:: hruškový grog a obzvláštníci

je to zvláštní, přizpůsobovat se pravidelné pracovní době. nerozumím podmíněnému formátování v excelu (pokud jste na to někdo guru, tak se mi ozvěte po icq, docela uvítám nějaké tipy), nejsem zvyklý chodit na meníčka (u karla, bayerova – vaří moc dobře a nejspíš tak usilovně, že neměli čas popřemýšlet nad webem), trnu z dojíždění do prahy každý týden (zvlášť že mi u SA upřeli kakao, pustili Torque – Ohnivá kola, a když já bloud se pokoušel to sledovat, vypadával obraz, imho synchronizovaně se zvukem = v nejhlučnějších scénách. omg!). jedním slovem selanka, dvěma slovy – trošku stres, celou větou: jsem já vůbec schopný regulérně pracovat?

zatím se pořád rozkoukávám – bude to kopec práce, no ale aspoň se nebudu nudit (jak často se mi to stává?). jsou tu i výhody: asi tak 10 metrů volným pádem pode mnou je Promítačka, bar kina Art, což je velice fajn místo, kde se budu logicky vyskytovat častěji než doposud. naposled jsem tam místo piva pil hruškový grog, protože se o mě pokoušela nějaká zákeřná viróza (v kombinaci s bláznivým počasím – trvám na tom, že je jaro, protože se mi už spustila děsivá alergická rýma, a to je indicie nad jiné platná – minulotýdenní ranní odklízení sněhu beru jako legrační naschvál, nikoliv relevantní data!). minulou středu jsem si nadělil cestu do prahy, abych se seznámil s pražskou částí podniku. taky jsem se potkal s panem fandorem, což bylo příjemně motivující setkání, z nějž bude do budoucna jistě nemálo profitovat kdekterý brněnský bloger :)

moje milá se vrátila z hor (fotozáznam: maruschka, šárka, report u zbyni) – když jsem na ni čekal, úplně jsem neovládl úsměv, hrozící roztrhnout hlavu vejpůl. tak mám radost, že s přibývajícími týdny (zdá se mi to pravda jako mnohem delší doba, než kolik to ve skutečnosti je, nejspíš proto, že jsem s nikým nebyl tak moc – čistého času) jsme se sobě navzájem ještě moc neomrzeli ;) v sobotu jsme se dívali na jednoho z oscarových adeptů (výsledky!), Little Miss Sunshine. velmi příjemné překvapení (tak trochu jsem nevěděl, proč jsem si vlastně z nejmenovaného seznamu tenhle film vybral ;) – ulítlé postavy, příjemný humor, prostě něco tak trochu ve stylu Americké krásy, jen s idyličtějším závěrem. naopak mnohem víc jsem čekal od Potomků lidí  – atmosféra je strhující, vizuálně to může být sebedokonalejší, ale zápletka je tak prostá a plochá, až to bolí: „doprav osobu z bodu A do bodu B a nenechte se zabít“. víc nic. hm… začetl jsem se do harryho pottera (což si omlouvám tím, že ho čtu anglicky, čili jde o trénink jazyka – a rozšiřování slovní zásoby o klíčová slovíčka vyskytující se ve všech směrodatných návodech na lektvary), poprvé jsem vyzkoušel google calendar a google docs (obojí pracovně), umyl jsem okno, dostal od šárky krásnou šálu, navštívil mamut pub (hospodu, kde má každý stůl vlastní pípu, točíte si sami a soutěžíte s vedlejšími stoly).

celkově vzato – tenhle spot jsem rozepsal před týdnem a za těch osm dní se moje nálada zvedla, snad v důsledku lepšího počasí. nezoufám si a snažím se tvářit protřele, když mi externisté zabíhají do nepochopitelných technických detailů. budu se muset trochu v tom IT dovzdělat… kdo mi doporučí nějaká skripta? :)