:: harry potter a tajemná smrt v mém pokoji

tak už je TO venku. hp7 (harry potter and the deathly hallows) je dnes ke stažení na pirate bay a jsem si na 99,9% jistý, že to je tentokrát fakt pravá věc, žádný fake. už proto, že nejde o žádné pdfko, ale poctivě ;) nafocenou knihu, stránku po stránce (= skoro se to nedá číst). já to tedy rozhodně číst nebudu v téhle podobě. ale imho vkládat odkazy na torrenty se ještě smí, takže… čtěte dál.

jak informovali kluci šikovní na torrentfreak, včera se objevily soubory s fotkami HP7 všudemožně, ovšem většina rapidshare linků mizí okamžitě po zveřejnění, takže doporučuju zájemcům využít nejlepší torrent tracker – na pirate bay stahujte 1.část a 2.část. spoilery (za jejichž kvalitu neručím, anžto ty obrázky jsem neluštil) se objevily např. zde (předpokládám, že aspoň to, kdo zemřel, tam bude správně ;)) jsem fakt zvědavý, jestli to bude v zítřejších novinách.

no. jinak jsme si užili výbornou sobotní party – nejprve turek z HospitalityClubu, pak příjemná večeře v hospodě u kaštanů (u zastávky dětská nemocnice, v černých polích, mají takovou lidovou zahrádku, ale hlavně super guláš za dobrou cenu), přesun do charlies (zlo, moc moc zlá hudba!), na petrov (nejmenovaný nejsociálnější kolega se dal do řeči s nějakýma holkama, a tak se zjistil, že ta, co se s ní právě líbe, má 14, jmenuje se sandra a měla kvasinky… museli jsme od tam rychle utéct), do kingsu (ano! ale poté, co chtěli 50 vlezný, tak jsme to vzali jako rozumnou výmluvu a rychle utekli) a nakonec do bastilly. skupinky osamělých slečen pravda přímo vyzývaly k družení a jiným bohulibým činnostem (kupování jahodových vodek, svíjení se na parketu s metalem ve sluchátkách), ale nakonec jsme v tom nechali jen jednoho chudáka a my ostatní jsme se odkomatili do domovů.

v neděli jsme se pro změnu řízením osudu dostali do rajhradu, kde jsme mrkli na opatství (taky je tam památník písemnictví, ale už bylo moc pozdě) a pak jsme si na přilehlé zahrádce dali … naprosto geniální budvar! to pivo bylo symbolem piva. během toho nám napsala gina, kanaďanka (pro změnu z CouchSurfingu), se kterou jsme se měli potkat ve městě… neměla telefon, tak poslala smsku mírovi z netu, že čeká v bakala café  – ale my, jsouce v rajhradu, jsme neměli jak odpovědět. nejdřív jsme otravovali hromadu lidí, ať nám najdou na netu číslo. konečně byl někdo online – ale jen aby nám řekl, že číslo není. tak jsem zkusil reklamou vychvalovanou (a ku.evsky drahou) službu 1188, a po nich chtěl aspoň číslo na vrátnici. tam to nikdo nebral, takže jsem nakonec volal fadymu, dostal číslo na davida (šéfa), zavolal jemu a on to už vyřídil službu mající slečně… gina byla… překvapená :) (celé to mohlo být i kratší a míň nudné – kdyby korel, kterému jsme volali jako jednomu z těch v první vlně, bral telefon – protože on přímo v bakale seděl.)

a když jsem včera přišel domů, v mém pokoji létal kos. bouchal sebou o stěny a nechtěl se nechat odnavigovat na balkon, místo toho se zašil za knihovnou v opačném rohu. proto tedy končím: budu muset přeskládat všechen nábytek a knihovnu oddělat, abych se přesvědčil, jestli se nakonec zachránil a nebo potupně zahynul :( o vývoji ve věci kos vás budu samozřejmě informovat.

(a teď mi spadnul net, čili jsem téměř jistě přišel o bložínkové prvenství s tím harrykem… kurňa! poučení: kašlat na kosy, stejně nikoho nezajímají.)