stromů. každý nový začátek v sobě přináší zárodky konce a i všech minulých počátků. nic jako příčina a následek neexistuje, ale my jsme hloupí a musíme si dodávat kuráž: říkáme ji Řád. (čili flashback z toho, co bude?)

pondělí: první příspěvek psaný z nového působiště (zatím offline, ale garantovaný dvoumegabit se blíží!). jsem tu teď sám – flam je na týden na stavbě a boop s martinem přijedou až zítra. už jsem si tu (pravda, trochu provizorně) našteloval počítač i svou hudební aparaturu, takže si teď užívám fakt hodně stylové hackerské pohody.

nevím proč, ale nějak se mi mysl toulá a musím pořád vzpomínat na drobné detaily, které už se nevrátí. na ježka, kterého marjánka zachraňovala, když jsme jeli poprvé do komína, na nepochopitelně barvotiskovou vizi bytu na úvoze, kterou jsem kdysi zahlédl a trolejbusy odjížděly jako ve snu. na zbořený již sklad ve vnitrobloku na úvoze, kde bylo možné pokaždé nalézt nový, zcela nesmyslný výtrysk odpadků, které byly ve skutečnosti lepší než vetešnictví. na noční vysílání rádia jih, kdy jsem měl prominentně číslo do studia a po nocích si vykládal s moderátory. na všechny podzimy, kdy jsem pevně věřil, že už brzo budou problémy za námi – a na všechna léta, kdy jsem zase vystřízlivěl, protože jsem pochopil, že ten podzim byl víc, než v co jsem mohl doufat. jistě, člověk si idealizuje minulé – ale já si neuvědomuju jen to dobré. vím o všech těch slzách, nedorozuměních, podrazech, že jsem se choval strašně. a přesto bych ty podzimy nevyměnil za nic na světě. stýská se mi. i po tom, co se ještě nestalo. po tomto podzimu.

slova, gesta, hudba, smích, je to jak koláž v přírodních barvách, kde své jisté místo mají i zvuky. citace, fráze, hlášky, urputná snaha vyjádřit se skutečně přesně korunovaná neúspěchem, protože nikdo to nepochopí tak, jak byste opravdu chtěli.

chtěl bych kočku. a taky se nesmím zapomenout poohlédnout po towa tei… btw. jde někdo v pátek na flédu? kid loco? doufám, že flam nezklame, když už jsem vyhrál ten volňásek, tak ať tam nejdu sám. hlaste se :)