:: knock knock

wake up… ženu to z extrému do extrému – buď vstávám v poledne, nebo v šest ráno ;) ale obojí má něco do sebe…

v sobotu v noci jsem se cítil dost mizerně a připadal si jako ten pasáček, co tak dlouho volal „pomoc, pomoc, vlk!“, až se na něho nakonec všichni vykašlali. po všem tom sebelítostivém fňukání, kterým jsem posledních pár let nasíral kde koho, už jsem se ani neodvažoval někomu plakat na ramínku, protože jsem si říkal, že mě (oprávněně) pošle do prdele ;)
kupodivu – neděle vyšla skvěle. slavil se den díkůvzdání a já si zase jednou připadal, že všechno dává docela dobrý smysl. odpoledne strávené v přírodě bylo taky moc fajn (jen kdyby si někteří lidi byli ochotní aspoň v lese vypnout svůj mp3 přehrávač, hm?). večer začátek sezóny a tak vůbec – no prostě v pondělí jsem vstal v poledne :) celý den jsem víceméně úspěšně proflákal. no a asi proto jsem dnes vstal o půl sedmé (ale budil jsem se celou noc, většinou se zvláštními sny o bydlení s kombajnem a ken_tekem v hostelu na bratislavské). takže teď už za sebou mám spoustu věcí, venku je neuvěřitelně krásně (byl jsem si koupit něco k snídani) a mě dnes čeká jen samé příjemné poflakování a čekání na důležité zprávy…

no a … premiérová anketa!