Byl jsem hostem APLS semináře

This time in Czech only – a small promo for guys from KISK (Division of Information and Library Studies)  they’re doing a great job on Masaryk University. I was a guest on one of their projects, so I decided to write a little bit about it…

Někteří možná víte, že po přestěhování do Brna (ale vlastně už i předtím), jsem se trochu zapojil do dění okolo KISKu (Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU). Naposledy jsem byl pozvaný jako host na jejich víkendový výjezd v rámci předmětu Aplikační seminář…

Jak už delší dobu sleduji jejich aktivity, můj obdiv stále roste. Třeba 10. února se konal v brněnském kinu Art LibFFest, festival amatérských knihovnických filmů a diváků bylo tolik, že se prostě nevešli. Samotné promítání bylo poznamenáno nemalými technickými problémy spojenými s neochotou personálu kina, ale samotné filmy stojí za shlédnutí, doporučuju zejména vítěznou Infomnii (ještě jednou gratulace Soně @JustXsi Priborské). Na KISKu vzniká také povedený oborový portál/časopis InFlow. Pro studenty se chystají i akce typu Kinect party.

LibFFest: Bylo narváno

Ale nejdůležitější je samozřejmě pedagogická a výzkumná činnost. Týmu okolo Petra Škyříka se daří nejen držet se na špičce oboru (časopis ProInflow, kde jsem před časem publikoval článek Facebook: jednodušší, než se zdá, je zařazený na Seznam recenzovaných neimpaktovaných časopisů Rady pro výzkum, vývoj a inovace), ale připravuje studenty nejen z hlediska čistě akademicko-teoretického, ale i praktického. A to je právě poslání povinného předmětu v prvním ročníku magisterského studia: Aplikačního semináře.

V tomto dvou až tří semestrálním kurzu si studenti vyberou/vymyslí vlastní odborný projekt a ve spolupráci se svým mentorem ho naplánují (včetně indikátorů), spustí, propagují… Součástí jsou vždy výzkum, projektová zpráva, finanční rozvaha – studenti dostávají na svoje projekty od Kabinetu rozpočet a je v zásadě na nich, jak s ním naloží. Letos byla ta částka 25 tisíc Kč, což sice není nějaká horentní suma, ale víte o jiné škole, která by dělala něco podobného? (To není řečnická otázka – pokud víte, tak určitě napište do komentářů.)

Tento rok se poprvé konal pololetní workshop – víkendové setkání, na kterém se řešil stav jednotlivých projektů, jejich úspěchy i problémy, plány a rozpočty. Kromě pedagogů KISKu jsem byl pozvaný ještě já – mým tématem byla udržitelnost projektů – a Lukáš Hrdlička, který měl za cíl pomoci s prezentačními dovednostmi. Já se chtěl s týmy seznámit také proto, abych zjistil, jestli jim nemohu pomoci ve smyslu prosíťování do budoucna.

V pátek po přijezdu do Křižanova (vypadalo to jak na škole v přírodě, hodně retro místo) nejprve všechny týmy prezentovaly své projekty a dostaly od učitelů i spolužáků zpětnou vazbu. Následovalo družné mezitýmové popíjení, ale v sobotu je od 9 ráno čekal doslova maraton. Devět týmů, devět stanovišť, na každém půl hodiny s lektorem. Řešila se témata jako: tutoring (většina projektů se s ním setká), projektové řízení, výzkumy, cílovka, týmová spolupráce a další.

Mezi těmito devíti seancemi byla jen relativně krátká přestávka na oběd a téměř vzápětí se týmy dověděly nečekanou novinku: žádný oddech se nekoná – máte tři hodiny na přípravu workshopu pro své kolegy. Vyčerpaní studenti se netvářili nadšeně, ani když se dověděli, že tým, který dostane od ostatních nejlepší hodnocení, získá 10 tisíc korun na účast na konferenci nebo jiné vzdělávací aktivity.

Flipchart s tématy workshopů

Ale když za hodinu přicházeli zástupci týmů psát anotace svých workshopů, už na většině bylo znát zase nadšení. Já se nejprve zúčastnil citační hry, kdy jsme se snažili citovat správně film, mail nebo mapu. Bylo vidět, že tým se v tom opravdu vyzná a pomáhal jim i jejich mentor Martin Krčál, autor známého webu citace.com. Na prezentaci Zelené knihovny se trochu trollovalo, ale tým si určitě odnesl spoustu užitečných zkušeností. Třetí tým, Madok (marketing do knihoven), připravil praktický workshop, jehož cílem bylo vytvořit „leták“ propagující rekreační středisko Drak. Klidně se na naše výkony mrkněte :)

I o dalších workshopech mám vesměs dobré reference a v hodnocení 1-10 neměl nikdo v průměru méně než 5 a vítězný tým více jak 8 (hodnotilo se ve třech kategoriích: odbornost, přínos a celkový dojem). V neděli je čekalo ještě dopolední sezení s mentorem a nakonec pohovor s komisí (byly dvě pětičlenné), kde bylo možné domluvit se na modifikaci indikátorů.

Byl jsem opravdu příjemně překvapen úrovní projektů a tak jsem si řekl, že jedna drobnost, kterou pro ně můžu udělat, je napsat o nich článek. Koho jsem tedy potkal? Vezmu to podle abecedy.

e:Citace – tenhle tým udělal výzkum, ve kterém nejen potvrdil hypotézy, že nejčastěji používanou citovací normou je ISO (nyní v nové verzi) a že studenti si s citováním neví rady. Zjistili také, že více než 30 % závěrečných prací používá nějakou zkomoleninu ISO normy (= konzistentní, ale špatně). Plánují e-learningový modul, ale na podzimním knihovnickém hackathonu také položili základ mobilní aplikace-hry Re:citátor, kde si můžete sami vyzkoušet, jestli byste všechny ty tečky a čárky dali na správná místa. Jak už jsem se zmiňoval, jejich workshop přesvědčil všechny, že citace mohou být zábavné.

E-litka mě zaujala od první minuty, protože jejich projekt mně připomněl plány, které jsem spřádal s několika kamarády a známými před dvanácti lety :) tehdy jsem se staral o vortál Virtuální Knihomolna, seznam literárních odkazů a web s profily našich oblíbených autorů. Tyto plány se sice nikdy naplno nerealizovaly, ale zůstalo mi nadšení pro knížky i seznamování se s novými autory.
E-litka reaguje na to, že knihovníci nemají ucelený zdroj informací o nových českých knížkách. Taky si na toto téma udělali výzkum a připravují e-learningový kurz pro knihovníky, kde chtějí představit kvalitní a přitom méně známé nové autory. Držím jim palce – protože to je přesně ten typ projektu, který se mi líbí a vidím spoustu navazujících možností (jednak ve smyslu zpětné vazby – aby se knihovny navzájem informovaly, kde jsou jací oblíbení noví autoři nebo podpora úplně začínajících místních autorů). Týmu Elitky jsem doporučil podívat se třeba na internetové literární časopisy nebo antologii Vrh Křídel.

GUG – čili Google User Groups, to jsou velmi různorodé skupiny příznivců Googlu, kteří si navzájem radí, chystají různé akce a debaty a vytváří pro Google příznivý ekosystém. Přestože (či snad právě proto?) je ČR díky existenci a vlivu Seznamu evropskou raritou, české GUGy patří k nejaktivnějším vůbec. V brněnském byl dlouho vůdčí osobností Dan Franc, ten se ale loni přestěhoval zpět do Prahy a hrozilo tak, že Brno GUG ustrne či zmizí úplně a tak se domluvilo, že se o něj zkusí postarat KISK, což se zatím projektovému týmu daří, těsně před výjezdem do Křižanova se uskutečnilo setkání s Jakubem Čížkem z Živě.cz ohledně jeho projektu WiFiLeaks.
Z podstaty věci jde o projekt od ostatních v mnohém odlišný a tak se studenti trochu hledali. Ale jste-li v Brně, určitě se na Brno GUG mrkněte :)

Workshop GUGu – Užitečné Android aplikace

Úvodní prezentace začínaly různě, ale tým iNeBe (informační nebezpečí) nešlo zapomenout, protože na úvod provedli striptýz. Pravda, jen ze svetrů a mikin do triček, aby se pochlubili černými tričky s logem iNeBe, ale povedlo se jim přilákat pozornost ostatních a tu si také udrželi. Cílem tohoto projektu je vyškolit knihovníky, aby dokázali čtenářům vysvětlovat, co na ně na internetu číhá. Od toho, že budou umět pomoci bojovat proti spamu a malware, až po složitější záležitosti jako je např. cyberšikana nebo práva a povinnosti uživatelů v oblasti sdílení autorských materiálů. Jejich mentorem je Pavla Kovářová, moje kolegyně doktorandka, která se tématu informační bezpečnosti dlouhodobě věnuje a je i její velká zásluha, že to byl pravě tým iNeBe, který vyhrál oněch 10 tisíc korun za nejpovedenější workshop s celkovým průměrným hodnocením 8,2!

Madok se může pyšnit nejpodivnějším názvem Twitter účtu: @doknihovenMadok ale jde o zkratku Marketing do knihoven. Dalo by se říci, že v tomto případě jde o v zásadě přiznané nástupnictví: před dvěma roky na APLSu vznikla skupina Guerilla Readers s obdobnými cíli a i když už dnes nefunguje jako celek, zejména Olga Biernátová (@nofreeusernames) se stala výraznou osobností v oblasti social media a objíždí knihovny, které motivuje příkladek zlínské Univerzitní knihovny, o niž se na Facebooku a v dalších sociálních sítích stará.
Madok má ambiciozní plán přesvědčovat knihovníky, že marketing není sprosté slovo. Stal jsem se fanouškem Madoku na Facebooku a musím říct, že mají zajímavé příspěvky. Všiml jsem si díky nim vynikajícího článku Z Facebooku jsem tak trochu naměkko, který popisuje více než rok zkušeností s vedením stránky Univerzitní knihovny v Olomouci. Madoku bych jinak asi vytkl příliš velký rozptyl, myslím, že by stálo za to soustředit se jen na jednu konkrétní oblast.

První projekt, který se v pátek představoval, má zkratku MKM, což znamená Metody kritického myšlení. Nebylo mi na první pohled jasné, o co se jedná – pokud jste na tom stejně, podívejte se na kritickemysleni.cz a bude vám to jasnější :) jde o celou velmi rozsáhlou tématiku, jejíž celkové poslání bych zkratkovitě shrnul do výroku Josefa Šlerky: jde nám o to, aby studenti uměli číst a psát. Ovšem ani na pedagogické fakultě se k tomuto modernímu pojetí nedopracovali, takže studenti ani nemají moc kde začít. Kdo jste prošel vysokoškolským humanitním oborem – vzpomínáte si taky, jak jste dostali za úkol napsat esej a ani jste nevěděli, co je to vlastně za formu? Když tým MKM provedl výzkum na téma: myslíte, že umíte napsat kvalitní odborný text, více než 95 % studentů odpovědělo, že ne. To už je hodně alarmující číslo! Proto je připravován e-learningový kurz, v pilotním běhu bude pouze pro prváky na knihovnictví, ale do budoucna bude otevřen pro všechny studenty Filozofické fakulty. Studentům pomůže nejen se psaním odborných textů, ale měl by je motivovat k celkově lepším studijním návykům.
Samotné e-learningové moduly jsem neviděl, ale projekt na mě zapůsobil velmi dobře, členové týmu se do problematiky skutečně ponořili, mají odhodlání a jasný cíl a už pracují na realizaci. Pro mě jedno z nejpříjemnějších překvapení víkendu.

Už jsem možná dřív naznačoval, že jeden z důvodů, proč se mi KISK moc líbí, je jeho provázanost s praxí. Studenti nebiflují jen tuny faktů, ale učí se vést projekty, pracovat v týmech a podobně. Povinnou praxi ovšem i dnes tvoří u většiny z nich vesměs neplacená stáž v knihovně, přitom – jak se ukázalo z opravdu zajímavého absolventského průzkumu – více jak třetina absolventů končí v komerčním sektoru. Vznikl proto projekt Praxis, který má za cíl propojovat firmy a studenty a pomoci zprostředkovat oboustranně zajímavé stáže.
V Křižanově jsem viděl v předpremiéře obě hlavní části webu (jinak vypadá ta pro firmy a jinak ta pro studenty) a musím je velice pochválit, vypadalo to fakt dobře. I tento projekt by měl mít udržitelnost v zásadě vyřešenou, protože bude v budoucnu spojen právě s existujícím povinným předmětem Odborná praxe.

Možná jsem zbytečně skeptický, ale už jsem pár projektů taky spouštěl a proto nejméně věřím v úspěch nejambicioznějšího projektu. Ale třeba je jen podceňuju :) ŠPEK = šikovný portál elektronických knih. Téma v současné době vybrané jistě velmi příhodně, v plánu je vše: od repozitáře volně dostupných knih (samozřejmě se super vyhledáváním a v řadě formátů), přes recenze čteček až po tutorialy „jak vytvořit e-knihu“ a komunitní portál.
Kdyby na to nebyl pětičlenný tým s rozpočtem 25 tisíc korun, ale dvacetičlenný s několikamilionovou investicí… Tak bych asi byl pořád skeptický a ptal se na business model :)
Ale nechci členy týmu srážet v jejich nadšení, ono se nakonec ukáže, jestli budou mít dost sil všechna svá předsevzetí dovést do úspěšného konce.

V abecedě na posledním místě, ale pro mě jeden z nejsympatičtějších projektů – Zelená knihovna. Už jste možná slyšeli o takzvaném zeleném úřadování – jde ve zkratce o to, aby se instituce chovaly šetrně. Není třeba hned si představovat knihovníka-ekofašistu, který v rámci boje proti automobilismu propichuje návštěvníkům knihovny pneumatiky u aut. Spousta pravidel je mnohem spíše o selském rozumu a přirozené ohleduplnosti. Každý může začít u sebe a třídit plast, nevyhazovat jen malinko potištěné papíry nebo zhasnout světlo. V prázdné místnosti.
Jiné kroky už vyžadují určitou rozvahu či analýzu, ale mohou vést i k docela velkým úsporám ekonomického rázu (na což v době velkého hledání úspor mohou knihovny slyšet): zateplení budov, snížení spotřeby vody a energií a podobně. Důležitou součástí je pak také předávání těchto informací dál, nebo řečeno jazykem Evropské Unie: rozšiřování ostrůvků pozitivní deviace :)
Na svém workshopu byl ale tříčlenný tým konfrontován s publikem, které vypadalo, že si přišlo trošku zatrollovat. Nejdřív se rozvinula diskuse na těma, zda jsou úsporné žárovky skutečně ekologické a potom jsme se na docela hodně dlouho zasekli ve zcela nesmyslné debatě o Savu.

A to je celé. Podívejte se na projekty, které vás zaujaly, já jim budu držet palce, aby to s tou udržitelností dobře dopadlo a KISKu, ať dělají i nadále povedené věci :) aktuálně se můžete každý čtvrtek jít podívat na kurz Vizualizace (zajímavé hosty vybírá Honza Boček) a na Blok expertů (zítra tam bude Martin Bastl, kamarád a bývalý spolubydlící, ale já nebudu v Brně)…