:: tady není nic o designu, politice ani antidepresivech

ano, mohu si odškrtnout další rok a od soboty hrdě tvrdit: „sekli jste se jen o tři roky, pětadvacet mi fakt není.“

skoro to svádí k filozofování a hodnocení minulého roku – změnilo se toho skutečně dost. ale nebudu tady rozpitvávat nějaké niterné pseudopocity. radši vám řeknu: nepijte zapálený absint! může to dopadnout zle nedobře – což by jistě potvrdil třeba kombajn, který se kdysi v praze tímto úžasným nápojem pobryndal a divil se, že celá hospoda z ničeho nic zmlkla. až někdo zjihlým hlasem řekl: „kombajne, ty hoříš.“ pak běhal v sobotu večer po nuslích a sháněl mast na popáleniny. ovšem i v případě, že nedojde k podobným extrémním situacím, absint je tak jako tak pěkná potvora (napadá mě, co by asi na toto téma řekla marjánka [případně obsluha na skleněnce]). abyste zapálený absint vypili, musíte v sobě už něco mít, střízlivý člověk má z plamenů přílišný respekt. proto jsme taky já a ken_tek po třech pivech neměli problém (a taky jsme to nedělali poprvé), zatímco martin w. tak dlouho váhal, až sklenička žárem napraskla ;) a to všechno proto, že martin po mnoha zápasech získal bakalářský titul. čili gratuluju.
další oslava na sebe nedala dlouho čekat – pepe mi napsal, že bude hrát v sofa, tak ať přijdu. nakonec se nás sešlo víc – klasická sestava kombajn, benny, introvert (to už snad ani nemá smysl psát sem odkazy). no a pak také michal k. (jsem rád, že jsem ho teď párkrát viděl… hlavně v úterý jsme dobře pokecali, snad z toho nemá depresi ;)
party nestála za moc, jelikož oslavenec (nikoliv já, ona to oficiálně byla narozeninová party někoho úplně jiného) pustil ke gramcům nějaké vypatlané magory, co pořád hráli „holky z naší školky“, abbu a tak podobně. rádiu petrov prostě asi neuteču ani v klubu. ovšem (pozitivním) šokem večera pro mě byl příjezd markétky (ano, už má taky blog, takže jsme komplet). dovezla zákusky, flašku vína a růži! zvláště od ní si toho cením strašně moc! vydržela se mnou a s kombajnem až do čtyř do rána – všechno je zdokumentováno. (asi jsem masochista.. chlubit se s těmito snímky může benny, kterému to sekne, ale já rozhodně nikoliv).

v neděli večer jsem šel spát zase pozdě – může za to marjánka, protože mě nakazila svou mánií pro balkánské filmy :) tentokrát to byl Duch maršála Tita. nebylo to špatné, hlavně Dražen Kühn v hlavní roli se mi líbil… včera pro změnu polský film Ahoj, Terezko. a taky první pořádné sprdnutí v práci. řval na mě šéf pražské divize a pokračování bude nejspíš zítra – naše paní velitelka byla dnes v praze a počítám, že to taky schytala. tak uvidíme, jak budu úspěšný v shazování viny na jiné ;)