:: v dobrém i zlém

pokud jsou užitečnější slovinské titulky, než český překlad, je asi něco trochu v nepořádku. pravda, chtěl jsem se už před rokem začít učit slovinsky – ale nějak se mi to zatím nepodařilo, takže té paní v tabu kabince vzkazuji: zasloužila byste lynčovat!

febiofest se dneškem chýlí konci – tedy pro nás v brně. byl to asi můj nejlepší ročník; přestože si řada lidí stěžovala na nízkou úroveň filmů, já jsem maximálně spokojen (a dva lístky zadarmo taky potěší)…
pád nebes, norský film odehrávající se většinu času v blázinci… praštěná komedie s výborně vymyšlenými cvoky, má ale chvílemi docela vážný a hořký podtón.
jugoslávské rány, aneb život v bělehradě, kdy největšími idoly jsou gangsteři. drsné, i když zhulená babička mě rozchechtala na celé kino :)
na dokončený kruh jsem šel na marjánčino doporučení (filmových session se samozřejmě účastnili i další členové gangu, kombajn, introvert, markétka a martin w. :) – a rozhodně jsem nelitoval. komorní příběh z válečného sarajeva se vám dostane docela pod kůži a měl jsem z něho dost divný pocit…
ovšem rekonstrukce (bude od 12.2. v běžné distribuci!) to ještě několikrát přebila. nemá moc smysl vykládat něco o ději, protože jde hlavně o to, jestli vám náhodou něco nepřijde povědomé. introvert se rozplývá nad tím, jak úžasný to byl film – to bych nesouhlasil. ale takhle osobně se mě asi nedotkl žádný film s výjimkou stalkera a sex a lucía. jako i tehdy si nejsem tak úplně jistý, že je to příjemný zážitek. ale určitě stojí za to. no a víc už psáti nemohu, protože se hodláme odebrat na ještě jeden film :)