jestli si myslíte, že je to legrace, psát diplomku o webu 2.0, tak jste zatraceně na omylu. tolik zkratek, že si prodloužíte cestu o pár set hodin, a to není zrovna dobrý nápad, když se vám zatraceně nedostává času. aneb o posledních udpatech (nejen) tohoto blogu.
jestli všechno funguje, jak má, tak jste si mohli povšimnout ne zcela malé změny – na mém blogu je teď záhadný levý sloupec… co to je? začal jsem pomalu využívat službu del.icio.us – tzv. social bookmarking, který je možná tím správným řešením pro lidi jako já, kteří sice mají vytrvalé nutkání dělit se o svoje úlovky mezi odkazy, ale na to správné deníčkové blogování se jim času nedostává. výhod je víc: ke každému odkazu lze přidat tagy (a také se podívat, co pod stejný tag zařazují jiní), můžete si vytvořit síť přátel s účty na del.icio.us a získat tak rychlý přehled o jejich záložkách, no je toho víc – podrobněji to za mě rozebral hawran. takže vlastně už ani nemusím moc psát :)
i když, možná aspoň pár drobností, co se nám tu od berlínské expedice objevilo: v respektu vyšla blogerská příloha, takže jsem zjistil, že tam mám nějaké spolužáky, blog respektu teď docela navštěvuju, najdou se tam zajímavé věci. pravá lišta zaznamenala taky dva přírůstky: chleba a dangaroo – první je talentovaný spolužák, filmař a jak rychle ukazuje, i blogger. druhý je ve varšavě žijící angličan a nejaktivnější člen polského hospitality clubu, který procestoval půlku světa. oba jsou to samozřejmě blázni. taky jsem si po letech zprovoznil přístup na skylined (svou původní domovskou stránku) – věřte nebo ne, asi rok jsem žil bez něj, a svoje věci nahrával jinam… trapas. k nějakému velkému předělávání ovšem z pochopitelných důvodů ještě hned tak nedojde, zatím jsem využil jen jedné nečekaně volné hodiny, a změnil si aspoň úvodní stránku.
co se minule zmiňovaného článku na respektu týče, dostal jsem za něj pětikilo, a tak jsem se mohl bez obav ze smrti hladem rozšoupnout na maškarním plese fss a v neuronově (do blogrollu ho přidám, až si budu jistý, že skutečně bloguje!) bundě do sebe marnotratně házet jednu předraženou grenu za druhou a nechat se fotografovat sličnými plavčicemi z bay watche, maruschkou i šárkou :) bylo narváno, jako obvykle to byla vlastně nuda a djs pustili v jednu nějakou úplně otřesnou sra*ku, snad aby zahnali lidi k barům. nicméně je jisté, že se na tuto akci bude opět dlouho vzpomínat.
povzbuzen úspěchem prvního článku, zplodil jsem jeden ještě o hodně nudnější, o polských komunálních volbách (ale slibovaný o berlíně je stále někde na půl cesty, a už vůbec není aktuální). taky jsme zašli na borata, dobrý film, trochu jsem se po té mediální masáži bál, ale ukázalo se že zbytečně (baldýnský sachu barona cohena trochu rozebral v reflexu), zhltnul jsem nadšeně novou knihu haruki murakamiho kafka na pobřeží, bavil se o kýči i náboženství, prodával trička a baštil cukroví. skoro idylka… nakonec ještě dva odkazy k předminule zmiňovanému finále slam poetry, na něž jsem nějak pozapomněl: šárka fotila, fly točil. konec, jdu se přihlásit ke státnicím :/
