:: polské intermezzo, long tail a nová média jako předmět výzkumu

zase budu mít výčitky svědomí, že místo diplomky bloguju, ale tentokrát je to třeba trochu k věci. (aneb je to krásný pocit, když k vám informace proudí v reálném čase.)

včera jsem seděl chvilku na skleněnce, mimo jiné s kombajnem, a chrlil ze sebe odkazy, na které jsem narazil. a měl jsem radost, protože to byly věci nové, některé staré jen den. jak jsme se shodli s palem, daří se nám pomalu se orientovat a ty důležité věci už nezjistíme se zpožděním pár měsíců, ale jen pár dní. k těm méně závažným patří nejrůznější mash-upy (mimochodem, pokud používáte youtube účet a ukládáte si svoje oblíbené klipy, doporučuji je zařazovat do playlistů, i kdyby to mělo být všechno jen v jednom; když dřív nějaká přičinlivá nula mazala klipy, ani jsem nevěděl, o které jsem vlastně přišel – takhle zůstanou v playlistu s červenou hláškou „video unavailable“… sice je polovina z nich aktuálně pryč – podívejte se sami  – ale aspoň vím, CO to bylo). ještě jeden mash-up: alfovský klip skupiny melmac space orchestra (jejich buchťákem propagovaný koncert na alterně jsem bohužel prošvihl, teď se jim zadařilo vyhrát hlasovaná na coca cola popstar).

to všechno bude ale možná brzo jedno: videoklipy se již brzy objeví na last.fm! kvalita hudby oproti youtube dvojnásobná, systém doporučení jako u hudby, a hlavně by neměly tak často mizet (než se tak skutečně stane, můžete zkusit musictonic, pěkně kombinující youtube, flickr, last.fm a další služby). z dalších web 2.0 novinek: netrpělivě čekám na nový vzhled analytics (které jsem doteď úplně nepochopil), google earth 4.1 nově podporuje češtinu, a nejede mi pandora  – prý museli k tomuto kroku přistoupit kvůli problémům s autorskými právy v mezinárodním měřítku. nu, nevím (co že ostatní to zvládají?) – ale vypadá to, že se do toho opřeli fest – i když jsem vyzkoušel docela dost nejrůznějších proxy anonymizérů a služeb, všechno je to ošetřené a taky blokované. takže sbohem, aspoň prozatím.. je to velká škoda.

od pátku do úterý jsme byli u babičky v polsku. to znamenalo spoustu dobrého jídla, poznání, že i v severovýchodním polsku už se jede přes wi-fi (padala ale trochu moc často na můj zmlsaný standard), bratranec má nastahovaných hafo dvd anime (používá samozřejmě torrenty i p2p, firefox a tak) a jinak se tam paradoxně zlepšily podmínky, protože už odjelo tolik lidí, že ti, co zůstali, si můžou říct o víc peněz. kdo bude stavět dálnice a jinou infrastrukturu, která musí být hotová kvůli mistrovství evropy ve fotbale 2012 (ještě k tomu spolu s ukrajinou!), když všichni odjeli? s druhým bratrancem jsem byl na pivu, přes den jsem se pak vzdělával. dočetl jsem vynikající knížku The Search, s dlouhatánským podtitulem (až budu psát knihu, tak bude mít taky něco takového, koukám, že to frčí): Jak Google a jeho rivalové přepsali pravidla podnikání a transformovali naši kulturu. kniha vyšla loni podruhé, ale pokračuje online na searchblogu. John Battelle píše čtivě, dozvíte se jednak spoustu zajímavých detailů, jednak umí vysvětlit, v čem spočívá jádro věci. moc se neopakuje – a nepochlebuje.

druhou knížku napsal chris anderson, šéfredaktor wired. long tail  – proč je budoucnost obchodu v prodávání málo více ;) (aneb: jak byste přeložili „selling less of more“ :) tím chce říct, že v naší kultuře, která byla donedávna postavena na hitech (=mainstream, věci s nejnižším společným jmenovatelem), se začínají prosazovat na všech frontách „ti malí“. velké internetové obchody prodávají zboží, které jinde v nabídce není, protože by se klasickým obchodníkům při nízkých prodejích nevyplatilo. v digitálnu se ovšem nemusíte rozhodovat, čím zaplnit konečný počet přihrádek. a tak i když se písnička chillské etno-deathmetalové skupiny prodá jen jednou za měsíc, zástupci všech okrajových žánrů mohou dohromady (protože jsou jich miliony) přinést velmi podstatný výdělek. zároveň samotná možnost výběru posiluje odklon konzumentů od hitů a posunuje je někam, kde předtím nebyli (můžete-li si vybrat ze 100 příchutí, proč neexperimentovat? jak jsem výše odkazoval na blog pandory, tak přesně toto se opakuje minimálně v polovině příspěvků: normální rádio se nedalo poslouchat, díky vám jsem se dostal ke spoustě nové hudby). většina blogů nemá žádnou „sílu“ – ale jejich souhrnná čtenost je obrovská a vliv na čtenáře mají obvykle větší než mainstreamová média (protože jim jejich čtenáři víc věří). bollywoodské filmy se v usa nevyplatí uvádět do distribuce, jejich publikum je příliš rozptýlené – ale prodáváte-li je na dvd po netu, zájem je. zajdete-li do místního antikvariátu s konkrétním požadavkem, je minimální šance, že budou mít, co chcete. existuje-li jejich síť, šance obrovsky stoupají (a teď mi někdo vysvětlete, proč to u nás už dávno nefunguje? americký trh v této oblasti díky netu naprosto výjimečně zvýšil svoje obraty). a tak by se dalo pokračovat – kultura se tříští na malé fazety, kde si každý může najít svůj koutek. stejně jako anderson si myslím, že to neznamená izolaci (častá námitka totiž bývá, že společné obsahy posilují soudržnost společnosti), naopak. ve většině oněch malých komunit existuje mnohem osobnější „feeling“, a protože každý z nás se pohybuje v mnoha různých skupinkách (jedna kolem oblíbené hudby, jiná kolem knížek, sportu, práce nebo co dalšího vás napadne), nehrozí žádná ponorka. anderson se vyzná a píše skvěle. co chvíli mi to nedalo, a prostě jsem musel všechny okolo oblažovat poznámkami k právě přečtenému textu. (a neudržel jsem se, jak vidno, ani teď. za počáteční popud pro rozběhnutí se tímto směrem patří díky palovi a jeho přednášce.)

dostal jsem mail, ať pomohu při jedné bakalářce o blozích (ostatně, doba, kdy jsme se o takové novosti zajímali jen já, adbar a bobotic už je pryč – taky jsem zjistil, že nějaká holka z hudební vědy na FF MU imho dost slušně obšlehla mou bakalářku o netartu) – zabývá se vlivem blogů na čtenáře v oblasti politiky, konkrétně během loňských voleb. sám jsem docela zvědavý na to, co paxíkovi vyjde, takže máte-li chvilku, vyplňte prosím jeho anketu (a můžete se taky podívat na průběžné výsledky).

a teď ještě malý kulturníček: jelikož já nebudu mít čas, aspoň bych rád ostatní pozval na několik zajímavých akcí. příští čtvrtek (17.) je v livingstonu férový večírek (feat. petra procházková, čokoláda a dobrá hudba). v sobotu 19.5. se pak „výborně“ kryje brněnská muzejní noc a rio de riviera (těším se na ohm square, the prostitutes a djs taky nevypadají zle). mojí oblíbení midilidi vydali album čekání na robota (pravda, nových tracků tam moc není, ale je to po dlouhé době skutečně dobrá brněnská skupina), a 1.6. bude brněnský křest na flédě v rámci itch my ha ha ha. no a jedna akce v bratislavě: za fakt bezkonkurenční cenu (499 kč v předprodeji) si můžete užít dvoudenní festival wilsonic, hlavní hvězdy: koop, nouvelle vague, jazzanova – ale program je brutálně nabitý a rozhodně stojí za prozkoumání, takovou porci čerstvé a kvalitní hudby jen tak nenajdete.

(btw. skoro všechno v tomto dlouhém a nudném příspěvku je jen rozepsáním odkazů na del.icio.us, které jsou jinak tím levým sloupcem [pokud tedy nejede přes rss, v tom případě si přidejte rss mého delicious účtu] – jo, a nově jsou oba boční sloupce fontem MS Trebuchet, co vy na něj? a přibyl tam mr. matesola, koukněte, jestli chcete vědět víc o kulinářství, víně a údělu číšnickém ;)