Službu del.icio.us (78) založil v roce 2003 Joshua Schachter. Slouží k ukládání a sdílení odkazů. V prosinci 2005 bylo del.icio.us koupeno společností Yahoo! Inc. za nezveřejněnou sumu pohybující se mezi 15 a 30 miliony dolarů. Joshua Schachter byl v září 2006 oceněn jako jeden z „inovátorů roku 2006“ a podle del.icio.us blogu překročil počet zaregistrovaných uživatelů v září 2006 hranici jeden milión (79) a v březnu 2007 dva miliony.

Původním důvodem vzniku byla potřeba zakladatele „vyznat se“ ve velkém množství záložek (80), které nashromáždil jako jeden z autorů weblogu Memepool. Pro svou vlastní potřebu proto vytvořil program Muxway, jež mu umožnil ke každému odkazu přidat tagy (81), které jej charakterizovaly. Díky tomu se mohl snadněji orientovat v uložených odkazech, a to nejen on, ale i jeho čtenáři. Pokud někoho zajímaly např. jeho odkazy o hudbě, stačilo se podívat na seznam záložek pod tagem „music“. Brzy si uvědomil, že podobný nástroj by mohl být užitečný nejen pro něj a v roce 2003 spustil del.icio.us, kde tuto službu nabídl veřejnosti. Na rozdíl od řady jiných sociálních aplikací má del.icio.us přínos pro jednotlivého uživatele i pokud nevyužívá jeho komunitní stránku a použije jej jen na ukládání a třídění svých vlastních záložek.

Po velmi jednoduché registraci (není dokonce nutné ani zadávat email) získá uživatel novou adresu ve formátu http://del.icio.us/uzivatelskejmeno – na níž se budou zobrazovat uložené záložky. K jejich přidávání existují i pomocné nástroje: rozšíření pro prohlížeč Mozilla Firefox a doplněk pro MS Internet Explorer – s nimi se v prohlížeči objeví nové tlačítko „tag this“ vedoucí na stránku sloužící k ukládání záložek. Skládá se primárně ze dvou částí. Jednak jsou to čtyři upravitelné položky: URL – adresa ukládané stránky (načte se automaticky), description – její titulek (standardně obsah elementu title), notes – nepovinná část, do níž lze zapsat komentář ke stránce a tags – klíčová slova, která se k danému odkazu přiřadí, oddělená mezerami. Druhá část ukazuje několik kategorií tagů: recommended tags – seznam doporučených tagů pro danou stránku (průsečík mezi tagy, jež pro danou stránku použili další uživatelé, a tagy, které používá daný uživatel), your network – seznam uživatelů v síti, jimž lze odkaz doporučit a popular tags – oblíbené tagy, ukazující nejčastěji používané tagy ostatních uživatelů. Přidávat záložky na del.icio.us účet je možné ale odkudkoliv, i bez instalace doplňků. Stačí se zalogovat a otevřít si stránku http://del.icio.us/post/ - vypadá velmi podobně, jeden z mála rozdílů je ten, že v druhé části se nachází ještě jedna kategorie: your tags – všechna používaná klíčová slova uživatele.

Po každém uložení odkazu se objeví úvodní stránka uživatelského účtu. V levé části se nachází uložené záložky, každou lze zpětně upravit, případně smazat. Vedle zvolených klíčových slov je ještě box ukazující, kolik uživatelů del.icio.us si danou stránku také uložilo, např. „saved by 254 other people“. Link vede na stránku obsahující informace o kterékoliv unikátní uložené stránce – tedy tagy a komentáře, jež si k ní přidali ostatní uživatelé. Kromě jednotlivých záznamů se na úvodní stránce nachází na pravé straně seznam tagů. Jejich zobrazení lze upravovat několika způsoby: ukazovat pouze ty, jež byly použity více než dvakrát či pětkrát, zobrazovat je jako seznam (co řádek, to tag), nebo tzv. tag-cloud (vedle sebe), řazené buď abecedně nebo podle četnosti. Tagům je také možné vytvořit nadřazené kategorie, tzv. bundles (svazky), např. do svazku Art lze přiřadit všechny odkazy, jež mají tagy music, design, painting, sculpture atd. Vybrané záložky je možné nastavit jako soukromé (viditelné pouze pro toho, kdo je uložil).

Tyto výhody oproti klasickému uspořádání záložek jsou ale jen jednou částí del.icio.us. Druhá spočívá v tom, že pokud podobným způsobem svoje záložky uspořádá velké množství lidí, získáte systém. Obsah (v tomto případě stránky) je kategorizován klíčovými slovy, jež přidělují jednotliví uživatelé, čili zdola nahoru, mluvíme o tzv. folksonomii (82). Tento způsob kategorizace vyžaduje jen velmi malé náklady na straně provozovatele služby, a přitom obvykle vede k lepším výsledkům, než jakých lze dosáhnout strojovou metodou. Oproti hierarchické taxonomii je zde ještě několik dalších přínosů. Pomocí tagů lze zařadit tutéž stránku do více různých kategorií, zařazení se také může flexibilně měnit s časem, není dané jednou pro vždy. Samozřejmě tento způsob řazení má i své nevýhody: problém se synonymy (tag bude jednou Holland a jindy Netherlands), mnohoznačností (naopak tag football vás zavede jak na klasický, tak americký fotbal, o obecných výrazech jako např. net ani nemluvě) nebo jednotným/množným číslem (výsledky pro book a books budou odlišné). Mezi kritiky folksonomie patří i varování před spamem a také prostá nedůvěra ve schopnosti uživatelů, kteří zahlcují systém redundantním obsahem i tagy.

Nyní ovšem blíže ke konkrétním výhodám komunitního využití del.icio.us. V první řadě je možné prohlédnout si záložky kteréhokoliv jiného uživatele. Každý uživatel si může vytvořit síť (network), kam si přidává uživatele, jejichž záložky chce sledovat dlouhodobě. I tento seznam je sdílený - na adrese del.icio.us/network/uzivatelskejmeno/ najdete záložky všech lidí v konkrétní síti. Zároveň je na pravé straně jejich seznam, a také seznam lidí, kteří naopak podobným způsobem sledují daný účet. Díky tomu je možné proplouvat vzájemně propojenými sítěmi. Uživatelé si mohou vzájemně pomocí sítí doporučit kterýkoliv z odkazů ihned při ukládání, ty se potom objevují v části „links for you“.

Další možnost spočívá ve sledování určitého slova. Na adrese del.icio.us/tag/sociology najdete seznam všech odkazů, k nimž kterýkoliv z milionu uživatelů přidal v poslední době tag sociology. Tagy můžete kombinovat, nebo si vybrat zobrazování pouze těch populárních. Takto se del.icio.us mění v podstatě ve vyhledávač – kdy relevance nalezených odkazů není dána šikovností SEO (search engine optimalization), ale pouze a jen schopností zaujmout dostatečný počet lidí, kteří si danou stránku uloží. V případě zájmu o sledování určité oblasti dlouhodobě je zde složka Subscription (doslovně přeloženo „předplatné“, v tomto významu spíš „sledované“). V ní se budou ukládat všechny nově přidané odkazy s daným klíčovým slovem. Různé možnosti lze také kombinovat – např. sledovat pouze kombinace tagů (music+download), tagu a typu souboru (mp3+techno) (83) nebo tagu a média (video+anime) (84). Úvodní stránka del.icio.us se skládá z tzv. hotlistu – rychle se měnící seznam odkazů, které si aktuálně uložilo větší množství uživatelů (zhruba kolem 100 a více) – a náhodně vybraných populárních tagů a posledních k nim přidaných stránek (např. fun, culture, photo, mp3 a řada dalších).

V podstatě každá stránka na del.icio.us (tedy uživatele, síť, tag, či jejich kombinaci) má také automaticky vytvářený RSS kanál (RSS feed), vždy ve formátu del.icio.us/rss/uzivatelskejmeno nebo del.icio.us/rss/tag. Ten pak lze zařadit do RSS čtečky nebo webové aplikace vlastního výběru. Další oblíbenou možností je uveřejňovat obsah del.icio.us účtu na vlastní stránce či blogu, takže cokoliv si uložíte, odrazí se i tam. Del.icio.us pro tyto účely vytvořilo několik Java aplikací, které maximálně zjednodušují implementaci těchto del.icio.us doplňků, nejoblíbenější je asi tzv. link roll. Praktický výsledek může potom mít formu odpovídající stylu dané stránky. (85)

Zmiňoval jsem již různé způsoby praktického využití del.icio.us, ale existuje i samozřejmě řada dalších. Del.icio.us lze použít při psaní článku či výzkumu jako úschovnu informací a zdrojů. Můžete si zde vytvořit také třeba seznam dárků, které byste rádi dostali (wishlist), stačí použít tag wishlist a adresu del.icio.us/uzivatelskejmeno/wishlist dát k dispozici všem, kdo uvažují, co vám udělá radost. Jeden účet může také používat více uživatelů a vytváet seznam odkazů, jež jsou užitečné pro celou skupinu.

Protože del.icio.us je relativně otevřený systém, existuje celá řada úprav mashupů, jež vytvořili uživatelé, a jež přidávají nové funkce. Např. Thumblicio.us ukazuje náhledy webů (na první straně se zobrazují aktuální populární odkazy, ale lze zadat i jakýkoliv tag nebo uživatele), delicious network explorer slouží k hledání vazeb mezi uživateli (ukáže vám vaše známé, jejich známé a tak dále), Delicious Soup zobrazuje tagy uživatele a jejich propojení grafickou formou.

Del.icio.us není jedinou službou svého druhu. Aplikace pro sdílení odkazů vznikaly i další, ovšem s přibývajícím časem můžeme spíše pozorovat jejich integraci do komplexnějších projektů (produktů), protože hlavní výhoda podobné služby je dost závislá na množství uživatelů, a pokud už používáte jednu, nová musí být výrazně lepší, aby vás přesvědčila pro změnu (i když del.icio.us umožňuje svým uživatelům jednoduchý export záložek v několika formátech pro další užití, a konkurenční služby naopak počítají s možností přímého importu z del.icio.us). Zmínil bych alespoň jeden z projektů: Furl. V roce 2003 jej založil Mike Giles a v září 2004 jej koupila společnost Looksmart. Jeho hlavní předností oproti del.icio.us je fakt, že každý registrovaný uživatel (registrace je zdarma) neukládá pouze adresu stránky s tagy a poznámkami, ale ukládá stránku jako takovou. K dispozici má téměř neomezený prostor (5 GB) i řadu utilit a doplňků pro různé prohlížeče, které usnadňují ukládání (důležité např. u stránek, které nelze normálně uložit ani na disk, z důvodu placeného přístupu). Aby se minimalizovalo možné zneužití k šíření autorsky chráněného obsahu, k uloženým datům se dostane pouze majitel daného účtu, ostatní jsou přesměrováni na původní adresu. Uživatelé si tak mohou vytvářet něco jako osobní Web Archive. (86) Toto ocení všichni, kdo pracují s často proměnlivými a rychle mizejícími zdroji či stránkami.