:: mezinárodní byt

aneb jak začal leden a dilema – mám mít radost z kurzu dolaru?

silvestr dopadl docela rozumně (proti loňsku rozhodně). podepsal se na tom i dosti nedobrý zdravotní stav, který mi nedovolil vyvádět nesmysly… začátek roku se nese v mezinárodním duchu: za robertem z finska přjela elina (moc milá, a taky přivezla spoustu prima věcí, pořádným prkýnkem počínaje a cizokrajným chlebem konče). robert po silvestru přivezl další dávku úžasného cukroví (jeho mamince třikrát hurá!). načež v neděli se zjevil v brně petr (a taky filip), který teď finišuje na své bakalářce na psychologii – týká se – jak jinak – blogování. takže se u nás ubytoval, nevychází (kromě nákupů podezřelých potravin a nápojů polské provenience v neméně podezřelém obchodním centru charlie, které máme za rohem – a nemám je rád, protože jsou drazí, nepříjemní a ráno na silvestra neměli rohlíky), pracuje – dělám mu korektora na čtvrtinový úvazek. v pondělí přijeli hosté z hospitality clubu, nerijus a jeho kamarádka laura. byli tu jen na jednu noc, ale i tak to bylo fajn. doufám, že i oni z nás měli podobný pocit :)
no a v úterý jsem jsem došel na to dilema s dolary: 22,50 (tolik asi je teď střed) není nic moc… a polské stipendium (=které je zase v USD) jsem nakonec vydupal – i když by se mi to pravděpodobně z konzulátu neobtěžovali sdělit, jako obvykle jsem měl dojem, že je moje existence smrtelně uráží. na druhou stranu – dnes jsem slavnostně podnikl první objednávku přes amazon. matthew barney – the cremaster cycle. tak jsem zvědav, kolik to nakonec bude stát (tady ten laciný dolar potěší), a jestli to dostanu ještě letos. jestli všechno dobře půjde, tak bych měl začít vydělávat skutečně hodně peněz, protože mě už nebude nic držet a já si začnu objednávat milion nesmyslných věcí po internetu! no hrůza!
jinak se nic zvláštního nestalo. sny o brněnské mešitě (nebyla to ta opravdická, ale nějaká jiná a byli tam lidi od nás z evangelického sboru, prý konvertovali), desetitisících korun ukrytých v mrtvé schránce a orgiích u wokounů, kde byl martinův tatínek zoufalý z toho, že polovina hlavounů přišla převlečená za ženy (jednoho jsem viděl a fakt mu ty červené lodičky neslušely). danny říkal něco o tom, že se cítí jako na opiátech, ale jen si ujíždí na přízni vesmíru. cítím se podobně. tak doufám, že to neskončí nakonec jako v červené a bílé – kteroužto knížku jsem už dočetl a doporučuju naprosto všem (pokud ovšem překousnou, že to občas nedává smysl, hrdina je nesympatické prase a všichni jsou neustále na piku). k tomu si příznačně pouštím misionářské cd „siloe – blíž“, co jsme si se ségrou koupili v červeném kostele k vánocům – dívčí skupině z prostějova (stránku nemají, nikde o nich nic není – neplést se sborem siloe) to hraje pěkně, i když texty jsou trochu moc asi pro většinu populace, nejen pro satanisty ;))
nakonec mi zbývá jen hodit pár pozvánek: lachtani hrají v pátek v dessertu, tentokrát se speciálními hosty ;) a 14. se koná na flédě třetí classX (kde by mi mohl platit volňásek), tentokrát v takové umírněné sestavě (ale umírněnost platí i pro vlezné). teď už jen dodělat všechny ty povinnosti a zkoušky… a bude to úplně dokonalé ;)