:: guláš až příště

toto měl být spot s receptem na výborný guláš, který jsme společnými silami v sobotu připravili, ale nějak jsem to nestíhal napsat a neuvědomil si, že všechno potřebné mám v historii icq doma, takže jsem nakonec napsal úplně něco jiného. že by další projev nesoustředěnosti? no co už. tak zítra.

chytil jsem další závislost: poslední tři dny jsem hrál každý večer bang, z čehož je snad jasné, o jak návykovou záležitost se jedná. v sedmi lidech úplně ideální zábava, a to i když mě klasická „mafie“ nikdy moc nebavila. karetní hra, při které se dá výborně blufovat, rozčilovat… paráda. samozřejmě sestřa a spol. to hrají už nevím jak dlouho, ale já neměl po ruce nikoho, kdo by si to chtěl zahrát, takže jsem se k tomu dostal až teď a můžu jen doporučit. ono tak obecně mě napadá, že je to se hrami lepší, než kdysi. carcassone a osadníci, bang, a spousta dalších (a to teď neberu ty složitější). i kdysi pro nás nepřekonatelné dračí doupě je dnes podprůměrným zástupcem své třídy, nové hry jsou daleko variabilnější… (a propos, sestřo, jak se jmenovala ta hra, co jsme ji hráli v polsku?) i smutný neblogující kombajn v bangu zapomíná na všechno (a včera byl 5x po sobě šerifem, což je asi znamení, teď jen zjistit čeho).
bruno nepřijede, takže se plně soustřeďuju na přípravu na berlín (zmatky!) a taky na služební cestu do bukurešti :) jinak jsem byl zase jednou překvapen – maruschka se vytáhla a její fotky z podkrovního ateliéru vypadají nadmíru profesionálně (a nezklamala ani jako model pro zbyňu, to jsou ty první čtyři fotky). blogovací mánie se šíří, v levé liště tak najdete nové „přírůstky“ – ivanu, marušku a šárku. tak uvidíme, jak dlouho holkám vydrží prvotní nadšení (mimochodem, tímhle tempem tam bude za chvíli víc holek než kluků, co to znamená?)
jinak jsem zrovna aktuálně nadšený ze stále nedočtené knihy „jadąc do babadag“. kdybych dobře nevěděl, že mám aktuálně jiné starosti, snad bych se i pokusil o překlad aspoň jedné malé části, která se jmenuje „země, kde začala válka“ (zde plné znění originálu), což je krásná skica, v níž stasiuk geniální zkratkou píše o slovinsku, které je a není slovanskou zemí… no a dočtené to nemám proto, že jsem si minulý týden prostě musel koupit mládi v hajzlu 5 – mladík pod pantoflem (poslední díl, ale zdá se že bude film! omg!), taky přečíst nejnovějšího pratchetta (klobouk s oblohou) a tak.
úplně aktuálně: teď jsem luštil zprávu ombudsmana k zásahu policie čr na czechteku 2005. je to sice plné právnického balastu, ale výsledek je překvapivě úderný a moc mě potěšil: aspoň jeden státní orgán nedělá z lidí idioty. bohužel, není to ani potřeba, protože idiotů máme dost i bez toho – což je tak všechno, co bych rád řekl k průzkumům preferencí a oblíbenosti politiků.