něco poznámek o další povedené knihovnické akci. // a few words on yet another nice event organized by librarians (in czech only).
Kdo mě pečlivě sleduje, mohl si všimnout, že zejména za poslední rok se vyskytuju vcelku často na různých „knihovnických“ akcích. Důvodů je víc – nezanedbatelnou roli hraje fakt, že Laďka Suchá, projektová manažerka PARTSIPu, je tou hlavní příčinou, že jsem se přestěhoval do Brna :) Ovšem má na to vliv i moje doktorandské studium na StuNoMe UISK FF UK (to víte, potřebuju kredity). Ale nejdůležitější je, že jsem mezi nimi potkal spoustu šikovných a nadšených lidí, se kterými je radost (spolu)pracovat.
Takže jsem byl nejprve na KISKu v Bloku expertů (kurz, kde spousty zajímavějších lidí než já vykládá o různých zajímavých věcech), pak jsem byl na Infokonu (studentská konference v Brně), na konferenci PARTSIPu (v bloku o marketingu s přednáškou Facebook – jednodušší, než se zdá), na semináři NAKLIVu (příspěvek o monitoringu sociálních sítí) a teď jako pouhý host na Library Marketing Tuesday.
Informačním profesionálům se za ty dva roky podařilo probourat se (alespoň částečně) z akadmického ghetta, takže je začala sledovat i část geekovské veřejnosti (otázka je, jestli se nepovedlo jen propojit dvě ghetta mezi sebou, protože by jistě bylo záhodno přilákat i více kolegů z akademické půdy z jiných oborů nebo třeba novináře – ale za každé propojování jsem rád), což se na LMT moc pěkně projevilo.
Jednak to jasně naznačovala skladba přednášejících, což byli všechno lidé relativně známí třeba na českém Twitteru, ale také se to projevilo tím, že zatímco v přednáškové hale D22 převažovali knihovníci, on-line přenos sledovalo obecenstvo (v jednu chvíli přes 110 lidí) zejména z řad ostřílených internautů. Právě livestreaming a liveblogging (a také následně na Vimeo nahraná videa) jsou dalším velkým plus pro knihovnické akce – třeba archiv Bloku expertů lze doporučit – je to spousta hodin zajímavého povídání. Hashtag #lmt se stal nejpoužívanějším za 24 hodin a vedlo to až k tomu, že o konferenci se nezajímající uživatelé začali žehrat na zahlcení svého streamu :)
Publikum – knihovníci se hlásí, že mají čtečky na e-knihy
Nicméně k věci: co jsme se mohli dovědět na Library Marketing Tuesday? Celý program připravila Olga Biernátová (@nofreeusernames) – na českém Facebooku nejúspěšnější knihovnice, jejíž práci si můžete sami prohlédnout na stránce knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Patřím k jejím fanouškům od loňského roku, kdy jsem oponoval její vynikající diplomku na téma knihovny a social media. Také se jí povedlo zaujmout účastníky na vsetínském Barcampu, kde mnozí netajili překvapení, jak povedené prezentace se dají o knihovnách vytvořit. Na LMT pozvala silnou sestavu.
Ranní blok I.
Honza Boček (@honzabocek) je podle mého názoru jeden z nejlepších brněnských autorů a kdyby vydal něco knižně, půjdu si to hned koupit. Podívejte se na jeho prehistorický (2007-8) blog Chlebovo. Dnes píše občas třeba pro Respekt a vymýšlí často zajímavé věci, jeho tématem se stala vizualizace dat / infografiky… I když většinou myslí na novináře (ti s daty pracovat tímto způsobem moc neumí a české pojetí „infografiky“ je proti novinářským těžkým váhám v anglosaském světě nesrovnatelné), upozornil knihovníky, že oni by naopak s podobnými nástroji a nápady pracovat mohli. Představil např. Wordle (tagcloud ze slov, který máme třeba na Klábosení), ale také upozornil na to, že je třeba ptát se po zdroji vizualizovaných dat (dechberoucí infografika o tom, jak super je používat LinkedIn vychází ze statisticky zcela nerelevantního souboru respondentů, Honzou představená mapa světa podle průměrné velikosti penisů zas využívá v případě mnoha zemí jako zdroj dat „self-reported“). Krom jiných aktivit se Honza zapojil do vynikajícího projektu Žít Brno, který si recesisticky utahuje z nešvarů na brněnském magistrátu. Rozhodně doporučuju sledovat.
Druhá přednáška byla zaměřená spíše prakticky, Ondra Szlauer (@ondraszlauer) už na minulé PARTSIP konferenci vykládal o tom, jak udělat s minimálními náklady pěknou pozvánku na knihovnickou akci. Tentokrát to rozvinul a navrhnul pro „svoji“ knihovnu celou firemní identitu. Hlavní přínos přednášky vidím v tom, že ukazovala na celou řadu běžných chyb známých z praxe – i to, jak se jim vyhnout. Čili velmi praktické rady, tipy na řešení zdarma a to vše podané velmi přístupnou formou (jako bonus velmi razovitý třinecký přízvuk). Ondra také připravil plakát, který účastníci dostali jako dárek.
Maru Grafová v hledáčku kamery
Třetí část patřila Maru Grafové (@sibiranka), která se trochu zbytečně trémovala – její povídání o tom, jak psát v prostředí sociálních sítí bylo velmi inspirativním shrnutím, protože jakkoliv se mnohým mohlo zdát, že jde o docela banální „pravdy“, pohled na FB stránky ukazuje, že by jejich dodržování v 90% případů posunulo úroveň firemních stránek o hodně nahoru. Několik bodů: znejte svoje publikum, komunikujte obrazem, reagujte rychle a naučte se umět omluvit. V této souvislosti nelze nezmínit o den dřív vydané „desatero“ firemní komunikace na Twitteru, v němž Martin Malý velmi přesně vystihl jádro problému, o kterém mluvila Maru (a je to často i moje téma): aroganci firem a jejich neschopnost používat selský rozum a chovat se slušně.
Ranní blok II.
Miro Šifra (@mirosifra) umí velmi dobře vyprávět – jeho tématem byla propojenost médií (pojem „transmedia“ podal velmi záživně i pro neknihovníky). Příběh je věc archetypická, všichni potřebujeme příběhy – ale dřív se mohl celý odehrávat v knize, dnes jsme zvyklí na to, jak se nám příběh přelévá (pochopili to velmi dobře v Hollywoodu: není to jen film, ale celý ten obrovský business okolo, někdy vtipný, jindy otravný). Upozornil mimo jiné na to, že nejde do všech kanálů překlopit totéž – každé médium (a může to být Twitter / Facebook / blog) si zaslouží specifický přístup. Představil také některé úspěšné akce největšího slovenského on-line knihkupectví Martinus.sk – které respektují trend, že kampaň sama o sobě by měla nést příběh, nemělo by jít „jen“ o reklamu. Jeho přednášku rozhodně doporučuju ke shlédnutí.
Jan Řezáč (@janrezac) byl pro mě asi nejzajímavějším řečníkem a jsem moc rád, že jsem se s ním mohl seznámit i osobně na večerní afterparty. Nevím, co si z toho odnesli knihovníci, ale pro mě to bylo zásadní. Jak se dívat na web? Jestli je pěkný nebo ne (po stránce designu), to bude řešit majitel webu, grafik a možná jejich kamarádi. Lidi, co na ten web přijdou, tam mají nějaký cíl a chtějí ho dosáhnout. A v tom jim super-úžo-bomba design nepomůže. Podobně upozornění na to, že musíte vědět, co bude obsahem webu, než ho začnete navrhovat do wireframů (aneb zákeřnost „Lorem ipsum“ textů) – to jsem si ověřil několikrát v praxi a přeci je to věc, na kterou se velmi velmi často zapomíná. Následná názorná ukázka, co se stane, když zcela náhodný hloupý uživatel bude dělat na stránce knihovny – to byla skutečně show. Honza zmateně prohlížel weby KJM a MZK, zatímco knihovníci se nebyli schopní udržet a nahlas radili, kam má kliknout, „vždyť to je přeci jasné“. Ale ono to není jasné. I knihovníci kdysi nebyli knihovníky a tak ať zkusí zapátrat v hloubi paměti, jak nepřehledné jim ty systémy přišly. Ale zvykli si a dnes jim přijde logičtější sepisovat dlouhatánské návody, než aby se zamysleli nad tím, jak vyhledávání udělat jednoduché.
Honza Řezáč a Olga Biernátová
Na oběd jsem odběhl – ale podle reakcí byl příjemným překvapením pro všechny zúčastněné, nebylo to pár chlebíčků, ale regulérní catering, řízky, kuřecí směs, nějaká masová roláda – o účastníky bylo dobře postaráno.
Odpolední blok I.
Řada lidí se speciálně těšila na Davida Grudla (@davidgrudl), protože má pověst řečníka – showmana a také protože dva dny před konferencí napsal na svůj blog La Trine příspěvek, kde se ptal: proč nechodíte do knihovny a co by vás do ní vrátilo. V komentářích se ozvalo několik desítek lidí, se spoustů postřehů, nápadů – i předsudků. Pro knihovníky určitě spousta užitečných připomínek. Hezky se totiž ukázalo, že mnoho lidí má o knihovnách dost „zastaralý“ obrázek (ani já jsem nevěděl o všech vychytávkách, které jsou dostupné např. v MKP). O blogpostu se zmínili i organizátoři na FB stránce Partsipu, takže se ozvalo i pár aktivních knihovníků. Každopádně Davidova přednáška byla velmi zábavná a přitom během ní padla spousta tipů, co by knihovny mohly udělat – David vybíral z komentářů u sebe na blogu (došlo i na můj tip: otevřeno v neděli odpoledne, jako to je v Mahenově památníku) a zajímavé byly i ohlasy z publika. Moudro na závěr: nejtěžší je udělat to jednoduché.
Těžko mohl být větší kontrast mezi Davidem a Markem Prchalem (@prchal). Byl-li David jasně nejzábavnější, Markovo vystoupení bylo podle mého názoru pro knihovníky nejkontroverznější. Jeho sonda do života zlaté pražské mládeže, šopování, káviček a fashion blogů vypadala tak trochu z jiné planety. Ale myslím, že potom spoustě lidí začalo vrtat hlavou, co tím chtěl říct, jestli má pravdu, že získat pozornost teenagerů lze jen ztěží a jen krátkodobě a další věci. A co si budeme povídat, nebylo by na světě líp, kdyby lidem míň smrdělo z pusy? :) Je ovšem otázka, jestli má knihovna používat marketingové fígle korporací – když jak správně podotkl Honza Jukl, knihovny se snaží mládež dostat ze spárů rychloobrátkové a povrchní marketingové mašinerie. Může účel světit prostředky?
David Grudl se snažil najít fotku šťastných starých lidí (co rádi chodí do knihovny)
Odpolední blok II.
Poslední část začala s mírným zpožděním – Marek Bačo (@marek_baco) přijel s tématem Virálního marketingu. Nejdřív ukázal videa, která virální chtějí být – ale pouhý počet přehrání není zrovna tou nejlepší metrikou (zlé video Fordu, nebo videa Directu, kde už málokdo pochopil, na co to vlastně byla reklama). Naštěstí pak pustil i pár povedených kousků, včetně knihovnického: Study like a scholar, scholar.
Závěr pak obstarala Eliška Hutníková (@eliskah) – já u toho nebyl, protože jsem kul pikle na připravovanou akci v rámci B16 – festival krátkých filmů v říjnu v Brně. Na afterparty jsem ovšem přišel včas a příjemná a networkovací atmosféra se rozhodně přenesla i do Café Falk. Ti, kdo se přidali do správné skupiny na Partsip portálu, měli šanci vyhrát knížku – měl jsem to štěstí, že jsem byl jedním z pěti a tak na mě čeká knížka Žijte a myslete kreativně. Zároveň slibuju, že si půjdu co nejdřív udělat novou kartičku do KJM :)
Byl jsem moc rád na této konferenci – a jsem přesvědčen, že to byl možná nejlepší propagační tah Partsipu, který mohli udělat. Myslím, že příště už se nestane, že by na jejich akci nepřijel nikdo z @lupacz @zive_cz nebo @tyinternety. Jejich chyba – kterou mohou napravit sledováním on-line záznamu na Vimeo.
Zajímavé reporty z akce (zajímavé je, že ani jeden není od knihovníků – copak, neblogujete?):
Jan Tinka, Jindřich Fáborský, Barbora Miklášová, Jakub Španihel, Hana Michálková – díky :)
Speciální koláž pak připravil Jiří Šprdlík (@cervenypult).
Doslov – vysvětlení zkratek pro nezúčastněné:
KISK FF MU – Kabinet informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
KJM – Knihovna Jiřího Mahena (=hlavní brněnská knihovna)
MKP – Městská knihovna Praha
MZK – Moravská zemská knihovna
NAKLIV – Národní klastr informačního vzdělávání
NTK – Národní technická knihovna
PARTSIP – Partnerská síť informačních profesionálů – což je taková organizace propojující nejen knihovníky
StuNoMe – Studia nových médií – pražský obor v rámci magisterského studia na UISK FF UK
UISK FF UK – Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
