:: krásní lidé a ošklivé počasí

toť realita dnešních dnů: plus samozřejmě (?) hromada práce, která způsobila, že jsem byl sotva schopný reagovat na maily, ale na blog jsem se vůbec nedostal. kuturní život mi unikal, v alfě už skoro bydlím ;) (varování – následující příspěvek je dlouhý, pokud nemáte čas, tak si ho nechte na později. a neříkejte mi, ať je píšu kratší, protože mě to rozčiluje!)

jistě, mohla by to být jen výmluva. ale zkuste v podstatě sami připravit cd, na kterém bude sto freeware her. velké díky patří všem, kdo mi pomohli – zejména, ale nejen ken_tekovi, janičce, regisovi a korelovi. byla to fuška, ale docela mě potěšilo, že od zadavatele zaznělo něco jako „vypadá to na zatím nejlepší cd“. ve finále jsem strávil 30 hodin bez přestávky v alfě, ten poslední den jsem si až kolem půlnoci uvědomil, že jsem od rána nic nejedl ;) ono 400 znaků k jedné hře není moc, ale sto her už je 40 000 znaků ;) na druhou stranu – našel jsem tam pár docela zábavných her (to je mor: když děláte podobnou věc, nejhorší je do nějaké hry se skutečně pustit, protože pak jsou tři dny pryč a vy jste neudělali nic). tak snad pár doporučení, když už jsem s tím strávil tolik času: yetiho a tučňáka zná asi skoro každý, tak jen kdyby náhodou :) z českých luhů a hájů potěšil tým inputwish (což jak jsem zjistil, je mimo jiné oupa, starý známý ze scene.cz) povedenou hrou, míň už tím, že jsem se u ní zasekl a pak mi ten čas sakra chyběl! pokud máte rádi moorhuhn, mohla by se vám líbit taktéž německá hra der fischer vom bodensee, ve které jak o život likvidujete kormorány a rybičky :) vypadá to docela návykově :) pro pamětníky se tam najde dost vychytávek – manga variace na kultovní lumíky – shoujo attack!, předělávka jedné z nejsložitějších a nejkomplexnějších adventur maniac mansion, k volnému šíření uvolněné rpg the elder scrolls: arena a bojovka tyrian (v posledních dvou případech budete asi potřebovat emulátor dosu, např. dosbox nebo nějakou opravdu starou mašinu). no a pak snad ještě pár adventur (já vím, že nikoho nebaví, ale osobně pro ně mám velkou slabost, snad že nějakou někdy udělat byl vždycky můj sen). tak jen odkazy: cubert badbone (emzácká noir-parodie adventura), mrtvé město (tohle je -skutečně- noir, stylový comics… vyhrála svého času kdejaké ocenění i mezinárodně), za zkoušku možná stojí i zlatý kalich, starší věc ve stylu (aspoň na první pohled) klasik jako 7 dní a 7 nocí, jak comicsovou grafikou, tak pubertálním humorem.

ale už dost o hrách. zároveň byl minulý týden ve znamení potkávání spousty nových lidí: v neděli přijely na pár dní tři slečny z finska, kamarádky přítelkyně našeho bývalého spolubydlícího (který se úspěšně potýká s nástrahami života v anglii). bil jsem se do hlavy, že kvůli práci se jim nemůžu věnovat tak jak bych chtěl – ale pár míst, kofolu a pivní slámu jsem jim ukázal :) víc takových hostů! zároveň jsem si odbýval jednu schůzku za druhou s lidmi, které posíláme v rámci naší věci do lake districtu. super lidi, myslím, že se za české studenty v anglii nebudeme stydět, ba naopak!! mám radost, že i když jsem přišel neoholený se zarudlýma očima od počítače po deseti hodinách práce na sraz, neudělal jsem kupodivu špatný dojem a všichni jsme odcházeli s důvěrou v naše snažení! v pátek jsem absolvoval svou jedinou zkoušku tento semestr: polštinu, kterou jsem potřeboval, protože naše katedra vyžaduje dva jazyky a moje příjmení jim bohužel jako doklad nestačilo. sice jsem tam nasekal hromadu nevynucených chyb, ale celkově to stejně stačilo na A, a sestra, bude-li nakonec na polštině v brně (kde už má přijetí jisté, čili gratulace!), bude mít minimálně jednou moc sympatickou a pěknou vyučující :)
spousta koncertů, o kterých jsem přemýšlel, mi unikla, o to víc jsem si užíval soulseeku. aktuálně se mezi mými novinkami objevilo následující: nové album röyksopp – the understanding (najdete na piratebay, používáte-li bit torrent), pravda album ještě nevyšlo, ale povedené je velmi! ;) čímž samozřejmě nechci navádět k nelegálnímu stahování hudby! dalším objevem (ale jak se ukázalo, tak jsem prostě spíš minul něco docela profláklého) byl japonec susumu yokota, konkrétně album grinning cat (a úplně nejvíc úžasná písnička lapis lazuli). dalším takovým kouskem, který jsem si ochotný pouštět pořád dokola, je track sugarman z alba david holmes presents the free association (je to tam i k poslechu, takže do toho! to co mám na mysli, je ten poslední track.) no a ve středu se stavoval tomáš, abych mu pomohl vybrat ukázky k jeho (mnou nedočkavě vyhlížené) závěrečné práci o trackované hudbě – čtyři hodiny jsme se probírali archívem a poslouchali všechny ty úžasné staré fláky, no nostalgie :) a konečně v pátek jsem se stavil za jeňou krištofem, který se vydá brzy do kanady, na koncert jeho skupiny – a bylo to něco! nejenže je skutečně machr na kytaru, ale ani ostatní se nedali zahanbit: byla to show – stylově byli vychytaní, mohli by určitě prorazit – kdyby české publikum zkouslo fakt, že devět desetin písniček má jednoznačně nábožensko/misionářský text.
byl jsem taky poprvé v líšni v knihovně (pěkná, jen ty skříňky na odkládání věcí mě nějak z principu nasírají), což dopadlo tak, že jsem si užil docela nesourodou kombinaci – knížku flákač a princezna brněnské autorky s nezvyklým jménem (já mám co říkat, že?) emina budurinová (tak schválně, slečno autorko, sledujete přístupy na svoje stránky? jestli jo, tak se ozvěte :)) – pravda, že mě na první pohled zaujal design, ale číst se to taky dá. nečekejte žádnou vysokou literaturu, spíš pár dobrých fórů, které se dají číst i v hospodě, a ze života odkoukané zápletky, které připomínají nepovedenou telenovelu, ale – stávají se. myslím, že kdybych se někdy donutil sesmolit knížku „o nás“, dopadla by podobně. a taky by neměla žádný děj, který by stál za zmínku ;) bohužel se obávám, že já bych se nedohrabal ani k pointě a celé bych to pohřbil přílišným množstvím literárních a jiných odkazů, což se v tomto případě naštěstí nestalo. no a druhá, poněkud hodnotnější četba: hanif kureishi – byli jsme si blízcí. loni v krakowě jsem nakousl (a nedočetl, protože jsem musel odjet) the black album (do češtiny to přeložené není, ale skoro uvažuju, že si jednou zase procvičím anličtinu, bo v kjm to mají v originále), dost se mi to líbilo, letos v anglii jsem na něj opět narazil, tak jsem si říkal, že se po něm podívám (buddhu z předměstí jsem četl už docela dávno). byli jsme si blízcí je pěkně pitomá kniha ;) hlavního hrdinu byste nejradši nakopli, a přesto jsem mu tak trochu rozuměl. asi je to špatné znamení: na krizi středního věku bych měl mít ještě čas, ne? no co už. nechám tento již tak předlouhý příspěvek, který se nebude nikomu chtít celý číst (a budou na něj lozit přes google mraky zoufalců hledajících návody k výše uvedeným freeware adventurám), nedokončený. jak říká mutant (tedy, neříká, ale má to na nálepkách): don’t worry, work happy! (ano, nenapadlo mě lepší místo na nalepení než můj vlastní počítač).
ps: fakt by mě nenapadlo, že z hospody, kde jsem slavil svoje osmnáctiny, bude dnes v podstatě coffee shop. holt časy se mění ;)

(zajímavé médium, tenhle blog… člověk se zmíní o knížce, autor se ozve a právem namítá, že mu byl zkomolen titul… takže opraveno: flákač a princezna!)