:: práce za rohem


no vážně! půl roku jsem se flákal, a teď s tím bude konec. ale fakt je, že se mi začínají tenčit finanční rezervy, takže je asi na čase :)

paradigmat jsem se nebál – a měl jsem. jediná zkouška a já ji nejspíš nedal. se závěrečným scénářem do televizní publicistiky jsem byl sám hodně nespokojený, a ještě jsem ho odevzdal pozdě. a hlavně se mi benny směje, že už nepíšu o nikom jiném než o něm. no co už. (což mi připomíná, neuvěřitelné se stalo skutkem, a petrovi jeho bakalářku přijali k obhajobě, bude ji mít zítra).
minulý týden jsem si zajel do ostravy, abych si vyzvedl své úžasné polské stípko. den předtím jsem překonával kocovinu tím, že jsem jednal o grantech pro snad již skutečně vznikající medialab a tak jsme s martinem seděli a vymýšleli do tří v noci. vlak do ovy jel v šest ráno ;) nejdřív se mi málem povedlo nastoupit do vagónu, který jel do jeseníku, pak jsem usnul a ostravu málem přejel. po příjezdu bylo ještě dost času, ale nenašel jsem nic otevřeného, tak jsem si sedl ve foyer radnice, že si budu číst… po hodince mě vzbudila milá slečna v uniformě městské policie. ani nebyla nepříjemná, spíš starostlivě se ptala, jestli jsem v pořádku. no nevím, jestli ji moje zmatečná odpověď uklidnila, tak jak tak jsem radši zmizel. v deset jsem se těšil na předání peněz a odjezd, ale ouha – celé to bylo až od dvanácti. weronika, moje ostravská spojka, mě provedla po městě – za zmínku ale stojí myslím jen jedna věc: záchody na filozofické fakultě v ostravě. tolik inzerátů, malůvek, telefonních čísel a podobně jsem neviděl ani na nádražích. to nemají v ostravě nějaké gay podniky? úlet. škoda, že jsem neměl foťák. zpáteční cesta stopem proběhla v pohodě, z ostravy se mi jezdí vždycky dobře ;) bez problému jsem stihl zařídit vše potřebné a dorazit s projektorem na koncert květů a cs_zvuku… zatímco květy už jsem zažil v lepší formě, cs_zvuk mi udělal velikou radost: jednak mě vzbudili ;) a hlavně – něco takového jsem skutečně ještě nezažil. tomáš, petr i robert (jsh) do toho dali všechno. 40 minut brutálního nátěru, který přitom (většinou) dával smysl, občas sice za hranicí bolesti (samozřejmě velká většina lidí odešla během prvních deseti minut), ale bylo to super. opravdu *nová* zkušenost. kombajnova projekce promítaná do lidí místo na plátno už byla jen (ale podstatným) bonbónkem :))
z úplně jiného soudku byl páteční classx na flédě. příjemná klubovka (i když se přiznám, že když jsem o půl jedenácté přišel a neviděl nikoho známého – a vůbec bylo prázdno – tak jsem se trochu lekl, ale zaplnilo se to nakonec dobře), hodně fotbálku (poslední dobou se mi relativně daří ;) a fajn parta lidí.
pár lidem jsem nedávno pouštěl „you kicked my dog“. asi to až tak známé není, takže tady to máte ve verzi i s hudbou – rudy bentmoore (ft. kerpal) – you kicked my dog :) a ještě jeden tip: už nějaký čas si myslím, že rozumné blogy jsou spíš ty, které jsou nějak žánrově zaměřené… co takhle jeden o filmech? nejnovější příspěvek o archive.org se mi akorát hodí – protože právě teď o tom píšu – palo mě přesvědčil, že bez článku do im6 by můj život neměl smysl… ;)

no a nakonec se musím podělit o jednu z nejzajímavějších knížek za poslední dobu: julio cortázar – konec hry. velice originální soubor povídek, většinou opravdu strhující, plné velmi zvláštní nereálné atmosféry, podivných point, nečekaných zápletek… líbí-li se vám borges, nenechte si to ujít.



Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *