Přestože na brněnském TEDxu budu letos chybět (čeká mě místo toho nejhipsterštější akce široko daleko, tedy hned po Vlně), určitě bych vám doporučil tam jít – problém je, že už samozřejmě nemáte žádnou šanci získat lístky :) ale na pražský TEDx zatím stále jsou… Následující článek jsem napsal pro Finmag, ale trochu jsem to přehnal, takže tam vyšla kratší verze. Odkazoval jsem na ni na FB Michala Horáčka, který bude otevírat pražský TEDx a řekl jsem si, že když už jsem se s tím psal, mohl bych uveřejnit celý text – tady tedy je (+ víc detailů o pražské akci, které v té době ještě nebyly k dispozici).
Lze asi předpokládat, že čtenářům Finmagu není neznámá zkratka TED. Desítky a stovky proslovů a přednášek, které mají maximálně 18 minut, během nichž se osobnosti z nejrůznějších oborů (zkratka znamená Technology, Entertainment, Design – ale dnes je pole zájmů mnohem širší) snaží nadchnout publikum a inspirovat k novému pohledu na věc. TED ale není jen konference, v posledních letech se jeho těžíště přesunulo na web. Zatímco lístek stojí tisíce dolarů a koupit si jej mohou pouze vybraní zájemci, na videa z konference se může dívat (a dívá) celý svět.
Letošní TED se konal na přelomu února a března a přinesl jako obvykle plejádu zajímavých řečníků. Už jsem se několikrát setkal s námitkami, že řečníci na TEDu musí splňovat určitá „ideologická“ kritéria: měli by být politicky korektní, pokrokoví, ovšem nikoli příliš revoluční. Nebo že formát nutí i seriozní vědce k přílišnému zjednodušování a vtipkování na úkor obsahu. Do určité míry je to samozřejmě pravda, ale cílem TEDu není vyřešit všechny světové problémy nebo být jakousi video-univerzitou. Cílem je šíření inspirativních myšlenek a ty mají mnohem větší šanci oslovit početné publikum, pokud se jejich nositelům podaří zhustit je do několik málo minut – kdo má zájem o hodinovou přednášku, může si ji pak jistě dohledat, stejně jako další zdroje a proti-argumenty. O tom, že TED videa jsou inspirací pro všechny, kdo někdy chtějí mluvit na veřejnosti, ve své recenzi knihy How to deliver a TED talk i Michal Kašpárek, který se nijak netají svým dosti kritickým pohledem na TED.
Ostatně, nejrůznějších článku s výběrem toho nejzajímavějšího z TEDu, najdete spousty. Na letošním setkání vystoupili např. Amanda Palmer (zpěvačka z Dresden Dolls), která vykládala o tom, jak mohou muzikanti získat peníze od svých fanoušků (na Kickstarteru získala před milion dolarů, přestože jde o poměrně avantgardní umělkyni):
Dan Pallotta se vymezil vůči standardnímu vnímání neziskovek a ve svém TED Talku volal po tom, aby se nehledělo negativně na to, že část peněz jde např. do marketingu nebo platů zaměstnanců – pokud to pomůže zvýšení zisku, který jde na dobrý účel, tak to přeci není špatně:
Za zmínku stojí také rozhovor Chrise Andersona (kurátor TEDu) s Elonem Muskem, spoluzakladatelem PayPalu, který se věnuje v současné době třem hlavním oblastem: vývoji elektrických aut pod značkou Tesla Motors, firmě SolarCity (největší americký dodavatel solárních panelů pro domácnosti) a SpaceX, firmě, která se zabývá vesmírnými lety a snaží se vyrobit rakety, které bude možné používat opakovaně.
Hledejme inspiraci i u sebe
V roce 2009 došlo k zásadní proměně TEDu: vytvoření sítě TEDx konferencí, nezávislých, které mají od „globálního“ TEDu licenci, ale fungují samostatně. Od té doby jich proběhlo již přes šest tisíc ve 149 zemích! Měl jsem to štěstí, že jsem se mohl účastnit prvního českého TEDxu, který se konal v prosinci 2009 v Praze. Bylo to skutečně komorní setkání v režii Tuesday Business Network, na kterém vystoupili během večera pouze čtyři řečníci před 120 hosty (byli jimi Rony Plesl, Josef Šlerka, Pavla Gomba a Jiří Ježek). Od té doby se situace radikálně změnila.
TEDx setkání získala velké množství příznivců a lístky na ně se často vyprodají ne v řádu dnů, ale hodin. Setkávají se zde lidé známí zejména na sociálních sítích, na pomezí marketingu, start-upů, designu. Skladba řečníků ovšem má mnohem pestřejší charakter. Letos se konal TEDx premiérově ve Znojmě a na začátku dubna byl podruhé v Hradci Králové.
Před námi jsou ovšem napjatě očekávané TEDxy v Brně (11. května) a v Praze (25. května). Na základě předchozích zkušeností mohu oba doporučit. Brněnský TEDx se bude konat letos potřetí. Jeho první ročník v roce 2010 pro mě znamenal např. první osobní setkání s architektem Adamem Gebrianem, který vykládal o Bourání klišé. Mezi nejkontroverznější zase patřil Tomáš Vtípil, který na počátku druhého bloku donutil obecenstvo poslouchat zvukovou koláž vytvořenou ze samplů z bloku prvního, s hlasitostí pro někoho až na hranici bolesti. Vladimír Kokolia vykládal o tom, jak se dívat na čáru, a hlavně vedle ní – těžko to popisovat (a mnozí i podle komentářů očividně nepochopili), raději se sami podívejte:
V roce 2011 už byl program celodenní a prostory divadla Reduta větší. I tentokrát došlo na performance, kterou si připravila Kateřina Šedá – umělkyně, která pozvala celou vesnici. Bedřichovice totiž před časem přesunula na den do Londýna, tak to tentokrát zopakovala. Mezi hosty byli ale také např. Vladimír Franz (vyzývající k obraně konzervativních hodnot!), profesorka Zuzana Derflerová Brázdová, která vykládala o zkušenostech z misí v rizikových zemích nebo Oldřich Botlík kritizující návyky ve školství.
Loni se v Brně TEDx nekonal pro zaneprázdnění organizátorů z Brnopolisu, ale letos vypadá zatím zveřejněný „line-up“ velmi slibně.
Smysluplná volba v Brně, Přes hranice v Praze
Slogan je „Smysluplná volba“ a tři tematické bloky mají podtituly: město, zdraví a experimentální přístupy k životu/práci. O městě bude mluvit např. Osamu Okamura (ano, asi znáte spíše jeho bratra), dříve dlouholetý šéfredaktor architektonického časopisu ERA21 a programový ředitel mezinárodního festivalu a konference pro obyvatelnější města reSITE.
Osobně jsem doporučoval Marka Orko Váchu – evolučního biologa a katolického kněze, který je přednostou Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Karlovy univerzity. Napsal také několik knih, ať už popisující jeho výpravu do Antarktidy nebo o vztahu víry a vědy. Jistě bude zajímavé srovnat jeho přístup s dalším vystupujícím: Josef Kuře je filosof zabývající se bioetikou a medicínou.
Písmeno T ze zkratky TED, čili Technologii, bude zastupovat např. Denisa Kera, zakladatelka programu Studia nových médií na Univerzitě Karlově, která nyní působí na National University v Singapuru a zajímá se zejména o vědecké komunitní laboratoře, alternativní místa výzkumu a vývoje (Hackerspaces, FabLabs). Jak vypadá taková Citizen Science v české praxi ukáže Radka Peterová – spoluzakladatelka projektu Kanarci.cz, který spočívá ve výrobě mobilního měřáku kvality ovzduší. Radka s tímto projektem vyhrála loňský Social Innovation Camp v Brně a bylo to také téma její diplomové práce právě na Studiu nových médií.
Lístky uvolněné do prodeje v prvních dvou vlnách zmizely velmi rychle, ale organizátoři část lístků rezervují pro registrované zájemce – z čekací listiny se je budou snažit vybírat tak, aby bylo publikum dostatečně pestré: podle profesí, věku, zkušeností a zájmů. Do 14. dubna se tak můžete stále registrovat.
I v Praze se TEDx změnil: po prvním, z dnešního pohledu miniaturním setkání následovalo TEDx 2010 „ReStart“. Také v Praze se mluvilo o vzdělávání (Ondřej Šteffl, zakladatel Scio), podnikání (Tomáš Hajzler, Svoboda v práci) nebo technologickém pokroku (Tomáš Rousek, mladý architekt spolupracující s NASA nebo Josef Průša, autor nejrozšířenějšího modelu open-source 3D tiskárny na světě). Kupodivu ale ve mně nejhlubší emoční zážitek zanechalo vyprávění paní Františky Hany Garlíkové, která začala podnikat v 70 letech a zaměstnávala stařenky, svoje spolužačky, se kterými vytvářely krojované panenky.
V roce 2012 znělo motto „Není na co čekat“, místem konání bylo Divadlo Archa a březnová sobota byla plná zajímavých přednášek – i když se našla i hluchá místa. Na afterparty diskusi se ovšem docela jasně ukázalo, že v máločem panovala shoda – každý viděl silné a slabé přednášky jinak. Ale třeba Andrej Kiska a jeho osobní a emotivní příběh Dve zmeny pre šťastnejší život doporučím všem hned ze dvou důvodů: jednak mě přesvědčil, abych se stal donátorem Dobrého anděla, a za druhé je tak trochu v kontrastu k výše zmíněnému TED talku Dana Pallotty, protože Dobrý anděl má jako jeden z hlavních „prodejních“ argumentů (lze-li to u neziskovky tak označit) právě to, že veškeré vybrané prostředky jdou přímo příjemcům pomoci.
Letošní téma je „Přes hranice“ a o moc více zatím zveřejněno není: nicméně i tak se první vlna 177 lístků prodala za necelou hodinu. Nový prostor sportovní haly Na Folimance slibuje kapacitu až tisíc účastníků. Zajímaví nejsou jen řečníci, podobně jako na globálním TEDu, i v našich podmínkách je to velmi neobvyklá možnost pro networking, protože TEDx přitahuje spoustu zajímavých lidí a zároveň snad ještě netrpí „sektářstvím“ (voliče DSSS zde asi nepotkáte, ale není to ani spolek akademiků, ani sluníčkových lidí, ani start-upistů – i když zástupce všech těchto oblastí tam jistě najdete). Cena za lístek v Brně je 980 Kč, v Praze se bude blížit spíše dvojnásobku – ale také zde bude více zahraničních hostů (měl by vystoupit např. britský vědec Nick Goldman, který hodlá do jednoho gramu syntetické DNA vtěsnat data o objemu rovnajícímu se půl milionu DVD).
Edit: Teď v květnu už se toho ví mnohem víc – v Praze si budete moci poslechnout např. Michala Horáčka, Thu Trang Do (zástupkyně tzv. 1,5 generace Vietnamců – narozená tam, od mala žijící zde), Krištofa Kintěru (velice zajímavý umělec), Drahomíru Miklošovou (starostka obce Obrnice, kde v pohodě žije 40 % Romů), Tomáše Tyce (spoluautor „neviditelného pláště) a mnohé další… Podívejte se na stránku O řečnících.
Chcete-li načerpat řádnou dávku inspirace, TEDx znamená vynikající volbu. I pokud nebudete s řečníky souhlasit, donutí vás to formulovat si vlastní myšlenky a dost možná vás to může nakopnout k vlastním novým krokům. A to je k nezaplacení.
PS: Začít můžete ovšem klidně hned, TED videí je na TED.com už více než 1400.
