:: proč mám pocit zodpovědnosti

na čase zase jednou účtovat. zdá se, že je to poslední dobou velmi oblíbená činnost a na vině jistě není jen blížící se novoroční inventúra a placení daní…

možná mi ty změny dochází – možná taky ne. celé vánoční svátky strávené s nejužší rodinou byly strašně milé – možná nejhezčí za několik let. byl jsem hodně na měkko. a když jsem nad tím tak uvažoval, tak mi přišlo, že poprvé mám z uplynulého roku pocit, že snad i někam směřuju, není to plontání se v pochybnostech a beznaději (teda… to taky, nicméně již nejen to ;) od ledna bych měl sedět v kanclu a dělat, co mě baví – a s lidma, kteří jsou mi sympatičtí. souhrou skutečně hodně velkých náhod jsem se seznámil s evou – svou novou přítelkyní, která – světe div se – s celým mým okolím nemá naprosto nic společného (hurá!). no a jak na to tak koukám, tak je skoro reálná šance, že své kamarády už nebudu zásobovat svými smutky a stíhami a psychickými problémy – nebo rozhodně míň než dřív.

ovšem sice u mě klid, ale u sousedů to vře: vzduchem i po drátech létají ostrá slova. skoro to vypadá, jako by se většina mých kamarádů rozhodla se vzájemně pohádat / rozejít / nerozejít / urážet se / blbnout. to chce klid! kupte si kaleidoskop. (jo, a už jsem si vzpomněl, jak se jmenovala ta firma, jejíž hračičky jsem si nemohl dovolit koupit v carrefouru před vánoci… koziol.) nebo můžu jen doporučit mně doporučenou a již zmiňovanou kubánskou restauraci havana. dobrá večeře! díky za tip. k vánoční nadílce patřily taky nějaké knížky, o většině jsem psal už v předstihu, ale první jsem nakonec přečetl novou zeměplochu: svobodnej národ. pobavila, i když už mi není nějaký čas devět let… k vánocům pro mě (vedle cukroví) patří taky filmy, takže jsem doháněl, co jsem už mockrát chtěl vidět: hlavně podfu©k a po moři let znovu čtyři pokoje. prostě takové milé, vánoční filmy… dnes jdu na exil, tak jsem zvědav, co udělá změna žánru… jinak ještě big respect lidem na flédě. jestli se ponese silvestr ve stejném duchu, jako byla předvánoční party 23., tak se máme jistě na co těšit :)) nečekaným, ale o to milejším hostem bude jakub, který se po čtyřech a půl letech opět objevil v brně… moc mě potěšilo, že jsme si měli co říct – jako by snad ani ty čtyři roky nebyly… nebo spíš jinak: jsme každý o čtyři roky dál, ale přesto (a právě proto) si toho máme pořád dost co říct…

no, takže celkově spokojenost!! sečteno a podtrženo: tenhle rok začal o dost hůř, než skončil. díky všem!! (v tom i těm, kteří 1) se mezi sebou hrozně pohádali 2) se mezi sebou stihnou do konce roku hrozně pohádat 3) mě z nejrůznějších důvodů odepsali jako trosku 4) byli mnou zklamáni, podvedeni, zneužiti a obalamuceni.) byl to skvělý rok a to hlavně díky vám!! tak ať se vám všem daří pokud možno jen a jen lépe…

než to napíše někdo do komentářů: fotka zde :) lepší nemám – kombajn žárlí na mé štěstí a schválně ji nechtěl vyfotit :-))