TEDx Prague 2013 – moje dojmy

Předesílám, že mám TEDx rád – jinak bych o něm nepsal (byť kriticky). Na letošní brněnský jsem nedorazil, takže jsem na něj a na pražský alespoň lákal předchozím článkem. Teď je to za námi a dojmy jsou ještě čerstvé, proto jsem se rozhodl se o ně podělit. Třeba se to bude moci někomu hodit, když si v budoucnu bude vybírat, na která videa se má podívat – ale primárně to píšu kvůli sobě, abych si věci víc zažil.

Poznámka pod čarou: ano, jsem hodně rýpavý kritik; ano, podobnou akci jsem už taky dělal a vím, že to není legrace a ne, nehodlám reagovat na poznámky typu „a co jsi udělal ty“, nebo „když jsi tak chytrý, tak to běž dělat příště ty“. Neočekávám je od organizátorů, ale kdyby to některé méně soudné fanoušky napadlo, tak si to prosím rovnou odpusťte.

Za nepřízně počasí, které rozhodně nepřipomínalo druhou polovinu května, jsem ráno 26.5. vyrazil s organizátory TEDx Brno (díky za svezení!) z Brna do Prahy na svůj již sedmý TEDx (3x Praha, 2x Brno a loni HK). Po bleskurychlé registraci jsem ukořistil nějakou tu snídani a začal se rozhlížet…

Řekl bych, že organizátoři se pod dojmem toho, jak se loni po lístcích jen zaprášilo, rozhodli „uděláme to fakt velké“, ale nějak se jim to nepodařilo. Oproti minulým rokům se letos TEDx Prague nevyprodal – co jsem slyšel (od jednoho z organizátorů), tak se prodalo cca 600 lístků a 300 se rozdalo (soutěže, realizační tým, partneři a podobně). Můžete mít leccos proti Divadlu Archa – ale hala Folimanka je fakt ekl (úroveň WC!). Nebyla wi-fi, nestíhal catering. Ráno bylo k dobrým koláčům instantní kafe. Na oběd i svačinu se stály dost šílené fronty a jídla – zdálo se – prostě nebylo dost pro všechny (kromě rýže), i když moje kuře bylo opravdu moc dobré. Organizátoři používali na tři různé hashtagy (#tedxprague, #tedxprg a #tedxprg13) – a ani nechtěli stanovit jeden jako oficiální (třeba tak, že by to na začátku řekli) :( Pár lidí si stěžovalo na zimu (to mi nepřišlo), cedulky vedoucí tápající do tajné komnaty s dalšími aktivitami byly popsané ručně a šly docela snadno přehlédnout (ale upřímně, pokud jste to nenašli, zas tak o moc jste nepřišli). Mimochodem pro vozíčkáře to bylo celé zlo :(

Scéna (stejně jako web nebo brožura) byla povedená, ale v režii byl buď nějaký magor nebo někdo na drogách – druhá přednáška byla téměř zadupaná do země tím, jak pořadatelé nebyli schopní pouštět správné obrázky / videa k tomu, co znělo na pódiu a u srbského plukovníka bylo tlumočení ze srbštiny po technické stránce taky tragické (vlastně i po stránce překladu). Zároveň se nedalo úplně spoléhat na vytištěný program, protože vystoupení byla v jiném pořadí (a pokud vím, nikde nebyla nějaká aktualizovaná verze, díky níž by návštěvník věděl, jak to nakonec bude). Edit (15/6): Samuel Titěra napsal u sebe na blogu o technických problémech, které byly důsledkem selhání zásadního dílu techniky těsně před začátkem akce – což docela vysvětluje ten chaos.

Moderátoři – Matěj Novák je můj kamarád a bývalý kolega, ale tohle se mu myslím moc nepovedlo (na rozdíl od loňského třetího bloku, kde se mi jeho moderování líbilo). Jeho kolegyně Elena celou dobu vypadala, že se rozbrečí a „vtipné“ scénky bych raději zakázal. Taky se jí povedlo useknout talk Steva Wheena ještě před koncem, takže se pak vrátil na scénu poté, co domluvil následující řečník…

Prý byla také skvělá afterparty v Café V lese – ale já jel hned po konci zpět do Brna. Networking během TEDxu byl fajn, zase jsem potkal spoustu kamarádů a známých – i když je pravda, že třeba oproti loňsku jich řada chyběla.

Ale to je všechno podružné: hlavní jsou samozřejmě řečníci. Berte to prosím jako moje velmi subjektivní hodnocení, třeba se může někomu do budoucna hodit, až si bude vybírat, na která videa se podívat (jakmile budou nahraná, doplním).

BLOK 1

Michal Horáček
– většina lidí chtěla zábavné historky o bookmakerech a ne filozofii. Nejsem kdovíjaký intelektuál, ale mě se to opravdu líbilo – na druhou stranu je pravda, že jako úplně první talk to asi nebyla úplně nejlepší volba. Cesta od mýtu k vědeckému poznání, až po kvantovou fyziku, která ukazuje, že i Bůh hraje kostky – respektive, že musí být poddaný svých zákonů a tedy podléhat náhodě, kterou sám ustanovil. Ani mi nevadilo, že to četl :) Michala Horáčka je radost sledovat na FB.

Amy Singh
– povídání o tom, že když se nevzdáte, dokážete ledacos – třeba i vyrobit v domácích podmínkách čokoládu, přestože všichni říkali, že to nejde. Milé, ale šlo by to říct ve třech minutách. Slečna ovšem moc sympatická, publikum nadšené. Hluboký lidský příběh, protože jde také o boj proti dětské práci, která je na kakaových plantážích zdá se vcelku běžná.

Raego
– měl milion views na Youtube, ale na koncert v Budějicích přišlo 20 lidí – tak si s nimi začal povídat. Hm. Pustit TED Talk Amandy Palmer by bylo rozhodně zábavnější. Ale fajn, je to pěkný příběh o tom, jak se outsider stal hvězdou a jak si pak uvědomil, že on-line sláva může být chimérou :)

TEDx Talk – Joe Smith: Jak správně používat papírové ručníky
Podle mě geniální :)

Tomáš Tyc
– první úžasná přednáška, pan Tyc je showman! O práci na neviditelnosti a fyzice. Komu nestačilo, tady je hodina (a prý se bude něco dělat pro ČT):

Drahomíra Miklošová
– starostka Obrnic, které se povedlo zvládnout situaci v obci, kde je 40% Romů – nastavením pravidel, pomocí, vzájemným poznáváním a důvěrou. Přitom na to šla selským rozumem, to by měla být inspirace pro další města a obce. Respekt.

Zoltán Dani
– první obrovské WTF. Nechci zabíhat do diskuse „Srbsko vs. Kosovo vs. USA“ – ale plukovník srbské armády se nejdřív stylizuje do role Sparťanů, pak 15 minut zmateně vykládá o tom, jak jde s dvěma ruskými radary sestřelit „neviditelné“ letadlo a nakonec ukáže, jak se sestřelným pilotem po letech upekli společně štrůdl? Fakt ne. Zda šlo o porušení TEDx licence, nevím, ale úplně chápu, že si to dost lidí myslelo. Takže kdybyste nevěděli, jak se mají řešit světové konflikty: upečte třeba chleba…

Tomáš Šebek
– deníček z Haiti – ale pan doktor má smysl pro pointy, umí vykládat a dělat si legraci z vážných věcí – velice povedené, zajímavé, super. Doporučuji jeho blog.

BLOK 2

Nick Goldman
– DNA pro ukládání informací: jako wow. Extrémně zajímavé, hlavně v tom, jak blízko normálnímu využití se ty technologie zdají být. To není sci-fi, vypadalo to, že to může být za pár let docela normální věc. Prý byste veškeré informace co jsou dnes po světě (myšleno – asi – ta naše „počítačová data“) vtěsnali do kufru jednoho pick-upu. A v chladu a tmě vydrží bez údržby minimálně desetitisíce let. Téma, které vás láká k průzkumu…

Miroslava Slívová
– pokud jsem to dobře pochopil, paní měla privát a dělat sexuální pracovnici ji bavilo, dokud ji někdo málem neuškrtil. A pak se stala koučem osobního rozvoje (mrkněte na stránky její agentury)… Takový „kouč z lidu“, ale banality z ní padaly stejné, jako z těch „opravdových“ mágů. Ale určitě se na záznam podívejte, byl to fakt úlet a paní Slívová nejspíš skutečně je velmi netuctová osobnost (a zakladatelka společnosti Rozkoš bez rizika).

Farma v jeskyni
– po dvou minutách jsem šel pro kafe.

René Kujan
– měl vážnou autonehodu a řekli mu, že už těžko bude kdy běhat, natožpak maratony. Ale další doktor mu řekl: Zkuste to, nakonec – vzdát to můžete vždycky. A tak oběhl Island: 30 maratonů za 30 dní. Poběží zas.

Steve Wheen
– hafo zábavný guerilla gardening – ale ne jen tak nějaké slunečnice – to jsou umělecká díla! Já jsem se těch akcí účastnil pár let zpátky, když se to poprvé objevilo v Praze a Brně, ale tenhle pán to dostal na vyšší level – mrkněte se na video!

Tomáš Rektor
– vůbec jsem to nedal, porucha mohla být na mém přijímači (ani jsem nedokoukal)

BLOK 3

Daniel J. Siegel
– neurovědec, nějak to šlo mimo mě, pardon.

Thu Trang Do
– blogerka, česká Vietnamka (vietnamská Češka?), opravdu moc pěkné povídání o dvojí identitě, pro mě jeden z nejzajímavějších příběhů, moc se mi to líbilo – její blog. Na Twitteru jako @Trangova :)

Krištof Kintera
– hodně netradiční umělec, dělal povedené „reality hacky“ – třeba jeho „spotřebič“ (nic nedělá, jen lehce vrní a vibruje), který vpašoval do obchodů s bílou elektronikou. Kdysi jsem o něm četl velký článek v Labyrint Revue a moc se mi to líbilo. Ale mohl to trochu zkrátit. Mrkněte na jeho projekty.

Long Vehicle Circus
– legrácka na chůdách

TED Talk – Hyeonseo Lee: Jak jsem uprchla ze Severní Koreje
Nebo spíš – jak jsem uprchla ze Severní Koreje a pak dostala pryč i svoje rodiče.

Hana Hnátová-Lustigová
– osobní prožitky z 2. světové (její úzká rodina skoro celá jako zázrakem přežila, zatímco nikdo z ostatních příbuzných) – velice silné povídání, potlesk ve stoje, dojetí… Paní Lustigová je velká optimistka a na svůj věk ve skvělé kondici. Klobouk dolů!

Iva Roze Skochová
– rakovina jako nakopnutí k tomu, prožít život naplno… Držím jí palce – ale myslím, že už teď si může říct, že to vlastně celé stálo za to. Mimochodem připravuje knížku o svatbách po celém světě :)

Mé TOP 5: Thu Trang Do, Tomáš Tyc, Steve Wheen, Krištof Kintera, Tomáš Šebek
A FLOP 5: Zoltan Dani, Tomáš Rektor, Farma v jeskyni, Raego, Daniel J. Siegel

Dojmy, jak je zaznamenal Twitter, najdete na Klábosení. Úvahy a postřehy od @Dakrup. Reportáž / best of na E15.

Co říci na závěr? Příští rok se nejspíš spokojím se streamovaným přenosem a budu se dívat z pohodlí domova a jen na něco a pojedu spíš na TEDx do Hradce. Ale i tak organizátorům velký dík! :)