Prokrastinace has brought me here

Tak dlouho se odkládá psaní na blog, až ten původní příspěvek ztratí smysl publikovat a vy stejně musíte psát od začátku… Tentokrát se mi povedlo vynechat psaní na blog na dva měsíce; prázdninové, ale rozhodně nepříliš odpočinkové :) Takže…

Takže dobrý. Nejdřív jsme se vydali za digitálními nomády k moři do Francie. Nice is nice. Příjemné pláže v centru města (a jedna tři minuty od domu, tedy pokud člověk chytl zelenou vlnu na přechodech), italsko-francouzská kuchyně (měli jsme třeba skvělé risotto s mořskými plody nebo vynikající lasagne), stejné horko jako v ČR, ale s větrem od moře, příjemná společnost dalších digitálních nomádů (včetně Aničky – o rok starší než Dora) a turisti i místní neustále obdivující Doru – ta byla za úplnou superstar.

Před dvěma lety bychom asi o dost víc pili, cestovali a váleli se na slunci – teď jsme řešili autobusy, do kterých se nesmí s kočárkem, čas, kdy bude chtít Dora už jít spát a sprej s mořskou vodou proti rýmě. Ale neva, stejně to nebylo špatné a načerpali jsme spoustu cenných zkušeností. Otázka je, jestli nám budou co platné, protože všechno vypadá úplně jinak za pár týdnů, natožpak za rok (checked: Dora teď hodně zrychlila a myslím, že nám za chvilku začne zkoušet chodit). Mimochodem, pokud jste to na sociálních sítích nečetli, musím doporučit článek Honzy Sudy Pár tipů pro začínající otce. Kdysi jsem tvrdil, že se nenechám zblbnout a rozhodně si nepředělám profilovku na FB na fotku s miminem. Myslím, že devět měsíců je taky slušná výdrž, ne? :) Každopádně Dora je objektivně nejkrásnější a nejmilejší dítě minimálně v celém Brně (vidíte, nepřeháním!)… Váží přes deset kilo, nejoblíbnější slovo je „nenenenenene“ když ji něco vadí a má ráda konference, kavárny a společnost, taky ji hodně baví, když ostatní tančí :) Táta mě varoval, že mojí oblíbenou zábavou bylo strkání věcí do zásuvek, tak snad to po mně nezdědila.

Dora

Dora na konferenci Knihovny součanosti

Ještě před Nice jsem byl s brněnskou kru v Ostravě na Colours a i letos se to myslím docela vydařilo. Mrzí mě snad jen to, že jsem spoustu lidí za ty tři dny nepotkal, ale to se asi nedá nic dělat. Taky jsem se jim mohl aktivně ozvat, že ;) Moje top: Bonobo, The XX, Tomahawk, The Tap Tap, Květy, Movitz!, Submotion Orchestra. Taky jsem rád, že jsem viděl konečně film Pátrání po Sugar Manovi – dokument neuvěřitelný hlavně kvůli tomu, že to je sice lehce nakašírovaná, ale úplně pravdivá historie: jak se Sixto Rodriguez stal jedním z nejslavnějších zpěváků v JAR, aniž by o tom věděl. Organizačně byly Colours vyladěnější než loni, taky vůbec nepršelo – za mě prostě dobrý.

Poslední srpnovou sobotu se uskutečnil na Flédě BabelCamp. Přípravou téhle akce jsem strávil několik měsíců a byla to po mnoha stránkách skvělá škola. Sice jsem 2005 a 2006 pomáhal Fishovi s festivalem Brno Zoom, ale tentokrát to bylo celé na mě. Několik poučení z toho plyne zcela jednoznačně (a teď jsem nad tím znova přemýšlel, protože mám čerstvé prožitky z Webexpa, kde jsem byl moderátorem Business Hall). Rozhodně se podařilo vzbudit vysoká očekávání – povedený web (díky Adamovi a Honzovi), zajímaví speakři (v jejich oslovování jednoznačně vedou osobní kontakty – pomohla mi spousta lidí) a příslib „jiné konference“ (anglicky, v klubu Fléda). Do jaké míry se povedlo očekávání naplnit, to asi musí posoudit jiní. Evlauace dopadla spíše příznivě (velmi spokojení: 35%, spokojení: 48%, nespokojení: 17%, velmi nespokojení: 0%). Jeden z větších problémů byl s „druhou stage“ – byla malá, špatně nazvučená a po straně měla jediný vchod na dámské záchody. To je hodně vražedná kombinace pro libovolného speakera, o to hůř, když tam vystupuje někdo jako Josef Šlerka, koho si chtělo poslechnout 100 lidí (Josef na hlavní stage sám nechtěl, že měl trému z vykládání v angličtině i tak velkou). Právě jazyk byl samozřejmě další problém: asi se moc nespletu, když řeknu, že velká většina přednášek Čechů a Slováků by byla lepší česky nebo slovensky než anglicky. A vím, že cizinců tam zas až tolik nebylo. Ale kdyby byla anglicky jen polovina přednášek, cizinci nepřijedou žádní. A toho se prostě vzdát nechci. Se s tím smiřte – učte se, trénujte, bylo vcelku jasně poznat, že pro dobrý výkon nemusíte mít Oxford English na úrovni native speakera :)

Cimes Deli

Cimes Deli (nejlepší catering!)

Velkou pochvalu zaslouží catering: od začátku plánování jsem měl jasno, že se o něj postará Michal aka Hugo aka Rachad a ve finálním hodnocení dopadlo jídlo líp než kterýkoli speaker. Kdybyste chtěli mít catering na nějaké další vaší akci udělaný jinak, zajímavěji, lépe – domluvte se s jeho novým projektem: cimes deli. Hugo je svéráz, ale nebudete litovat. Jako kulinářsko-umělecko-technologický doplněk se prezentovala parta HotKarot (aka mrkev v rohlíku s tweetovou omáčkou). Sponzoři byli rozumní a prezentovali se smysluplně (a Kingswood lidem chutnal). Příště lépe vyřešit prostory, víc prověřovat úroveň speakerů, přilákat víc lidí ze zahraničí a taky vymyslet a nasadit i jiné formáty (workshopy, diskuse). Dotáhnout jednu superstar. Uvidíme.

Moje rada pro Webexpo: na té angličtině trvejte, snažte se prorazit osobními kontakty v zahraničí, nepodceňte jídlo, zlepšete schopnosti techniků, zkoušejte prezentace dopředu. Slyšel jsem o WE dobrou hlášku: je to vlastně super konference, která má ale okolo sebe trochu špatnou auru. A kvůli tomu se sere tisíc drobností a to pak kazí finální obrázek. Anglický report brzy na Babel Guide.

K BabelCampu i Webexpu se vrátím až budou videa, ale rád bych aspoň doporučil alespoň tři prezentace: Dawid Pacha v kostce představil polskou social-media scénu. Tak trochu plánuju, že bych mu to oplatil a nachystal něco podobného o ČR :)

Daniel Ackermann měl hodně zajímavou prezentaci o využívání soc. médií pro mediální společnosti.

A z Webexpa na mě udělala největší dojem prezentace Sarah Richardson o tom, jak funguje www.gov.uk. Ten web byl pro mě něco jako zjevení (jasně; pro lidi z oboru to je jako kdybych si dneska všimnul, že existuje Google – ale já to fakt neznal). Přístupný, srozumitelný, psaný nebyrokratickým, normálním jazykem. A Sarah byla při té přednášce zábavná – prostě tohle chci v ČR!

Jinak naše stavba pokračuje mílovými kroky – zatím to vypadá, že plán uspořáda silvestrovskou kolaudačku by mohl být docela reálný. Pracovně se daří dost dobře, pokud by někdo měl zájem o školení, tak je už toto úterý (v Praze), ale ještě se můžete rychle přihlásit :) chystám se taky na výuku v podzimním semestru na KISKu.

No a pokud nemáte chuť na vzdělávání, pusťte si něco od Kenmochi Hidefumiho – je to super :)

Příště zase článek, co bude mít na rozdíl od tohoto komentáře: proč budu i tentokrát volit Stranu zelených :)

Tagged , , , , . Bookmark the permalink.

2 Responses to Prokrastinace has brought me here

  1. Quanti says:

    no, špatnou auru… mně stačilo, že se tam mužův zaměstnavatel prezentoval na Job Expo a za celé odpoledne k těm stánkům nikdo nepřišel. Nevím, jak konferenční část, ale tohle teda docela zklamalo, účastníci stáli u stánků a koukali na sebe…

  2. Pingback: cimes deli › cimes deli přezbrojilo

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *