výlet do Sýrie

(this time no English version, to lazy to blog about our „short trip“ – 3 days in Syria, but most of the link lead to English Wikipedia, so if you don’t speak Czech, just check the links in the following post.)

tak jsem vám byl v Sýrii, za tři dny najezdil 1750 km, o čemž sepisuje podrobný report hlavní organizátor Aleš. v šestičlenné sestavě jsem byl jednoznačně nejméně zkušený cestovatel, a ani se nepolepším – včera jsem nekoupil za 5690 Kč letenky z Frankfurtu do Punta Cana (Dominikánská republika) a dneska nekoupím letenky za 4390 Kč z Mnichova do Montego Bay (Jamajka). odlety jsou totiž vždy druhý den. ale při příští příležitosti do toho půjdu. nebo se taky koukněte na tenhle trik: u condoru můžete zkusit tzv. joker flights, za 98€ si můžete vybrat jednu z 10 destinací – Agadir, Antalya, Hurghada, Larnaka, Las Palmas, Malaga, Marsa Alam, Santa Cruz de la Palma, Tenerife. Odlety z Mnichova, Frankfurtu a Hamburku. za 298€ jsou to o poznání exotičtější místa (odlet z Frankfurtu): Cancun, Las Vegas, Male, Mauritius, Mombasa, Phuket, Puerto Plata, Punta Cana, Salvador, Seychelly. finta je v tom, že když si to koupíte, tak nevíte, na který to padne (respektive, za vyřazení místa se zvyšuje cena, nicméně jde dohledat, které dny se kam lítá a tím se pravděpodobnost na vysněnou lokaci zvyšují). všechny tipy z akčních letenek :)

ale kuš, zpátky k Sýrii: během tří dní jsme obrazili pět památek Unesco: nejprve dvě křižácké pevnosti: Krak des Chevaliers a Qal’at Salah El-Din, které jsou skutečně působivé (mezitím jsme dojeli nejdřív k moři odpadků a pak i k moři opravdovému, konkrétně v Latakii), po drobných problémech na nedostavěné dálnici (narazili jsme do neosvětleného auta před námi a vytvořili tak originální tuning a la Alfa Romeo na přední kapotě našeho Nisanu) jsme se přesunuli do druhého největšího města Sýrie Aleppa. Dali jsme si večerní procházku, kebab, damašské pivo Barada (nic moc), hodně oldskool sprchu a zalehli. Ráno Aleš pořešil pojišťovnu a my se poflakovali po súku, následně jsme všichni společně vyrazili na prohlídku starodávné citadely. Skoro všechna místa, kde jsme byli, měla jednotné vstupné: 150 SYP cizinci, 10 SYP místní a studenti (ISIC do 26 let, přelepku většinou kontrolovali). Pro představu – 10 SYP = 4 Kč. Po poledni jsme vyrazili na jihozápad, vesměs posíleni o super kebab za 35 SYP :)

přes hrázi Asadovy přehrady jsme dojeli k Qal’at Jab’ar – taktéž velmi impozantní ruiny – a pak jsme se vykoupali v Eufratu :) voda byla studená, ale jinak to bylo na krátký rukáv (další den jsem si dokonce spálil krk). Do Resafy jsme dojeli už za tmy, okoukli to a ztratili se na okreskách směrem na jih… Nakonec jsme ale šťastně dojeli na večeři do Palmyry, pojedli místní speciality (k tomu vodní dýmku) a zalehli. po prozkoumání starověkého města i novější pevnosti nad ním jsme se před odjezdem stavovali vyměnit něco dolarů – a potkali jsme dva Slováky, co letěli ve stejném termínu co my – a o letenkách se dověděli z mého účtu na Twitteru! jednomu z nich bylo docela zle, takže nás poprosili, jestli je nevezmeme… jeli jsme dvěma auty (Nissany, půjčené za 180 dolarů na den u Europcar), takže další dva lidi nebyli problém.

po cestě do Damašku jsme sledovali cedule „Iraq“ a napadlo nás, že by nebylo od věci dostat se co nejblíž k iráckým hranicím (ani nám nedošlo, že ten den jsou v Iráku volby!), a tak jsme to taky provedli – dostali jsme se až do At Tanf, asi pět kilometrů od hranic (kde už jsme chytli iráckou mobilní síť). no a pak jsem se už obrátili směrem k Damašku, kam jsme také večer dorazili a stihli jsme podle gusta prohlídku starého města, včetně popíjení libanonského piva Almaza (super) na hlavní ulici, nebo návštěvu lázní. no a pak už hezky na letiště a přes Budapešť domů…

jaké jsem z toho všeho měl dojmy? velmi pozitivní – v porovnání s Marokem je Sýrie relativně neturistická – takže se méně často setkáte s dotěrnými lovci turistů. ceny jsou víc než přívětivé (za hotel v centru Aleppa jsme platili 300 SYP / člověk / noc, v Palmyře dokonce jen 250 SYP), smlouvání je ovšem samozřejmostí a nutností, zejména při nákupu jakýchkoliv suvenýrů. kuchyně mi byla taky sympatická – kebab, kuře s rýží, falafel, placky se sýrem či masem, mini-pizzy :) taky bylo vidět, že místní dost frčí na spoustě sladkostí. dopravní situace rozumná (tedy, až na tu nedostavěnou dálnici, kam se dalo najet) – vozový park v rozumném stavu (spousty nových aut, obvykle míň oťukaná než třeba v Itálii nebo na jihu Španělska), silnice relativně taky, na červenou se nejezdí a troubí se v mezích příčetnosti. kdekdo mluví anglicky aspoň trochu (hlavně zejména ve velkých městech a turistických lokacích) a snaha domluvit se / pomoci byla skoro všudepřítomná.

internetové kavárny najdete ve velkých městech skoro všude, v Damašku i wi-fi (jinde ale moc ne), mobilní signál byl kromě hodně zapadlých míst v poušti všude. jako rádio si můžete kromě spousty arabských naladit na 1323 AM taky BBC. víza se vyřizují v Praze (Slováci v Bratislavě), stojí 700 Kč, jsou potřeba dvě fotky a potvrzení o zaměstnání / studiu (jak to dělají živnostníci, nevím), logicky je handicapem izraelské razítko v pasu :) a pak dvakrát vyplněný formulář, který s ostatními informacemi najdete na stránkách syrského velvyslanectví.

budete-li mít šanci (a speciálně pokud nabídne Malév zase tak skvěle levné letenky), určitě neváhejte. já sám bych se jistě rád vrátil, tři dny byly samozřejmě strašně málo. toto je velmi stručný záznam – Aleš má rozepsaný mnohem lepší a zajímavější – až bude ready, aktualizuju to tu o odkaz. taky je v plánu ze všech fotek a videí vybrat to nejlepší a připravit pro široké obecenstvo nějakou tu předváděčku :) odkazy vedou vesměs na anglickou wikipedii, rozumné a aktuální české stránky o Sýrii nenajdete (čestnou výjimkou se jeví být cestopis na hondza.info z roku 2007, kde je taky hafo odkazů na starší cestopisy), ale česká verze Lonely Planet průvodce Sýrie a Libanon je z loňského roku a vesměs aktuální, občas až zábavně pojatá a detailní (třeba při výběru ubytování v Palmyře pomohla moc). mapy jsou o ničem – i ta nejlepší – 1:800 000 (Freytag a Berndt), ukazovala ještě nepostavenou dálnici a cestou z Rasafy do Palmyry spíš mátla. kupodivu ani google maps nic moc (přepněte si na satelit a uvidíte, že skutečná poloha silnic je dost odlišná).

nu, a to je pro dnešek asi všechno :)

Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.