Wiki je slovo z havajštiny, znamenající „rychle“, a tvůrce prvního wiki systému, Ward Cunningham, si ho vybral pro popis svých stránek, které nazval WikiWikiWeb (vznikly již v roce 1995, velký nárůst popularity wiki systémů se však datuje zhruba od roku 2001, kdy vznikla i Wikipedie). Wiki software umožňuje vytvářet stránky, na nichž může každý uživatel (v některých případech je toto právo omezeno pouze na registrované uživatele, jinde je to opravdu kdokoliv) jednoduše měnit a upravovat obsah stránek. Nejslavnějším příkladem wiki systému je encyklopedie Wikipedia, jež je dnes největší existující encyklopedií na světě. Systémy wiki ale našly své uplatnění i v řadě jiných oblastí, a existuje celá řada wiki prostředí, pro různé platformy i účely. (52)

Možnost snadno editovat a přidávat je spojena s dalším prvkem (jež měl být podle Teda Nelsona obsažen v hypertextovém prostředí principiálně): dostupností všech předchozích verzí stránky. To je důležité zejména v případě otevřených systémů, u nichž hrozí, že uživatelé mohou zneužít možnost editace k zlikvidování předchozí práce. Možnost srovnat dvě verze a rychle odhalit rozdíly pak zajišťuje šanci najít i drobné změny, které jsou méně poznatelné než např. smazání celého článku. (53) Ačkoliv mají wiki systémy řady kritiků, z nichž mnozí je pokládají za nespolehlivé či příliš anarchické, nejoblíbenější wiki systémy (MediaWiki, Kwiki či Twiki) přesáhly v roce 2004 hranici milion stažených kopií jen ze serveru Sourceforge. Wiki systémy na www jsou přitom pouhou „špičkou ledovce“, protože ještě častěji jsou využívány pro interní potřeby firem a organizací, kde v mnoha případech nahradily statické intranety. V omezeném počtu uživatelů, který je možné lépe kontrolovat, lze také předpokládat daleko méně případů vandalismu či zneužití spammery, jež stále představuje jednu z nejvážnějších komplikací pro rozvoj a rozšíření wiki systémů. (54)

Kritikové Wiki systémů a zejména Wikipedie jako takové považují kolektivní inteligenci za zcela nesmyslnou a obávají se, že možnost volné editace vede pouze k snížení úrovně a diktátu masového vkusu, oproti klasické encyklopedii (či jakémukoliv odbornému projektu) je šance dojít k lepším nebo alespoň srovnatelným výsledkům podle jejich názoru nemožná. Andrew Keen, autor knihy Cult of the Amateur (vyjde v červnu 2007), publikoval AntiWeb2.0 Manifesto (55), v němž se odvolává např. na Theodora Adorna a tvrdí: je to nástup té nejhorší nízké kultury, ve které jsou elitní obsahy ztraceny a rozpuštěny. Velké mediální koncerny nejsou nutně špatné, a necháte-li lidem příliš velkou svobodu, nebudou si s ní vědět rady. Nadšení z širokých komunitních projektů nesdílí ani Jaron Lanier, který je nazval „digitálním maoismem“ (56) a pochybuje o možnosti skutečně platného zapojení profesionálů, kteří by mohli garantovat kvalitu uváděných vědeckých poznatků (jako i jiní kritici, všímá si vlastního hesla, které se snažil neúspěšně opravovat). S kritikou kritiky vystoupili např. Douglas Rushkoff a Quentin Hardy (57), kteří upozorňují, že jde o proces, v němž se možnost kontroly obsahu (a tedy i opravy chyb) přesouvá do mnohem širších kruhů než dříve a naopak umožňuje projevení individuality – protože i dav wikipedistů je složen z osobností; ty mohou upozorňovat na chyby mainstreamových médií (nebo encyklopedií) mnohem flexibilněji než dříve (jako příklady mohou posloužit amatéři, kteří přistihli americké politiky v choulostivých situacích, nebo fakt, že chyby ve Wikipedii odhalené srovnávací studií časopisu Nature byly odstraněny, zatímco chyby v Encyklopedii Britannice zůstanou beze změn nejméně do příštího vydání). Chris Anderson také upozorňuje, že největší nevýhodou Britannicy nejsou chyby, ale chybějící hesla (ommision, not commision) (58). Jedním ze zastánců wiki-systémů (ale primárně celkového přesunu produkce, který by měl mít i důsledky v ekonomickém a politickém smyslu) je americký právník Yochai Benkler, který soudí, že otevřené systémy je potřeba uhájit před zájmy korporací, které se snaží o exkluzivitu. Svoji knihu The Wealth of Networks dává k dispozici zdarma na internetu (59), a vytvořil pro ni i wiki-systém, takže ji mohou čtenáři upravovat.

V kontextu webu 2.0 je zajímavým příkladem využití wiki systému Last.fm, kde mohou uživatelé měnit profily hudebníků, což kromě klasického přidávání informací o interpretech pomáhá např. při sjednocování různých profilů jednoho umělce (chybějící „The“ v názvu, nebo např. problém diakritiky), stejně tak lze jednoduše přidávat koncerty a festivaly.