nejlepší hudba není ta, která se line pomalu jako některé tracky thievery corporation a cigaretový kouř za dlouhé noční cesty autem, ovšem právě downtempo určuje rytmus každodennosti (zde, nyní), a proto přemíra jiné hudby , může vést k velmi zajímavým pocitům…
brno zoom 2005 – pro některé zklamání, pro mě satisfakce, že všechno úsilí nebylo nadarmo: přišlo dost lidí, bigscreen sám o sobě zvedl dojem z některých částí o desítky procent a kupodivu, nic se vysloveně nepos.alo. nebudu zabíhat do detailů, jen musím říct, že mě potěšilo, že žádná část nebyla hodnocena pouze negativně – maďaři někomu přišli vtipní, jiným trapní. daniil představující festival machinista vzal statečně, že pouštíme náš a nikoliv jeho výběr z festivalového dvd – a zase – co bylo pro někoho nudné, jiný viděl jako nejumělečtější. friedrich byl velice fajn a jeho filmy se mi z celé kolekce machinimy líbily nejvíc. a tak dál – shrnuto: dobrá party.
na pár dní do polska na zotavenou (a přečíst sandmana – údolí mlh a šerou hlídku – třetí díl trilogie (tady aspoň recenze na druhý díl)), a včera tomáš (sólo a moc dobře) a kombajn (ve formě!), ježíš táhne na berlín a několik naprosto nepochopitelných individuí, které už patří k tradici potulné akademie. jinak tady máme nový živel a 3/4 revue (z odkazů vybíráme: postsecret. no a protože by tady bylo málo odkazů – fish do ltn recenzuje úchylnou desku gypsy punks skupiny gogol bordello a asi ještě úchylnější jsou árijská dvojčata zpívající akustické verze textů o čisté rase – prussian blue. a mimochodem mám nový krásný obrázek na ploše – z této kubánské reportáže.
