rok videoklipů, část druhá

Tak tady je druhá část mého 365 projektu, kdy jsem na svém Mastodonu publikoval videoklipy… je jich v tomto případě 96, od dubna do července :)

Bing mi tady vygeneroval obrázek, kde nejsou žádné ženy, náhoda? Nemyslím, ale v mém výběru to rozhodně taková sausage party není, nemusíte se bát…

166 = Afroman: Because I Got High

OK, no tak z té watch session moc nebylo, abych zvládl cestu nočním vlakem, dal jsem si nějaké adetivované sušenky… 🤔 a tak přišel čas na tuhle legendu! K tomu asi není moc co dodat, pokud jste někdy měli období, kdy jste se občas trochu ztratili, tak víte, jaký to je 😎

Každopádně, dlouho jsem o něm pak neslyšel, až když mu policajti (asi dost možná jako odvetu, že je prudil ohledně vyšetřování vloupání k němu domů) vtrhli do baráku a udělali tam razii – prý kvůli podezření na únos a drogy. Ale našli jen lemon pound cake a Afroman pak na to téma natočil EP se záběry z bezpečnostních kamer :)

Režie: Michael Alperowitz

142 = All Saints: Under the Bridge

V návaznosti na Red Hot Chilli Peppers jsem si vzpomněl na jeden klip, který tehdy™️ měl úplně brutální screen time. Vlastně vůbec nechápu, co na něm mohlo stát 500k dolarů, protože co si budem, tyhle triky zrovna moc dobře nezestárly. Ale tehdy mi (holky, ne triky) přišly dost hot. Dnes teda ani ne :(

Režie: Philippe Andre

105 = Aloe Blacc: I Need a Dollar

Tak kdo by nepotřeboval dolar; tohle byla velká hitovka a užil jsem si to live na Pohodě 2012, kde se v tu chvíli schylovalo k bouři – ještě zahrál I Need a Dollar a pak evakuace 🌩️ Laďčin oblíbený zpěvák, ale tenhle klip patří i k mým velmi oblíbeným 😎

Režie: Derek Pike

115 = Robyn Adele Anderson: American Idiot (Green Day) – 1940s Wartime Cover

Mám velkou slabost pro tyhle crazy remaky, na Robyn jsem narazil přes Scott Bradlee’s Postmodern Jukebox a pokud tenhle žánr neznáte, ponořte se do něj :) baví mě songy, které mě v originále až tak nezaujaly – ale ve swingových a jazzových úpravách je s tím docela legrace. a ty kostýmy!

Režie: ?

175 = AnnenMayKantereit x Giant Rooks: Tom’s Diner (Cover)

Tohle mi dneska poslal Tom P. a totálně mi spadla brada. Suzanne Vega je cool a tahle písnička 💓 ale AnnenMayKantereit jsem vůbec neznal a OMG kde jste je přede mnou schovávali, proč mi o tomhle hlasu nikdo neřekl? To je prostě wow… No dám si nějaký upozornění na jejich koncerty, snad to bude aspoň Vídeň :)

Režie: Lenny Rothenberg & Marius Möller

156 = Autechre: Second Bad Vilbel

Páteček s mým nejoblíbenějším EP od Autechre. Těch 35 min jsem si na konci gymplu často dával na repeat a těšil se na konec světa. Klip jsem tehdy neznal – Cunnigham s ním prý nebyl úplně spokojený a mě k hudbě ten vizuál vlastně moc nesedí – i když ani nevím proč. Ale samozřejmě je to velmi povedená věc, to nepopírám.
Nicméně, doporučuju celé EP – třeba jako soundtrack k meditaci.
Meditaci samozřejmě na vlastní riziko: pokud se dostanete někam ošklivě hluboko, je to váš problém a já za to nenesu žádnou zodpovědnost 🤷

Režie: Chris Cunningham

177 = The Avalanches: Frontier Psychiatrist

Jejich první album bylo zjevení a oslava samplingu a turn-tablismu. A bylo to vtipný a celkově v topu. Since I Left You boží, ale tohle ještě lepší! You’re a nut! You’re crazy in the coconut! Zlepší náladu kdykoli, třeba když postoupila Anglie a Turci vyhrávají 😎

Režie: Tom Kuntz & Mike Maguire

165 = Awonation: Sail

Prej velkej „sleeper hit“ – to jsem zjistil, že tak se označují songy, který se do top pozic dostanou až třeba rok po vydání… Dost možná od této skupiny neznáte nic jiného, ale tohle se chytilo strašně dobře. A sci-fi / mysteriozní klip k tomu pasuje, temný text, divný věci. Za mě samozřejmě dobrý!
Nicméně, skoro bych řekl, že jako první jsem viděl… ten neoficiální klip. Podle Wikipedie je i za tímhle velký příběh (o penězích), nicméně udělat prostě povedenou parodii a vytočit na tom 390 milionů shlédnutí… to je mazec.

Režie: Cameron Duddy

95 = Babyshambles: Fuck Forever

A teď něco úplně jiného.
Pete Doherty:

Oh I’m so clever
But clever ain’t wise

Génius, feťák, utopický socialista, bavič a prostě hrozný týpek. Vlastně je hustý, že je starší než já ;)

Režie: Jez Murrell

171 = The Beatles: Free as a Bird

Přiznání: byl jsem totální fanoušek brouků, měl jsem to hodně naposlouchané, takže „nová“ písnička od Beatles byla něco jako zjevení. Klip, ve kterém se objeví spousty narážek na všechny slavné hity – to jsem měl radost skoro jako bych se dostal na koncert ;)

Režie: Joe Pytka

126 = Beirut: Nantes

A tohle není chillwave, ale taky je to vlastně „novější“ (ok, 2007, ale já se k tomu dostal až o něco později a asi díky Laďce). Fascinující, že nějakej amík udělá album Gulag Orkestar a pak album s francouzskými městy a zní to jako kombo world-music, balkan gypsy whatever a Ameriky. Je to zábavný, emocionální a Zach má prostě charisma. 😍

Režie: ? (live)

118 = Biosphere: Kobresia

Dnešní večer byl intenzivní a live-coding set, který měl Luka Prinčič v Tomášově Dinn studiu mi připomněl návštěvu berlínského Transmediale, kde jsme právě s Tomem byli na live setu Biosphere. Ten sice žádné „oficiální“ klipy moc nemá, ale z jeho (pro mě) nejlepšího alba Substrata (1997) neoficiální klipy jsou. Třeba tento, kde podivné vizuály skvěle pasují k úžasné ambientní hudbě.

Režie: ?

91 = Black Box Recorder: Child Psychology

„Life is unfair. Kill yourself or get over it“ – Tuhle skupinu jsem objevil díky Fishovi a jejich dream-pop by mohl klidně hrát v rádiu, pokud se ovšem neponoříte do textů… :) i velmi smutné věci ovšem dovedou podat… způsobem, který není depresivní, ale spíš uklidňující? Nebo na mě to tak aspoň obvykle působilo.

Režie: Clio Barnard

178 = Blur: Coffee & TV

Možná nejslavnější videoklip Blur; slavná postavička Milkyho, který hledá kytaristu Grahama Coxona, což se mu povede, byť cesta to nebyla snadná. Prý je to o chlastu, což bych netipnul, i kdybych tehdy rozuměl textu, jako že jsem moc nerozuměl. Ale líbilo se mi to tak jako tak :)

Režie: Hammer & Tongs

132 = David Bowie: The Hearts Filthy Lesson

Když jsem zmínil Bowieho; tak ten by tu taky neměl chybět. Moc jsem ho neznal a jeden z prvních klipů, co jsem viděl, byl tento – slovům jsem nerozuměl a bylo to zlověstné a fascinující. Až o dost později jsem si k němu našel nějak trochu víc cestu – i když jsem se ani následně nestal žádným extra fanouškem (byť samozřejmě uznávám jeho kvality). HD Remaster.

Režie: Samuel Bayer

114 = The Cardigans: Lovefool

Poprvé, co jsem slyšel Cardigans, poprvé, co jsem viděl ve filmu DiCapria. Romeo a Julie jako gangsterská akčňárna ve Venice Beach – byl jsem na tom tehdy v kině a udělalo to na mě velký dojem. Od té doby jsem to neviděl, ale možná, že je pomalu na čase pustit si to třeba s dětma? HD upsacale verze.

Režie: Geoff Moore

123 = Johnny Cash: Hurt

No a když jsme u těch divných smutných písniček, tak tohle je úplně nejvíc. Jak zrovna Johnny Cash vezme song Trenta Reznora o heroinu a zazpívá to jako svou „poslední píseň“. Je to prostě strašně silný. Tohle je píseň o konci věcí, o smutku, který nejde vymazat.

Režie: Mark Romanek

141 = Cinematic Orchestra: Man with a Movie Camera

Dziga Vertov patří k legendám kinematografie – viděl jsem tenhle film na fildě, když jsem si tam dal nějaké céčkové kredity na filmové vědě. Upřímně si nepamatuju, s jakou to tehdy Blažejovský pouštěl hudbou – ale nujazz Cinematic Orchestra pasuje neuvěřitelně.

Režie: Dziga Vertov

111 = Citizens!: True Romance

Nejvíc polibků v historii videoklipů. No… polibků, prostě spíš fakt pořádný olizování, mačkání, ojíždění. A k tomu mega chytlavej song. Citizens už nemají funkční web, ale zdá se, že aspoň na 10. výročí se předloni probral jejich TW účet, tak snad je někdo z nich naživu a třeba to není tak úplně konec. Víc takových popových hitů!

Režie: We Are From La

135 = Cypress Hill: Dr. Greenthumb

Hymna každého správného zahradníka. Ať už pěstujete na zahradě nebo v boxu, tady doktor vždycky pomůže! Cypress Hill se s tím nikdy nemazali (první, kdo odpálili špeka v USA v přímém přenosu – v Saturday Night Live).

Režie: Estevan Oriol

110 = Čankišou: Anay Yo

Všechno začíná v Alfa pasáži a kouzelné houby mají velkou moc – hlavně když máte pírko, které vás zavede až do mystického místa kousek od AZ Tower (ten 111 metrový vřed tam v roce 2005 ještě samozřejmě nebyl). A bacha na revizory.

Režie: Dušan Urbanec

176 = Dandy Warhols: Bohemian Like You

David Brooks vydal v roce 2000 knihu Bobos; a v témže roce vyšel nejslavnější hit Dandy Warhols, ve kterém si dělají srandu z hipsterů dřív, než o nich byla vůbec řeč. Jak to tak v postmoderním světě bývá, největší reklamu songu udělala reklama Vodafonu, pak se to ovšem objevilo v x dalších filmech, seriálech – a taky v dokumentu Dig!

Režie: Courtney Taylor-Taylor

145 = Lana Del Rey: Video Games

Já ji vlastně moc nesleduju, ale tomu prvnímu videu, kterým se proslavila, se nedalo uniknout. I když je to (za mě) takový neodhadnutelný virál, vlastně nevím, co je na tom tak magického — ale něco zjevně ano. Nostalgie, melancholie, text, DIY feeling…

Režie: Lana Del Rey

136 = De-Phazz: Something Special

‚Cause you’re so special…
Just like anybody else

Tyhle lounge down-tempo songy mi v různých variacích hrály na Pandoře, na Last.fm, na 8tracks a dneska i na Spotify (jehož výběr je upřímně nejvíc na hovno, vlastně nevím, proč to používám na něco jinýho než na podcasty). Klip jsem objevil až teď, a je to taky retro, ale však to vůbec nevadí…

Režie: Dorothea Donneberg

108 = Dimitri From Paris: Sacré Français!

Normálně mám dojem, že jsem si to na gymplu půjčil z hudební knihovny v KJM jako CD a byl nadšený. Dimitri není fskutečnosti z Paříže, narodil se v Londýně tureckým Řekům, ale jeho francouzský mix funku, jazzu a housu byl / je prostě epic. A ten animovaný klip má cool atmosféru dnes stejně jako v roce 1996. Remastered version.

Režie: Olivier Kuntzel & Florence Deygas

128 = Dukla: Prší třetí den feat. TK27

Duklu jsem objevil díky Rádiu 1, když jsme bydleli v Praze a poslouchal jsem ho v autě (který jsem neměl). Jejich letošní album je podle mě fakt super, jedna z mála aktuálních českých věcí, kterou jsem poslouchal fakt hodně. Všechny jejich klipy jsou divný umčo, který mi neříká vůbec nic, ale ta hudba se mnou rezonuje natolik, že teda budiž.

Režie: Darjan Hardi

102 = Elektrickk Mann: Všechno co mám rád je zakázané

Trainspotting 2 z Wishe, teda chci říct z Valmezu. Před dvaceti lety jsem texty z Hrubý styl uměl prakticky nazpaměť, ale borci i poté, co se Ice B uchlastal, drží směr a prostě se s tím neserou. Ale na koncert vlastně nevím, jestli bych dneska chtěl jít… ;)

183 = Franz Ferdinand: Take Me Out

Dneska se mi tahle písnička připomněla v Bfitu, tak ji rovnou hážu do placu. Hroznej banger a to video je skvělý, zhruba v té době jsem podobnou poetiku hrozně žral a bavily mě weby, který byly podobně dělaný a používaly různý retro materiály a nějak to rozpohybovávaly, kolážovaly a tak.

Režie: Jonas Odell

107 = Funkstar De Luxe vs. Bob Marley: Sun Is Shining

Volně se posuneme od včerejšího Finleyho přímo k remixu původního songu Boba Marleyho, který byl hitovkou léta 1999. Jamajka, rasta, obří jointy, chill a slizce vypadající Funkstar de Luxe se svýma gruppies. Dneska už mě to teda úplně nebere, ale jo, v 18 mě to bavilo určitě víc než Marley a reggae.

Režie: Niels Birkemose

172 = Gala: Freed from Desire

Tak ještě jednou fotbal; když jsme byli v Hamburku, tak zpívat tohle zvládli dohromady čeští i turečtí fanoušci; ta písnička je totálně catchy, ale že se z ní stane naprostá fotbalová hymna…? Will Grigg’s on fire, your defence is terrified! Nejsem zrovna eurodance fanda, ale tohle, tohle je prostě žánr, a ten já respektuji, jak říkal pan VK. PS: nevěděl jsem, ale klip je… z Hamburku!

Režie: Nina Bittel

103 = Macy Gray: I Try

Z jakéhosi důvodu jsem v létě 2000 (?) v Polsku u babičky dostal nabídku od rodičů, že si mám koupit nějaké origoš CD dle vlastního výběru – a koupil jsem si Macy Gray. Mám dojem, že při některém ze stěhování zmizelo, ale bylo to On How Life Is. Macy má boží hlas, a tohle video úžasné barvy a atmosféru. Klasika 💕

Režie: Mark Romanek

149 = Green Day: American Idiot

V předvečer voleb jedna politická agitka (zelená, aha!) – písnička, která dozrála – když přiletěl Trump v roce 2018 do UK, proběhla kampaň, aby se dostala znovu nahoru v žebříčích a docela se to povedlo. A na live vystoupení se text změnil na: „I’m not a part of a MAGA agenda“ – tak nevím, jestli to v době vydání vlastně předpovědělo věci, co se teprve na nás chystaly…

Režie: Samuel Bayer

150 = Gus Gus: Ladyshave

Není podle mě jiná země, která by produkovala tolik známých hudebníků na počet obyvatel jak Island. Gus Gus byli původně filmařská partička, takže režie je „jejich“. A tohle je geniální věc – těším se na ně moc na letošním Pop Messe v Brně, vlastně to byl spolu s EOST pro mě hlavní tahák a důvod proč kupovat lístky… A tohle je jejich nejslavnější klip a je to prostě cool a sranda.

Režie: Stefan Arni, Siggi Kjartansson

101 = Husky: Chaos Chaos In My Head

101, takže musíme k nějakým kořenům… a bude to klip, který je dle počtu shlédnutí tím nejúspěšnějším, co jsem nahrál sám na YT :) můj hrdina z dob trackované hudby, Jacek Dojwa + zpěvačka Patrycja Hefczyńska = duo Husky a jejich album (které jsem si koupil někdy v roce 2003-4?) Czy słyszysz, moc fajn trip-hop. Klip trochu amatérský, ale tak… Pro mě to bylo pořád top :)

Jinak pokud byste si chtěli pustit jeho „původní“ tvorbu z konce 90. let, tak to všechno najdete zde – nepotřebujete ani vědět, co je to trackovaná hudba a v čem to jde spustit – má to on-line player. Moje Top3: Sofa Surfin‘, ‚Twixt cup and lip, Leeloo.

režie: ?

93 = Future Sound of London: We Have Explosive

Tak dneškem se dostávám zpátky na správný den; tohle šílené animované video mých oblíbených FSOL (díky němu jsem si jich asi poprvé všiml?) – ze skvělého alba Dead Cities. Co jsem nevěděl: režisér a animátor Run Wrake zemřel 2012 na rakovinu plic. Video je na asi oficiálním kanálu FSOL, který je ale prapodivně nedostupný, takže se na něj nedá moc proklikat a proto asi tak málo views.

Režie: Run Wrake

92 = Chemical Brothers: Believe

Na začátku jsem si říkal, že v tomto 365 projektu dám od každé skupiny jen jedno video, ale u některých to pak znamená hrozný problém: které z těch mnoha geniálních vybrat? Právě u Chemical Brothers je to těžký úkol, ale paranoidní týpek pronásledovaný robotem a „I need you to believe in something“ je prostě nejvíc i po těch letech. Geniální video.

Režie: Dom and Nic

167 = Chumbawamba: Tubthumping

Já mám tyhle pankáče spojené s fotbalem, a přitom nemyslím jejich „Olé olé“, ale tuhle hitovku Tubthumping. A vlastně jsem o nich nic nevěděl, třeba že žili ve squatu, že se od nich jim původně příbuzné skupiny distancovaly, když podepsali u EMI nebo že zisk (100k USD) z reklamy pro General Motors dali aktivistům bojujícím proti GM. Nicméně k písni: je to o tom, že i po prohře se jde dál! :) #euro

Režie: Ben Unwin

148 = Jamiroquai: Cosmic Girl

Když dneska všichni řeší jednoho hranatého pána, tak mi to připomnělo tohle epické video se superkárama – jedno prý oddělali na totálku ještě před začátkem natáčení. Anyway, tohle bylo v devadesátkách, kdy ještě někomu přišlo cool udělat videoklip, kde se honí lambo a ferrari, a mě to tehdy přišlo taky dobrý, no…

Režie: Adrian Moat

185 = J.A.R.: Poslední rváč

Aby to nevypadalo, že se v dnešní době nemůžou objevit senzační klipy. Za mě boží písnička, naprosto parádní aranžmá toho klipu, skvělí tanečníci (Tomáš Smička & Adél Abdul Khaleg) a celý je to prostě úplně vymakaný ve všech detailech. Top strop!

Režie: Jakub Sommer

161 = Jay-Jay Johanson: Heard Somebody Whistle

Režiséři ne tak klipu, jako filmu Do mdlob, který tu nejspíš nikdo neviděl, ale o to nejde. Jestli někdo v Česku tuhle písničku zná, tak je to kvůli Apple videu „making of“ na Vision Pro. V mém případě je to pak jedna z mála písniček, které jsem objevil díky Spotify. Když jsem ji slyšel prvně, musel jsem zastavit a pustit si ji ještě jednou! A vy to udělejte taky 😊

Režie: Måns Mårlind, Björn Stein

143 = Jefferson Airplane: White Rabbit (Star Trek tribute)

Ani nemusíte být žádní extra trekkies (já nejsem vůbec), abyste ocenili tenhle tribute. Králičí nora má samozřejmě obrovský popkulturní potenciál a objevila se všude možně, ale toto geniální kombo Jefferson Airplane a Star Treku mi vždycky přišlo jako něco extra.

Režie: ?

134 = Las Ketchup: Aserejé

Máloco je tak přesně „one hit wonder“, ale líbilo se mi to víc než Macarena. Nevím proč, ale hrozně dlouho jsem si myslel, že měly jen tenhle jeden hit, protože se pak zabily v autě 🤷 co jsem naopak netušil, že Aserejé neznamená nic a celý ten refrén je vlastně nesmysl, respektive „jakože“ text písničky Rapper’s Delight – ale existovala konspirace, že je to vlastně satanistická šifra. Oh well…

Režie: Stuart Gosling

94 = Koop: Come to Me

Mám je moc rád a od Wilsonicu 2007 ještě víc. Retropoetika třicátých let je vidět i v klipu – jen když jsem se na ně těšil právě po Wilsonicu v Praze, tak se den předtím pohádali se zpěvačkou Yukimi Nagano (která je právě v tomto klipu) a vystoupení zrušili; místo nich jsme tehdy dostali víc vodky zadarmo a … Skyline. Ale vy nemusíte! :)

Chtěl jsem novinářský lístek zadarmo a tak jsem se domluvil, že napíšu o Wilsonicu do A2! A taky jsem spal přes Couchsurfing u geniálního amerického DJ a celé to bylo … epic (moje myslím jediná festivalo-hudební recenze ever).

Režie: Marcus Söderlund

99 = Lackluster: 07/10/99

99… tak 99 Problems už bylo, místo toho tu máme mého nejvíc nejoblíbenějšího finského hudebního génia: Esa Ruoho aka Distance byl můj hrdina před 25 lety a je jím pořád. Jeho CDR2 vyšlo v počtu 100 kusů a já měl kopii toho očíslovaného bookletu (díky Lukovi Prinčičovi) – a tenhle song je pro mě zásadní, vždycky potěší a povzbudí. Klip teda nic úplně extra, ale v tomto případě je mi to fuk.
Tento track je z alba Showcase, ale určitě stojí za to poslechnout si … prakticky cokoli. Nejspíš to není hudba pro každého, ale já bych si přál, aby mi pustili Thor’s Magic Bathtub na pohřbu.

Režie: Frogbomb

179 = Cyndi Lauper: Girls Just Want To Have Fun

Já jsem dnes se svýma holkama na Baťáku, tak si dáme jedno video pro všechny holkis! Na to, že vytočilo miliardu views na YT teprve v roce 2022, tak teď to má skoro o 400 milionů views víc! Anyway, je to prý klip, který je považovaný za přelomový a za feministickou hymnu 🤩 různých remaků je spousta, ale originál je jen jeden a to video je prostě… FUN!

Režie: Edd Griles

155 = M83: Midnight City

Tohle jste určitě všichni viděli (a jestli snad ne, tak slyšeli aspoň ve dvou reklamách nebo seriálech) a je to sice takovej trochu cajdák, ale prostě tribute filmům o dětech s nepochopitelnýma schopnostma a to je prostě vždycky cool, ne? A já teprve teď zjistil, že jsou to Francouzi 😉

Režie: Fleur & Manu

163 = Madonna: Music

Předpokládám, že tohle asi nebude TO video, které vás napadne, když se řekne Madonna. Ale z nějakého důvodu je to moje srdcovka. Asi poprvé jsem přes něj zjistil, že existuje nějaký Ali G 😉 Má to prostě správně ironický vibe a k tomu je to částečně kreslený – za mě cool!

Režie: Jonas Åkerlund

104 = Mt. Eden: Sierra Leone

Já vlastně nikdy nebyl nějakej extra fanoušek dubstepu, ale tenhle něžnej remix se mi prostě zaryl do srdce. Ale přiznám se, že klip jsem vlastně vůbec neznal (a ten vznikl o dost později, než původní remix, který se proslavil díky MySpace!). Ale je dobrej.

Režie: Simon McLoughlin

139 = Monika Načeva: Udržuj svou ledničku plnou

Včera na Ponavafestu jako přídavek, tahle písnička je furt top, včera v provedení s Tomášem Vtípilem a Michalem Kovalem (a ještě dalšími hosty) to bylo dechberoucí a vynikající. (Eh: předevčírem, protože včera jsem nějak nezvládl to vypublikovat.)

Režie: ? (nevíte někdo?)

133 = Oasis: Wonderwall

Když mi bylo 17, byl jsem v Krumlově s holkou, na kterou jsem myslel, ale ještě jí to neřekl, a hlavou mi furt běželo „I don’t believe that anybody feels the way I do about you now // There are many things that I would like to say to you // But I don’t know how“ – a ten pocit, tak hrozně intenzivní, si pamatuju furt. Pak jsem jí to řekl – ale nedopadlo to moc dobře.

Režie: Nigel Dick

170 = Of Monsters and Men: Little Talks

Včera mi Ellina spolužačka říkala, že tohle je její nejoblíbenější písnička; na prvňáka dobrý! Tahle hitovka nám hrála v jednom kuse při naší cest po Islandu v létě 2011 – takže nevěřte Wikipedii, že je to až z prosince. Pro mě totální ear-worm, klip jsem po pravdě viděl prvně až teď, i když málem vyhrál nějaké ceny MTV, ale porazila ho jakási Katy Perry 🤷‍♂️

Režie: WeWereMonkeys

116 = Outkast: Ms. Jackson

Ať děláte, co děláte, některý věci nejdou spravit a některý lidi nejdou uspokojit. Úžasný video nejen kvůli zvíříátkám ;) zmiňovaná dcera je Erykah Badu, ale to asi všichni ví… Celkově velká paráda z žánru, který mě jinak moc nezajímá – ale kdykoli to člověk slyší, má tendenci si pobrukovat refrén (třeba jako já dnes v Decathlonu) 😎

Režie: F. Gary Gray

184 = Erlend Øye – La Prima Estate

Když se přestěhujete na Sicílii a máte radost ze života a jste génius jako Erlend, vznikne tahle až nechutně optimistická a prosluněná písnička a klip, který odfoukne lecjaké chmury. Retro, nostalgie, ale v italském feel-good provedení. 💕

Režie: Marcin Öz & Gabriele Galanti

109 = Panjabi MC: Mundian To Bach Ke

I kdybyste nikdy neslyšeli o Bollywoodu, bhangra by vám nic neříkalo a neměli jste ani jednou vindaloo, nedalo se vyhnout jedné indické hitovce: Mundian To Bach Ke. Obří hit, který vznikl v UK, video je z Malajsie, a příběh okolo stojí za přečtení – protože ten hit se z toho stal… až pár let po vydání. Zajímavý taky je, že to hrozně dlouho na YT vůbec nebylo. Teď je.

Režie: ?

162 = Paris Combo: Living Room

Dneska francouzský fotbalový tým úplně nezaválel, ale nějakým zvláštním oslím můstkem mi připomněl tuhle skladbu, kombinující šanson, post-punkovou zpěvačku, world music vlivy a spoustu energie – album Living Room fakt doporučuju. Klip jsem vlastně viděl až teď (tohle na MTV nedávali), trochu mi to evokuje Lynche, tak snad se bude líbit 🧐

Režie: ?

153 = Parov Stelar: Shine

Electro Swing byla věc a já byl fanoušek. Časem se mi to nějak oposlouchalo, ale Parov Stelar (a tohle video) jsou pořád fajn. Já to měl rád ještě dřív, než ten žánr vůbec vznikl, protože jsem ve svých Top10 filmech měl film Swing Kids.

A tohle video k tomu tak nějak pasuje, mimo jiné proto, že nemá tu pro elektroswing jinak běžnou rozjuchanost, ale je tam takový temný podtón…

Režie: System Jaquelinde

113 = Pearl Jam: Do The Evolution

Hudba Pearl Jam je mi vlastně úplně vzdálená, ale ten klip, ten mě totálně dostal. Pro mě je zároveň podivně spjatý s Fatboy Slimem a jeho Right Here, Right Now (for obvious reasons). Ale je tam zároveň vidět Todd McFarlane a má to prostě grády. Když jsem to viděl poprvé, tak jsem prostě jen zíral a běhal mi mráz po zádech.

Režie: Kevin Altieri & Todd McFarlane

154 = Phantogram: When I’m Small

Vlastně vůbec nevím, kde jsem tuhle skupinu objevil. Kde se vzali… a tohle je samozřejmě hit číslo jedna. Protože to má takový zvláštní mood? Protože nevíte, co si myslet o textu, o obrazu… Protože vám to zní v hlavě celý den? idk & idc…

Režie: Isaac Ravishankara

130 = Iggy Pop: Lust for Life

Když už jsem tu měl T2: Trainspotting, je fér dát sem i Iggyho a jeho track, který si na část své slávy musel počkat 20 let. Tolik legendárních momentů v jednom klipu 👊

Režie: Danny Boyle

120 = Portishead: Only You

Tohle chybělo? Jak jsem to mohl nemít hned někdy ze začátku roku? Beth Gibbons, prapodivné pohyby (natáčené ve vodě a postprodukčně předělané), do-ko-na-lá atmosféra, prostě Portishead v nejlepší formě. Režie vy-víte-kdo…

Režie: Chris Cunningham

96 = Pras feat. Ol‘ Dirty Bastard & Mýa: Ghetto Supastar (That Is What You Are)

Hroznej banger. A ve své době docela zjevení, aspoň pro mě. Klip jako krátký film (na motivy filmu Bulworth, který jsem, přiznám se, neviděl), písnička samplující kdeco, pracoval na ní Wyclef Jean, Ol Dirty Bastard – no prostě hit, který zestárl docela dobře, řekl bych. Jo a Mýa je tady hrozná kočka :)

Režie: Francis Lawrence

146 = Prodigy: Voodoo People

Pro mě bylo zásadním albem The Fat of the Land, nicméně, kdybych měl vybrat úplně nejoblíbenější videoklip, bude to tohle rozpixlované peklo z karibské džungle. Vždycky mi to přišlo totálně nadupané, správně strašidelné a celkově boží 🤩
O pár let později vyšel klip k remixu od Pendulum, ten taky stojí za to 😀

Režie: Walter Stern

98 = PSH: Vim já?

Jedna z věcí, kterou jsem neudělal: nepřihlásil jsem se (na rozdíl od hromady kamarádů) nikdy do AZ kvízu. Ale…

musím vymyslet nějakej byz,
moje poslední šance je AZ kvíz.

Legendární video, legendární hlášky, ocení každý, stejně jako AZ kvíz speicály. Pokud snad někdo neviděl (těžko, když to má 1M+ shlídnutí), speciál James Cole vs. Ventolin nebo novější, ovšem taktéž miliónový (po všech stránkách) Mikýř vs. Bert.

Režie: Vladimír Okánik

97 = Psí vojáci: Chce se mi spát

Je pátek večer a já se nutím k tomu dodělat práci, co jsem měl udělat nejpozději ve středu dopoledne. A další úkoly, co hrnu před sebou – ale co dělat, chce se mi spát. „Klip“ je z hudebního dokumentu Sbohem a bedna z roku 1992. Geniální písnička. Obzvlášť když jste chodili na Psí vojáky s holkama, co měly v očích plameny 🔥 💃

Režie: Ivo Trajkov, David Sís

106 = Finley Quaye: Sunday Shining

Včerejší Aloe Blacc mi nějakou reminiscencí přihrál tenhle song; z nějakého důvodu jsem si myslel, že Finley je Australan (s nějakým procentem domorodé krve) a on se narodil ve Skotsku 🤷‍♂️ každopádně, od prvního a nejúspěšnějšího alba to očividně šlo s jeho kariérou a tak vůbec jen dolů. Několikeré soudy, bankrot… no škoda. Budu si ho radši pamatovat takhle.

Režie: James Brown

100 = Radiohead: Paranoid Android

Tak, to bychom měli 100 klipů; takže je čas na Radiohead a jejich geniální song pojmenovaný podle Marvina ze Stopařova průvodce (a ne náhodou se Marvin přezdívalo mému dobrému kamarádovi hudebníkovi) – prý je to prorocké v tom, jak to ukazuje co nás čekalo po roce 2000; nevím. Ale klip to byl zásadní.

Režie: Magnus Carlsson

140 = Red Hot Chilli Peppers: Californication

V roce 2000 jsem strašně litoval, že to není liveplaying nějaké hry 😎 že je to celý jen jako. A nikdo mi nevymluví, že to stálo za úspěchem tohoto songu! Ale protože po 20 letech jsme co se týče her trochu jinde – můžete si Californication opravdu zahrát! No fakt :)

Režie: Jonathan Dayton & Valerie Faris

131 = Lou Reed: This Magic Moment

Zase to flákám; tak místo včerejška dnes, opět jedna kultovní filmová scéna. Lou Reed, Patricia Arquette, Balthazar Getty a Lost Highway: nepochopitelný film, který jsem viděl (spolu třeba s Pulp Fiction) v rámci božího brněnského filmového předplatného pro středoškoláky :D

Soundtrack jsem měl nahraný na kazatě, kterou jsem asi za pětikačku koupil na nějakém katolickém charitativním blešáku; na jedné straně byl soundtrack z Pulp Fiction a když skončil, ozvalo se „a nyní by nám měl bratr zazpívat, že“ a pak začal soundtrack z Lost Highway – I’m Deranged Davida Bowieho. Asi tak milion přehrání na autorádiu.

Režie: David Lynch

157 = Mark Ronson ft. Lily Allen: Oh My God

Mark Ronson a jeho album hitovek, kde se potkala hromada zajímavých muzikantů – v tomto případě máte původní autory, tedy Kaiser Chiefs, i přímo v klipu :) Možná je to až moc komerční popíček, ale tak mě to úplně nepřekáželo 😎 No a Lily Allen je samozřejmě hustá, takže to dobře pasuje dohromady.

Režie: Nima Nourizadeh

117 = Röyksopp: What Else Is There?

Röyksopp byli má srdeční záležitost; loňské „vystoupení“ na Nowa Muzyka v Katovicích bylo ovšem dost za trest. „moji“ Röyksopp, to jsou prostě první dvě alba. Remind Me je geniální kreslené video, ale to jsem už na Mastodonu sdílel, takže dáme duchařinu s Marianne Schröder (herečka) a Karin Dreijer (zpěvačka – ve videu je ale taky, ta paní alžbětinským límcem u stolu). Scary vibe.

Režie: Martin de Thurah

138 = Sdružení rodičů a přátel ropy: Inťošky

„Když už mi teda nechceš dát, nemohla bys mi aspoň půjčit!“ Kultovní song kultovní skupiny a k němu klip, který natočil kamarád Michal Staša. Kdysi jsem to dostal jako MP3 bez kontextu a dlouho nevěděl, co je to sakra za skupinu, ale pak jsem je viděl několikrát i na živo :) doporučuju ještě píseň Zdraví: „udělej něco pro své zdraví, vystřel si mozek z hlavy!“
Podpořte je na koncertu nebo si kupte album (Je mi nádherně / Září).

Režie: Michal Staša a Petr Černoch

122 = Skunk Anansie: Hedonism

Včera jsem vynechal, tak dnes 2x… Já Skunk Anansie nikdy neposlouchal a to video mi vlastně přišlo vždycky tak podivně strašidelné a měl jsem z něho divný pocit. Ale z ranku „divných smutných písniček“ je to asi jedna z těch hodně dobrých… I hope you’re feeling happy now…

Režie: Thomas Krygier

129 = The Shapeshifters: Lola’s Theme

Hitovka léta 2004, kdy jsem pracoval v Pooley Bridge, UK. Hrálo to tehdy všude a já si to odvezl na nějaké kompilaci, ze které si toho moc dalšího nepamatuju, ale tohle přežilo test času :) totální ear worm, skvělá gospelová zpěvačka, a klip z poutě, prostě pohoda… A tady k tomu je fajn „behind the scenes“ mini-dokument.

Režie: Michael Williams

137 = Skrillex: Summit feat. Ellie Goulding

Skrillex je super, Ellie je super – ale hlavně: tohle video je naprosto boží. Někdy bych si fakt přál být součástí tady takovýho videoklipu. Muselo to být hustý. Zajímavý je, že to podle komentářů totálně dostává dnes lidi, kterým bylo v roce 2013 okolo osmnácti, což … mě teda rozhodně nebylo. Nicméně, chápu. This song conjures a nostalgia that never happened… 💓

Režie: Pilerats

144 = Snoop Dogg, DMX – Gangsta Life ft. Eminem, Ice Cube, Game, Xzibit, Method Man, Nipsey

What more can I say…
Je to legrační, jak všichni stárnou a co to s lidma dělá – a pak je tady Snoop, kterej je hustější než předtím. A střihne si takovýhle epický mini-film (spíš než videoklip). Je tam všechno klišé, ale je to prostě pecka. Až bude v Česku tráva legální, udělal bych s ním influencer kampaň pro Czechtourism… Protože Snoop Dogg dobře ví, jaký je telefonní předčíslí pro Česko 😎

Režie: ?

182 = Soundgarden: Black Hole Sun

Někdy jsou devadesátkové efekty pro smích, ale v tomhle případě to zestárlo fakt dobře. Vůbec je to song, který mi z nějakého důvodu přišel vždycky hrozně cool (všichni v tom vidí Beatles, já teda ne) – a klip v tom určitě hrál podstatnou roli. Úchylové z předměstí, který je váš favorit?

Režie: Howard Greenhalgh

147 = The Supermen Lovers (feat. Mani Hoffman): Starlight

Nejlepší na tomhle songu je (a to jsem nevěděl), že Guillaume Atlan to měl tak trochu podle sebe. Jeho rodičům se jeho hudba moc nelíbila :) jinak ten klip je samozřejmě totální pecka, speciálně když si uvědomíte, že je z roku 2001.

Režie: Laurent & David Nicolas

181 = Tafrob feat. Švanci: No a co (Za Lužánky Tribute)

Poměrně nedávná rozhodnutí znamenají, že v Brně valí ODSun a fotbal za Lužánkama stopro už nikdy nebude, protože tam ty pozemky se musí „vytěžit“. Přesně před 9 lety to celý vypadalo poměrně nadějně a já se motal okolo FB stránky Starobrna, kterou pak převzali KKRD / Prigl boyz a ve vzduchu byla fakt naděje, že se štatl posune dál. Tak nic, no. Hit zůstal jako memento.

Režie: ?

119 = Telepopmusik: Breathe

Nomen omen: když se jmenujete Telepopmusik, není asi divu, když vaše písničky jsou slavné zejména díky tomu, že jsou v reklamách velkých značek. Klip sám o sobě je trošku… weird. Holčička-robot (?) mstící se za chyceného motýla? Zpěvačka Angela McCluskey zemřela letos v březnu v 64 letech :(

Režie: Jordan Scott

168 = Tenacious D: Tribute

Pokud si na tohle pamatujete, tak vás to asi tak nepřekvapí: ale i v USA je to jako v Brně na Čáře, furt potkáváte ty samý lidi, co se spolu různě kamarádí. Takže je zde Jack Black (kterého jsem tu měl v Beckově Sexx Laws), démona hraje Dave Grohl (Nirvana/Foo Fighters) a klip režíruje Liam Lynch (autor United States of Whatever). A pozor: tohle NENÍ ten nejlepší song na světě. Jen tribute 😜 ale cool!

Režie: Liam Lynch

151 = Texas: Say What You Want

Tak Sharleen Spiteri byla totální crush a tenhle videoklip jakože futuristický nesmysl a la vesmírná loď jel tehdy všude. A pak to zremixoval Wu-Tang Clan, ale to je zase jiný příběh.
Tohle je HD remaster a je to docela vidět :)

Režie: David Mould

174 = Emiliana Torrini: Unemployed in Summertime

Emiliana vydala před pár týdny nové album, nicméně tradičně se tu vrátím k prověřeným hitům. Tohle je totálně feelgood vypalovačka, která vás vrátí do mládí (když mi bylo 20, tak jsem byl v létě taky víceméně spíš nezaměstnanej). Klip je úplně mimo (dnešním slovníkem „cringe“), ale Emilianě to hafo sluší. A mimochodem, pořád je v kondici a letos bude na Pohodě i na Colours. ale já ne 🤔

Režie: ?

164 = To žluté, co máte na kalhotkách: Brno

Omluvte zatím nejdelší odmlku způsobenou celkovým vyčerpáním po příliš povedených akcích. A protože ta nedělní byla v Praze, dáme si tento legendární klip z Brna. Robin a jeho kapela, kde sice nikdo moc neuměl zpívat nebo hrát, ale zas to byla prdel. Robin krom toho točí filmy, které někomu přijdou vtipné a někomu trapné. A svoje dítě nakonec Brno nepojmenoval :(

Doporučuji film „Všechno bude fajn„, kde je sice spousta insider fórků, ale najdete tady taky Káču Olivovou (nyní proslavenou i v Praze), LP Fishe, Tomáš Vtípila – nebo Robynovo účtování s Matějem Hollanem. Mě to bavilo moc. A pro větší insight do toho, co je to žluté na kalhotkách – rozhovor na Vice.

Režie: TŽCMNK

173 = Tricky: For Real

Geniální písnička a klip, co je spíš krátký film (a vlastně se divím, že Stéphane Sednaoui se tady objevuje až u čísla 173!). Gangsta feeling, protože „you watch too many films / too many films for real“. Úplně jsem na ten klip zapomněl a potěšilo mě si ho připomenout…

Režie: Stéphane Sednaoui

127 = Tycho: Weather

Dal bych moji od něj nejoblíbenější skladbu Awake, ale klip nemá a ani ty neoficiální nejsou nic, co by mě nějak zaujalo. Ale tohle je taky ok, instrumentání chill, ambientní plochy, k tomu animované letadýlko… ✈️

Režie: Mathijs Luijten

159 = Suzanne Vega: Luka

Není hezčí písničky o horším tématu. Nebo možná ano, ale nejspíš ne v TOP3 v americké hitparádě. A možná se to dalo tušit… Ale není to tak dávno, co to zaznělo nahlas – Suzanne Vega po mnoha letech řekla: je to píseň o mně, Luka jsem byla já… 💔

Režie: Michael Patterson & Candice Reckinge

158 = Ventolin: Disco Science

Dnes večer se chystám na afterparty Festivalu kreativní byrokracie. Což je obecně epická akce a dobře, že se koná – a hrát bude Ventolin: Jediný diskžokej, který vypadá jako úředník. Tenhle klip je naprosto legendary, takže šup na parket, pro všechny holkis, pro všechny mládens – i pro všechny stařecs. Děláme na tom :))

Režie: Petr Marek & Johuš Matuš

160 = Vítrholc: Naši šéfové jsou marťani

Pravda, není to vlastně klip (a Vítrholc skutečné klipy má, třeba k Pomalu), ale to nevadí. Můžete si to pustit na YT, je to spíš koláž, ale hlavně: je to naprosto geniální písnička. Když jsem nasraný na všechno, pustím si album 100. Líp mi pak není, ale aspoň vím, že v tom nejsem sám. Žral jsem to před 20 lety a od té doby je to jenom lepší. „Vidíme ptáka a myslíme na rybu.“
Vítrholc není jen nepochopitelně nedoceněná hudební skupina, ale zejména literární kolektiv, protažený už mezigeneračně. Mezi Brnem a Prahou, fotbalem a redakcemi, pajzly a vysokou kulturou. Poslechněte si od nich i ty další věci. Třeba Harley Mix:

Je třeba začít u sebe a bránit se!
Udělej to co nejdřív! Uchop dálkový ovladač a zabij Jirku Bartošku!

Režie: ?

180 = Vltava: Marx Engels Beatles

Su na lodi, sice ne na Vltavě, ale na Baťově kanálu, ale píšu to přímo z paluby, takže tahle hitovka k vodě, která je platná dnes stejně jako v roce 1998, aspoň pro nás skoro-důchodce se speciální slabostí pro Beatles. Život už se blíží!

Režie: ?

112 = Walk off the Earth: Somebody I Used to Know

Já mám vlastně rád i ten originál, protože je to prostě povedená písnička s textem ze života, ale ten cover je geniální. Viz všechny ty komentáře – ale až dnes jsem koukal, že Mike „Beard Guy“ Taylor zemřel v roce 2018. Tož tak.

Režie: Gianni „Luminati“ Nicassio

125 = Washed Out: Amor Fati

Hudební vkus většiny z nás se pevně formuluje okolo 18-22 let a pak už se toho obvykle držíte; u mě to platí velmi silně (a na tomto 365 projektu je to nakonec dost vidět), ovšem Washed Out je výjimkou potvrzující pravidlo. Chillwave jako žánr je prostě něco mě hodně blízkého a zejména první album Within and Without jsem poslouchal pořád dokola. A k tomu klip z Islandu?

Na Islandu jsem totiž právě v létě 2011 taky byl, a projel si to tam a užil a četl u toho knihu Umění cestovat. zápisky jsou i po mnoha letech snad … aspoň kapku zajímavé :) trojdílný seriál na mém blogu v archivu.

Režie: Yoonha Park

186 = The Weeknd: Blinding Lights

Vlastně to celý má natolik retro feeling, že je naopak divný, že je to z roku 2020. Anyway, hodně divnej vibe a to je samozřejmě plus. Je to krátkej film spíš než klip, za mě by to v mém výběru prostě nemělo chybět, když už „nový“ věci prakticky neznám… (Přiznání: asi jsem ten klip viděl prvně při tom, když se dcery rozhodly zkouknout x sérií Tvoje tvář má známý hlas… A byla to dost dobrá Erika Stárková, kdybyste přemýšleli, o koho šlo.)

Režie: Anton Tammi

169 = Weird Al Yankovic: Smells Like Nirvana

Weird Al a jeho geniální parodie: nejhustější na tom je, jak dlouho to dělá a jak moc různých věcí se mu s tím povedlo. Natolik, že valná většina umělců se cítí poctěná, že na ně došlo. A upřímně: tohle je prostě lepší videoklip než ten původní od Nirvany, sorryjako 😛 Stejně epic je Amish Paradise, a Coolio byl prý jeden z mála, kdo to nevzal dobře – ale po letech uznal, že byl vůl 😌

Režie: Jay Levey

124 = Bobby Womack: Across 110th Street

Pam Grier v topu a úplně super soundtrack. Tohle tedy neni klip, ale spíš „note to myself“, že Jackie Brown bych si měl zase někdy pustit 😎

Režie: Quentin Tarantino

152 = Wu-Tang Clan: Triumph

Tohle je teda takový… úkrok stranou nebo jak to řict. Když jsem zmínil u minulého příspěvku Wu-Tang Clan, tak jsem si hned vzpomněl na „Killer Bees“ – čili tento klip. No, co říct – dneska byste si vygenerovali mnohem mnohem lepší efekty za jeden workshop s AI nástroji; v roce 1997 to stálo 800k dolarů a už tehdy to muselo vypadat trochu trapně. Ale ve vzpomínkách to mám uložené jako cool věc 🤔

Režie: Brett Ratner

121 = WWW: Pikola

Tak za prvé: film Pouta je podle mě nedoceněná, geniální věc vymykající se z běžné české filmové produkce. Za druhé: tenhle klip využívající části filmu a Ondřeje Malého a ten stříh! Wow! A hudbu k filmu dělal právě můj kamarád Tomáš Vtípil (a je trapný, že tehdy toho Lva nedostal). No a WWW jsou boží, Neurobeat je mazec. „Někdy mám pocit, že jsem jen pár kroků od velkýho štěstí.“

Režie: Radim Špaček

Štítky , .Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *