:: život začíná po soumraku

…a končí ráno – zhruba o půl páté, když jsem běhal po bytu s nožem a uvažoval, že bych se už na ty filmy neměl dívat.

předevčírem jsem se nechal hloupě ukecat, abych šel do hobita s kamarádama přítelkyně kamaráda spolubydlícího ;) kupodivu, zjistili jsme, že posloucháme stejnou netovou stanici (konkrétně soma.fm), zajímáme se o podobné věci a přitom ten týpek byl napůl němec a napůl kolumbijec. tož tak (a ne všechny němky jsou škaredé, měl jsem možnost se na jednu moc pěknou dívat celý večer). vyhrál jsem šipky a mezi druhou a třetí ráno se nám v šesti lidech povedlo dát dohromady seznam všech amerických států. včera jsem se opravdu snažil odejít brzo – jenže nakonec turbo musel všem postupně vykládat svou historku o setkání nočního druhu, já prohrál šipky tak nešťastně, že mi jane prý příště naúčtuje za preso šedesát (předposledním hodem jsem ji odsunul na poslední místo), pak následovala jakási stará besídka sklepáků (kterou se mi himlhergot nepovedlo nikde dohledat? byl to rip z čt), odjezd do líšně (nemusím snad dodávat, že turbo nezpanikařil a řídil sice zcela střízlivý, ale s tmavými brýlemi, na kterých jsou zaměřovače a s týmiž jsem já někdy v jednu platil na vinohradech na benzínce). doma jsem se pak po týdnech plánování podíval na filmovou verzi kmotra – ne že bych byl zklamaný, ale nejlepší film všech dob to tedy není.
dnes se mi danny pochlubil novým komiksem – teda celou řádkou stripů… sice to ještě není tak dobré jako krutekův beneš, ale je to velmi velmi blízko :) ještě jednou danny – řekl mi nový drb: albireo, jeden z nejšílenějších písmáků/šuplíkářů a dokonce i účastník našich památných liquidací (pro neznalé: informatik, který se v šedesáti přes chat zamiloval, začal psát básně a svými akrostychy, sonety a limericky okouzloval internetové romantičky), se seznámil po netu s nějakou paní z brazílie, odjel za ní (the důkaz), a nikdo neví, jestli se vrátí :)) jak je vidno, další potvrzení, že život v šedesáti nutně nekončí :) a propos, ne že bych ostravakovi nepřál úspěch, ale taky máte pocit, že pokud toto jsou nejprodávanější knihy, tak je něco špatně? (šifru mistra leonarda jsem četl docela nedávno, celá ty hype mi nedala – a podle očekávání je to fakt hodně špatné – trochu jako forsyth, ale horší. ach jo. pokud máte zájem o spiknutí, nechte se radši zapsat na mailinglist rosti hedvíčka.)