last weekend I took part in cleaning up the old stuff – after my grandparents. they left us in 2003, but to this day, their bedroom was like a storage house full of crazy things. my grandpa, Emil Stehlík, was a great man – a protestant priest, he studied in Strasbourg and Edinburgh and we found all the pictures, diplomas and stuff. today Laďka helped me to do a bit of a clean up in Prague, and I also showed her a poem I found among that old stuff last week – no idea how it ended up among my grandpa’s papers, since it’s my own, dating… 2003 I guess. strange. good we met now and not seven years ago. it wouldn’t work I’m sure. and it really does work now :) some news coming soon…
ps: my sister’s getting married next May!
minulý víkend jsem se účastnil velkého úklidu – po prarodičích. už s námi nejsou od roku 2003, ale jejich ložnice byla dodnes jako skladiště plné zvláštních věcí. dědeček – Emil Stehlík – byl skvělý člověk, evangelický farář, který studoval ve Štarsburku a Edinburghu a tak jsem si z těch věcí vzal jeho fotoalbum, ale našil jsme i jeho pas, diplomy a spousty dalších věcí. dnes mi Laďka pomáhala s úklidem v Praze a ukázal jsem ji básničku, co jsem mezi těmi starými věcmi našel – nechápu, kde se tam vzala, protože je moje, tak z roku 2003. haluz. dobře, že jsme se potkali teď a ne před sedmi lety. jsem si docela jistý, že by nám to nefungovalo – a teď to funguje prostě skvěle… více novinek již brzy…
ps: sestřa bude mít svatbu příští rok v květnu :)
Není co říct
každý jsme ve svém zákopu
vyměňujeme si holubice
ale otevřít nemůžeme
jsme příliš silní
v poledním slunci
není místo pro ústupky
sami se svou pravdou
prohru k prohře
v rouše vítězném
jsme příliš slabí
tak ještě jedno
a pak pomalu domů
usínat v objetí
se smutnou jistotou
jsme příliš hrdí
a proto
už brzy
znova
každý sám.
