Máj – Cikánů ráj

Bublalo to ve mně hodně dlouho. A nebyl jsem si jistý, jestli se do toho tématu chci pouštět… Ale jak napsal kdysi Edmund Burke: „Jediná věc je nezbytná pro triumf zla, aby dobří lidé nedělali nic.“ A tak nechci mlčet a volám: nesmíme se jen tak dívat, jak naši sousedé tleskají extermistům, kteří volají po pogromu!

Možná se mi nepovede shrnout vše jasně a samozřejmě si nemyslím, že bych měl v rukávu nějaký kouzelný recept. Ale snad to aspoň někomu pomůže utřídit si myšlenky a nebo to může být i podnět k aktivitě pro někoho, kdo má k celé věci blíž než já.

1) Intro

Kdo se úplně nestraní médií, nemohl si asi nevšimnout, že v Českých Budějovicích se vyostřila situace na tamějším sídlišti Máj. Není ani jasné, jak to celé začalo: hádka dětí na pískovišti se změnila ve spor, do kterého se zapojilo velké množství lidí. Ale ani bulvární Blesk nepíše o žádném zranění (natožpak o tom, že by napadená těhotná žena – byla to sestra nebo matka? – potratila). Nicméně, rozjela se samozřejmě šeptanda a místní, kteří mají s drobnými konflikty (zejména verbálními) dlouhodobé zkušenosti, už vědí svoje…

Na sídlišti Máj bydlí moje tchýně a moje žena tam bydlela víc jak 10 let. Jezdíme tam pravidelně, takže nějaký vhled snad mám. Byl jsem tam i minulou sobotu a i když jsem se neúčastnil celé protestní akce, byl jsem se tam aspoň na chvíli podívat. Pár postřehů, které nejsou myslím úplně od věci:

Máj není Chánov. Vypadá to tam líp než na lecjakém sídlišti třeba v Brně. Nikde se neválí odpadky (není tam uklizeno jako v klícce, ale není tam ani nijak zabordeleno). Vracel jsem se několikrát z města i večer a ani jednou jsem nezaznamenal nějaký extra kravál nebo melu (v Brně bydlím na rohu Obilního trhu a ožralci mi na něm zpívají / dělají bordel docela pravidelně, řekl bych, že obvykle jsou to studenti). Jinak je to sídliště ale dost marné, není tam ani rozumná hospoda. Dětská hřiště jsem nějak speciálně nezkoumal.

Romů je na Máji dost – ale rozhodně to není většina, ani omylem. „Nejproblémovější“ ulice, Václava Volfa, má asi vchody, kde mohou Romové být i ve většině, ale celkově je jich podle mého názoru sice více, než co uvádí Wikipedie (400), ale nebude to víc než několik málo tisíc – na sídlišti s celkovým počtem obyvatel cca 25 tisíc lidí.

Instragram

z mého Instagramu

Mohu potvrdit, že článek na České pozici: „Ať si Romové žijí, jak chtějí, hlavně ať tady nejsou“ přesně vystihuje situaci. Největší problém je ne ve fyzických útocích, ale v tom, že „Cikáni dělají bordel“, v hluku a ve frustraci majority, která si našla společného nepřítele, na kterého se dá jednoduše ukázat. Spiknutí proti „obyčejným lidem“ je na světě: Romové dostávají léky / pračky / byty zadarmo (ano, tomuto věří i relativně normální lidé a ani žádné oficiální vyjádření je nepřesvědčí – protože to je přeci součást spiknutí, a oni to četli na internetu – noviny, tam panuje rasimsus naruby a „nesmí se o tom psát“). Romové můžou za to, že oni nemají práci. Romové vyžírají stát, z našich daní! Romové jsou nevychovaní a nikdy to lepší být nemůže, proto by mě odtáhnout… těžko říct kam, prostě někam pryč.

2) Jak bylo

Na demonstraci před týdnem tvořili radikálové menšinu. Místní postávali okolo, koukali, jak partička kinder-nácků dělá ramena před početnějším kordonem policistů. Atmosféra jak o pouti („mámo, budeme v televizi“) – ale bylo vidět, že lidi sere, že tentokrát je tu na 40 holohlavců 200 policistů a „když my potřebujeme chránit před černýma, tak to nám nikdo nepomůže“. Tentokrát by se lidi do pogromu asi ještě nepustili. Leda až se přidá sousedka.

Jádro problému samozřejmě existuje: nepochybuji o tom, že stížnosti na hluk budou oprávněné, stejně historky o policistech, kteří sedí v autě a nevylezou, protože si kvůli dohadování dvou partiček nebudou přidělávat práci. Přehnaná politická korektnost a přístup „a la Kocáb“, kdy někdo z politiků odtržených od reálného dění začne plkat něco o nebezpečných extremistech, taky nepomáhá. Lidi ze sídliště nemají rádi skinheady (oni jsou obecně dost neoblíbení, protože se chovají obvykle tak, že si moc sympatií od majority nevyslouží). Ale štve je, že město / stát / policie nic nedělá. A tak když se dočítají o kauzách jako té z Duchcova, bojí se, kdy se něco podobného stane u nich.

A na druhé straně je vědomí, že kvůli původu a barvě kůže mě moji sousedé a priori nenávidí. Podívejte se do diskuse na iDnesu, Aktuálně nebo na Novinkách… Tady je pěkné „best of“ a představte si (ano, vím, že pro některé spoluobčany je to těžký úkol), že jste ten „slušný Cikán“ (a kupodivu, většina lidí buď nezná žádné nebo zná i nějaké slušné). Jak by se vám to líbilo, když víte, že vaši spořádaní a slušní bílí sousedé lajkují statusy „měli bychom je všechny postřílet“ a pak tleskají klukům, co řvou „Čechy Čechům“ a „Cikáni do plynu“… Jak daleko je od „Nejsem rasista, ale“ k tomu, co předvádějí lidé z toho screenshotu? Očividně to úplně daleko není. Rád bych věřil, že cesta ke zbraním v ruce je delší, ale jistý si tím nejsem.

3) Co s tím.

Napadlo mě několik bodů, snad nejsou úplně mimo.

  •  Ozvěte se. Vidíte-li tupý rasismus, nemlčte. Řekněte to ne ve vaší hipsterské kavárně. Ale říkejte to svým příbuzným, spolužákům ze základky – tam, kde je šance, že vás bude někdo poslouchat, někdo, kdo jinak věří hoaxům o „lécích zadarmo“. Třeba ještě není pozdě.
  • Novináři – běžte dál, než napsat „zlí extremisti se střetli s policií“. Byli jste tam, ne? Víte, že to není pravda. Zjistěte jak to bylo na začátku. Pište i o tom, že Romové někoho napadli. Politická hyper-korektnost je ve skutečností municí pro extremisty a jejich spiklenecké teorie. Ptejte se po původu problémů. Bavte se s lidmi. Jinak vám pak nikdo nebude veřit.
  • Průzkum – osobně by mi přišlo smysluplné udělat na Máji pořádný průzkum veřejného mínění. Ptát se obou stran, co komu vadí. Obejít alespoň statisticky podstatný vzorek. Řešit problémy vchod od vchodu.
  • Romové pořádají „kontra-demonstrace“ a stěžují si právem na rasismus. Ale nemohou zavírat oči před tím, že nejvíc by pomohlo, kdyby si udělali pořádek ve vlastních řadách. Pokud oni jsou ti „hodní“, tak proč je nikdo nemá rád? Místo demonstrace proti demonstraci by vyrazili rasistům všechny trumfy z ruky, kdyby udělali několik věcí: a) petice za přísné potrestání toho, kdo zbil těhotnou ženu na pískovišti (pokud k tomu tedy vůbec došlo – jakože téměř jistě nikoli a je to zase další hoax stojící pouze na – překvapení – tvrzení jednotlivce pro velmi seriozní noviny AHA!, které nejde nikde ověřit) b) petice za dodržování nočního klidu c) aby se sebrali konečně řekněme a šli vyčistit konečně ten potok, tedy chtěl jsem říct, kdyby se pustili do čištění veřejných prostranství na Máji. Možná by nebylo od věci „obnovit“ akci Z – pokud město (a zdá se že to tak je) rezignovalo na snahu něco opravit, starat se o veřejný prostor, mohli by Romové iniciovat nějakou aktivitu, která by směřovala k zlepšení stavu. Přidat by se mohl samozřejmě kdokoliv, ale kdyby místní „slušní lidé“ viděli, jak se dobrovolníci (bez ohledu na barvu pleti) střídají v úklidu všech veřejných prostor – a (samozřejmě ve vší slušnosti) upozorňují „bílé“, že jim nějak od ruky odpadl nějaký bordel… To by bylo překvapených lidí – a přitom to není nic nemožného (a nestojí to ani žádné peníze). A mimochodem, postihoval bych i rasistické projevy Romů vůči ne-Romům, stejným metrem (nechci slyšet „černé svině“ a nechci slyšet ani „bílé svině“).
  • Romové by samozřejmě potřebovali motivaci, měli by vidět, že pro ně existuje jiná budoucnost, než nejpodřadnější práce, sociální dávky (kdo vymyslel ten systém, oni ne)… Jak se ukazuje v problémových lokalitách, když jste ve druhé generaci nezaměstnaní, už jste téměř nezaměstnatelní. Lidi ztrácí to, co nám připadá jako základní návyky. Oni je ani nikdy neměli. Ale to nejsou žádné geny. Dejte do podobné situace kohokoli a za chvíli z nich budou „bílí cikáni“ (aka white trash – mimochodem, dost těch extremistů jsou typickými příklady: svolavatel demonstrace v Duchcově byl odsouzen mimo jiné za zneužívání soc. dávek. Ukazujte jim lidi, jako je Vojta Lavička, Gipsy.cz nebo Rytmus.
  • Udělejte něco sami. Já jsem tento školní rok (trochu nepravidelněji, než by bylo ideální) doučoval Libora, romského kluka z páté třídy ZŠ, češtinu v brněnském Romském muzeu. Učte je angličtinu, programovat, pouštějte jim TED videa.

A vy se podívejte na video z TEDx Prague, ve kterém Drahomíra Miklošová vykládá o tom, jak se ji povedlo zlepšit situaci v Obrnicích, kde je Romů 40 % – to je jiné číslo, než na Máji – a přeci to jde.

Jsem připravený, že diskuse pod tímto příspěvkem bude možná vyhrocená. Pokud se někdo chce projevovat jako rasistické hovado, tak se možná neudržím a mazat budu (nebo to pro mě bude znamení, abych přešel i na svém blogu na Disqus). Pokud budou v diskusi lidi z Máje, kteří mi budou vysvětlovat, jak to „ve skutečnosti je“, tak fajn – za to budu rád. Ale počítejte s tím, že budu chtít lepší důkaz, než vaše tvrzení. Už mám dost diskusí toho typu, kde fake identity čeří vodu. Uvidíme, jak se to vyvine.

EDIT: Zpravodajství z druhé „demonstrace“ – Václav Zaiml (ProtiAlt): opravdu by mě nenapadlo, že zrovna tento smutný příběh by mohl znamenat, že se u jednoho bohulibého účelu potká ProAlt a ProtiAlt. Ale vyjít by to mohlo:

Nezbývá, než varovat, než na problém dojede ještě víc lidí. Všichni, kdo můžete situaci všech občanů všech národností i barev pleti pomoci, pracujte na tom. Přijďte s jakýmkoliv schůdným řešením. A nejste na to sami – existuje dostatek spoluobčanů, kteří jsou přístupni slušné diskuzi, mohou nabídnout pomoc i zkušenost a jsou ochotni za vámi přijít. Jen jim podejte ruku.

V pátek v 16 hodin se na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích uskuteční setkání těch, kteří chtějí pomoci uklidnit dusnou atmosféru, navázat rozhovor a pomoci hledat řešení. Půjde o skutečný dialog. Pokud můžete a chcete, přijďte.

Bookmark the permalink.

53 Responses to Máj – Cikánů ráj

  1. Stanka says:

    Váš článek je pravdivý a děkuji za něj. Ano, je pravda, že bychom měli dělat „průzkumy vchod od vchodu“, ale Adame… už jste to zkoušel? 90% rómů začne křičet, jací jsou chudáci a dozvíte se prd. Ono doučovat roma je úctyhodné, ale setkal jste se někdy s mnoha romy dohromady? Mám všech pět pohromadě. Nejsem rasistka, naopak: učím ve škole pro romy (prosím, neuveřejňujte můj e-mail, mnohokrát vyhrožovali mně i mým dětem a nechci, aby se to opakovalo). Dala jsem se na speciální pedagogiku, protože jsem těmto menšinám chtěla pomoci. Moje teta adoptovala tři romy a i když ji umučili k smrti, i tak jsem dala šanci těm slušným. A dávám pořád: učím je a nedělám mezi bílými a romskými žáky rozdíly. Ale chápu to české „nejsem rasista, ale…“ Protože to ALE mi každý den vyvstává v hlavě, když 99,9% romských rodičů nechodí do školy ani na moje výzvy. Děti jsou místo ve škole každý druhý den na bazéně, protože obec pomáhá sociálně slabším a poukázky na bazén jim dává zdarma (to není hoax, ověřila jsem si to přímo na obci). Ale myslíte, že bílý kluk, který žije sám s tatínkem, protože jim maminka zemřela, má tu poukázku na bazén taky? Nemá, protože jeho táta pracuje. A není to o tom, že pro romy práce není. U nás ve škole jsme potřebovali zapojit placeně rodiče do jednoho projektu. Nabídli jsme ho všem: přišli pouze bílí rodiče.
    Já tomu pořád dávám naději a pořád věřím, že se najde víc takových, jako Vy nebo paní Miklošová, kteří budou aktivně něco dělat, ale po tom, co jsem poznala například 10000 romů (za mnoho let učitelování mi jich prošlo „pod rukama“ opravdu mnoho, vždy, když jim dáme výtku, že by měli chodit do školy, změní školu) a z toho byl 1 nebo 2 slušní… tak nevím… Naše učitelky se jich bojí, kolikrát jsme měli propíchnuté pneumatiky nebo mrtvé krysy na rohožce. A tak „babo raď“. Chci to změnit, ale už nevím, kde začít.

  2. Stanka says:

    Jen pro doplnění: neučím ve škole pro romy, ale ve školy pro neúplné a sociálně slabší rodiny, špatně jsem to výše uvedla. Žáky zde máme tak půl na půl – bílé děti z rodin, kde rodiče zemřeli nebo žili hrůzný život (drogy, pití, apod.) a romy.

  3. Stanka says:

    Slušní romové: mimochodem – ty dva slušné romy, co jsem poznala, dodnes znám, jsou mí přátelé. Jsou z toho, co se zde děje, na nervy, mají příšerný život, setkávají se z hroznými rasistickými poznámkami. Oba jsou muži, jeden chodí s bílou ženou, druhý si bílou ženu vzal a mají dvě děti. I ty trpí. Takže abych doplnila můj komentář výše naprosto souhlasím s tím, co píšete. „A na druhé straně je vědomí, že kvůli původu a barvě kůže mě moji sousedé a priori nenávidí“. Naštěstí ti moji známí už dokázali přesvědčit svoje sousedy o své etice i etiketě, ale s každou novou společností se musí dát do přesvědčování znovu.

  4. Daniel Srb says:

    S jednou věcí hodně nesouhlasím: „oni“ nejsou žádná parta co spolu chodí, ale jen sousedi stejné národnosti. Očekávat/požadovat od takové skupiny, aby šla něco uklízet je rasistické.

  5. Jarek says:

    Skvelej clanek – diky za nej! Jedinej problem mam s „…kdyby se pustili do čištění veřejných prostranství…“. Jen bych to asi trosku rozsiril – spolecnost mne ma brat jako slusnyho, dokud neprokazu opak – nikdo po me nemuze chtit, abych to dokazoval predem.Franta je Cikan, ale v zime cisti krmelce srnkam, takze to je ok; kdyby ne, tak predpokladam, ze je stejne spatnej jako ostatni…

  6. adamm says:

    Dan Srb: já nic takového nepožaduju. Jen si myslím, že by mohlo být užitečné, kdyby někdo z Romů inicioval něco ve stylu „Akce Z“, což bych samozřejmě nelimitoval na jednu národnost.

    Stanka: já mám romské sousedy na pískovišti v Brně na Obilním trhu a nezdá se mi, že by to tady bylo nějak extra vyhrocené. Lidi sedí vedle sebe a nevypadá to, že by se chystali zítra povraždit. A není to jediný případ – často jsem v tomto ohledu slyšel o Českém Krumlově. Určitě to není jednoduché a chybí ty kladné vzory (o tom by jistě mohli vykládat dlouho lidi z Romského muzea tady v Brně), ale když to někde jde, tak musím snad být nějaký recept, jak ten bludný kruh zlomit?

  7. adamm says:

    Jarek: Jasně. Asi to není fér. Ale imho by to pomohlo bořit stereotypy. Přijde mi, že je lepší zkusit taktiku, která by rasistům nabourala jejich typickou argumentaci.

  8. Musilda says:

    Osobně jsem zažil situaci, kdy se romská rodina doma domlouvala, že půjdou na úřad, s tím, že jim odešla lednice a nemají kam dát potraviny. Lednice byla samozřejmě byla v pořádku. Bez problému dostali vyplaceno 10 tisíc korun bezúročnou půjčku, kterou ještě ten večer prohráli v nonstopu. Po narození dítěte jsem se dostal do situace, kdy jsem něco podobného také potřeboval a na úřadě se mnou vyrazili dveře. Žena to pak zkoušela druhý den a bylo ji řečeno – tak prodejte ten zlatý řetízek co máte na krku. Toto je realita.

    • Jeník P. says:

      S tou lednicí tedy nevím. Pracoval jsem delší dobu jako vedoucí prodejny elektrospotřebičů a občané všech národností si chodili s „poukázkou“ od MÚ. Leč fungovalo to jinak. Dostali max 4.000,- a to na nejlevnější spotřebič v dané kategorii – pračka, lednice, sporák, etc. A jistotu zopakuji: chodili si občané všech národností, tj. Romové i bílí.

  9. Silvie says:

    Ahoj,
    zajimavy clanek, jen se nemuzu ubranit trochu dogmatickym formulacim…
    1) Vysvetlete mi, co je spatneho na tvrzeni: Nejsem rasista, ale…(napriklad, ale cikani mi vadi). Znamena to, ze lidem napriklad je uplne sumak, ze vedle bydli asiati nebo cernosi. Podle me to dava smysl. Pokud je opakovana negativni zkusenost s ruznymi cleny tehoz etnika, potom mi ono etnikum zacne vadit uz z principu (coz neznamena, ze mi vadi konkretne tato rasa).
    2) Jak uvadite, stejny postih pro ty bila svine a ty cerna svine: to prece je vytrzene z kontextu a zamerne spatne interpretovano. Pokud pujdete napriklad v Brne do muzea romske kultury a a skupince romskych spoluobcanu nadavat do cernych svini, koledujete si o maler. Tim chci rict, ze nadavat majorite (tzn. vetsi potazmo silnesi skupine do svini je analogicky priklad- pokud vite, ze jste silnejsi, urazka silnejsiho je trochu na hlavu, ale neni to realna hrozba….pokud takto mluvite o minorite, takova hrozba zbuzuje vetsi „strach“ )…uplne nevim, jestli jsem vysvetlila srozumitelne co jsem chtela.
    3) Rasismus vidim v odsuzovani etnika (kolektivni vina), bez znalosti konkretnich viniku a osob v libovolnem sporu. Takze, prohlaseni jako at Romske etnikum ukaze, ze umi taky uklizet okoli, upozorni belocha na odpadek atd. je teda rasisimus v te prave podstate. Prijde mi to, jako kdyby jste prohlasoval at duchodci ze sidliste Maj prestanou buzerovat svoje okoli. Jiste to taky bude minorita. Ale ve sve podstate jsme schopni soudit konkretni jedince (ta baba Novakova mi zase polila balkon a nerekneme v tu chvili ty svine duchodci mi nici balkon…). Kdybych byla romka, tak me takova vyzva dost urazi.

    Chtela bych rict, ze moc romu neznam a v klidu si ziju v „rasove“ klidne casti Brna. Mam jednu kamaradku romku, pomerne blizkou o ktere nechci prohlasovat,ze je ta „slusna“, protoze to je snad jasne, jiank by nebyla moje kamaradka. Obcas delame nejaky fory, jak se kdo opaluje, ale prece jsme lidi a ja nebudu premyslet nad tim co rict, aby ji to neurazilo, kdyz s jinym bych se o tom bavila (to by byl podle me rasismus). Je jasne, ze pokud nemam zadne vetsi kontakty s romskou komunitou, tak nema moje slovo uplne vahu, ale dalsi pohled muze byt, ze se na to umim podivat „bez emoci“.

  10. Jan Horna says:

    Jadro problemu vidim v tom, ze bili cikany ani moc neznaji (coz jiste plati i naopak). Prirozeny „zvireci“ strach z jineho by mel clovek svym intelektem prekonat. Je tomu tak ale malokdy.

    Bez vzajemneho poznani, idealne prolnuti, pak neni mozne si navzajem porozumet. Z toho pak vznikaji „pravidla“, ktera vytvorila vetsina, ale mensinam mohou byt tato pravidla uzka, nepohodlna. Vrcholem je pak kulturni a nabozenske nasili, jehoz nejzarnejsim prikladem je pseudo-pomoc „cerne“ Africe, kterou jsem na vlastni kuzi zazil. Domaci analogii jsou pak, a to jen tak hadam, nejruznejsi „socialni“ a „vzdelavaci“ projekty pro cikany a dalsi mensiny.

    A kde chybi porozumeni, nemuze byt ani vzajemny respekt a pak vse jde do riti. Je to problem a je to treba nejak resit. Asi bych to neresil vylozene macetami, jak to resi znesvarene kmeny dole v Africe. Idealni reseni nejsou ani horici auta v Parizi, natoz „BlackBerry riots“ v Londyne a dalsich mestech Velke Britanie. Nejdale je asi Amerika, kde jakz takz lidi spolu vychazeji. Pres vsechny ty spolky typu KKK se dostala americka spolecnost az do faze pod koberec zameteneho rasismu, kterou Chris Rock dokonale vystihuje: „See, the black man gotta fly to get to somethin‘ the white man can walk to.“

  11. Vojta says:

    Díky za článek, právě takový je potřeba. Lidi, kteří mají problém s Romy, mají v první řadě problém sami se sebou a měli by u sebe začít. S Romy jsem zažil konflikty, ale i veselé situace, každý z nich je úplně jiný. Před čtyřmi lety jsem od sebe na Jiřáku roztrhával socky, který se rvaly. Přišel mi na pomoc cikán za tupého přihlížení asi 30 dalších lidí. To věčné generalizování mě štve.

    Nejčerstvější vzpomínku mám asi 2 týdny starou. Slušně oblečený manželský pár vstoupil s kočárkem do autobosu a to dítě řvalo. Přede mnou seděl mladík, otočil se na mě a polohlasem pronesl: „Zasraný cikáni.“ Problém s nimi máme především my, ne oni s námi.

    • Petr says:

      A já naopak zažil situaci, kdy tramvaj úplně plná lidí přijela na zastávku, kde byl romský pár s dvěma kočárky. Otevřeli se dveře a oni se začali cpát dovnitř. Poté, co jim došlo, že se tam nevejdou, začali z plných plic řvát: „Abyste chcíply vy bílý svině!“. To si jako představovali, že lidé vystoupí z tramvaje, zahodí označené lístky, aby jim uvolnili místo? Pro ně začíná být už téměř cokoli záminkou k rasismu

  12. Silvie says:

    Jo jeste jsem zapomnela, dal jste psal o pozitivnich vzorech. S tim naprosto souhlasim, jen by ten vzor mel byt dosazitelny cil. Ukazovat nerealny vzor (roms vysokoskolskym vzdelanim co mluvi 2 jazyky a ma doktorat) nekomu, jehoz rodice maji zakladni skolu a do uceni me moc nenuti, jako nesmyslna aktivita. Myslim, ze ten vzor by mel byt realny i pro ty nejmene „vhodne“. Tim si myslim, podivej tady ten se vyucil a je zamecnik, tedka ma zivnost a slusne si zije a plati ucty (zduraznit to, ze diky tomu se neboji, ze ho vyhodi z bytu, vypnou vodu nebo proud) a pritom stacilo jit po zakladce na 3 lety ucebni obor (napriklad zduraznit, me skola taky nebavila, ale 3 roky jsem to vydrzel, abych se pak mohl mit lip). Vysokou skolu studuji prevazne lide, kteri maji vysokoskolsky vzdelane rodice (z vlastni zkusenosti rekla bych 80 % a zbytek studentu ma rodice s maturitou. Nikdy jsem se nesetkala za dlouha leta sveho studia s vysokoskolskym studentem, ktereho rodice by meli jen zakladku a nejak zvlast nejen financne by sveho potomka nepodporovali ve studiu).

    • Aldor says:

      No vidite, ja jsem dnes softwarovy inzenyr u mezinarodni korporace s vysokoskolskym diplomem a mi milovani rodice meli jen zakladku (otec si dodelal maturitu az po me graduaci).

      Mam to brat tak, ze se mi vasim prispevkem vysmivate? Myslim, ze spise jen prilis generalizujete. Duvody, proc nekdo (navic za minuleho rezimu) mel jen zakladku mohly byt uplne jine nez ze „na to nemel“, tento nazor, ze jen vzdelanci plodi vzdelance je mi hrozne odporny.

      Rozdil v nas lidech je v tom, kolik prilezitosti nam zivot dava a v tom, jak ochotni jsme prilezitosti se chopit a pracovat na sobe.

      • adamm says:

        Aldor: myslím, že Stanka generalizuje – ale není to nesmyslné. Pomineme-li situaci, kdy komunisti bránili „buržoazii“ získat nějaké vyšší vzdělání, tak si taky myslím, že skokově (rodiče základní škola, děti univerzita) ten vývoj obvykle nepostupuje (výjimky potvrzují pravidlo) a naopak je dost pravděpodobné, že děti rodičů vysokoškoláků se na vysokou školu aspoň zkusí přihlásit.

        To vše naopak pro mě znamená, že opravdu obdivuji ty, kdo přes horší startovní podmínky dosáhli vyššího vzdělání. Když jsem já vyrůstal v rodině, kde i moje babička (rok narození 1911!) měla vysokoškolské vzdělání (byla doktorka medicíny) a doma jsem měl „na hraní“ celý Ottův slovník naučný, měl jsem prostě mnohem lepší výchozí pozici než kamarádi, které rodiče třeba odrazovali už od gymnázia, „protože je to nepraktické“. Lze se tomu vzepřít, ale je to mnohem složitější než jsem to měl třeba já.

      • Aldor says:

        Myslim, ze se v zasade shodneme, tou niterni otazkou, kterou si kladu je – jakou merou se na uspechu (ci neuspechu) jednotlivce podili jeho geneticka vybava („Jaky otec, takovy syn…“), jakou merou prilezitosti, ktere dostal a jakou merou osobni vule, kterou naprel k prekonani neprizne tech predchozich dvou faktoru.

        Pokud rasove teorie maji pravdu, pak skoro bez ohledu na to, kolik stat vytvori prilezitosti (to, ze mu to moc nejde asi nemusime rozebirat) by melo platit, ze kdo delal bordel, bude dal delat bordel a v takovem pripade tento problem nema reseni.

        Ja tomu ale neverim. Na sobe jsem si zkusil, ze kdyz jde vule z obou stran, dokazeme se zmenit. Jablko nepada daleko od stromu, nema nozicky a nemuze si vybrat, v jakem prostredi poroste. My jsme lide, dokazeme to zmenit, jak jste psal – skoro nic nejde skokove, ale kde se nedela nic, logicky vznika dzungle a v dzungli panuji zakony silnejsiho a urvanejsiho.

        Co by bylo potreba – rychle a efektivni soudnictvi, adekvatne personalne vybavena policie, tvrde tresty za „kseftovani se socialnim ubytovanim“ a sto let vyvoje. Je pred nama velka fuska.

  13. Hloubavý diskutér says:

    Tvrzení – „žádné geny za to nemůžou“ – zdroj? Obecně udávané „pravdy“. Ty samé zdroje musí z logiky věci říkat, že chování není dědičné, že se člověk rodí tzv. tabula rasa. Ty samé zdroje de facto tvrdí, že evoluce neexistovala (nemohla existovat, jelikož by přirozeným výběrem nedocházelo k selekci chování a zastavili bychom se daleko před šimpanzem). A možná hypotéza směřující spíše ke genům – všude na světě toto etnikum dělá nepořádek. Bez ohledu na prostředí. Ad. 2 – akce Z? Kdyby pracovali tak by pracovali… :-) Až na pár jedinců to nikdo nikdy nedokázal. Myslím, že jste mimo. A klidně si mě smažte…

    • karel says:

      Ad. 1 – lidi děljí bordel bez ohledu na barvu pleti, stav konta nebo vyznání (bílí nácci dělají bordel, bílí punkáči dělají bordel, bílí anarchosti dělají bordel, bílí teknaři dělají bordel, bílí metalisti dělají bordel.. dle vaší logiky – „všude na světě dělá toto etnikum nepořádek“) Ad. 2 – kdyby pracovali, tak by pracovali.. polovina romů nemá práci, polovina mladých vysokoškoláků nemá práci.. taky „kdyby pracovali, tak by pracovali“´..?

      • Hloubavý diskutér says:

        Všude na světě dělá valná vetšina (pod valnou většinou si představuji např. 95%) tohoto etnika bordel. To je celkem fakt. Z bílých dělá srovcnatelný bordel tak max. 5% Vámi vyjmenovaných. Asi tak… Ad. 2 kolego, Vaše demagogie je obdivuhodná – toto etnikum nepracuje bez ohledu na hospodářskou situaci. V době růstu vysokoškoláci nastupovali do zaměstnání a většina romů nikoliv. Zde tedy poznáte, kdo zájem má a kdo ne. A oddělíte tak faktory prostředí…

      • karel says:

        demagogie je spis „vsude na svete“ i ty vase procenta.. nikdo nerika, ze je pomer napr. kriminality stejny, ale neni to rozhodne 95% vs. 5%.. to je demagogie.. „srovnatelny bordel“ je taky otazka pohledu na vec – podle me dela ve spolcnosti vetsi bordel zpronevera miliard bilymi gaunery.. to jednak, druhak nevidim rozdil v bordelu, ktery delaji nekteri ozrali cesi, nemci nebo danove od bordelu, ktery delaji nekteri ozrali romove.. co do hluku, odpadku, niceni majetku atd.. Ad. 2 – nikdy nepracovali? co pred rokem 89? co jsem chtel ilustrovat na tech studentech bylo, ze to neni cernobile o tom „kdo chce muze“ nebo o ekonomicke situaci… napr. svobodne matky s malymi detmi maji problem sehnat praci bez ohledu na ekonomickou situaci.. a neni to tim, ze by nechtely.. rika se tomu diskriminace

      • Hloubavý diskutér says:

        No sám jste tím Vaší příkladem ukázal na 16násobně větší kriminalitu. Ale beru i jiné čísla. Nicméně to je můj subjektivní odhad. Běžné fungování – romové jsou relativně samozřejmě daleko více otravní než většina populace. (i za střízliva). Na tunelářích se shodneme, v Číně je za to trest smrti a je vystaráno a nikdo si nic nedovolí. PS: To že romové nepáchají trestné činy bílých límečků neznamená, že proti tomu mají odpor. Viděl jste ale někdy roma – bílého límečka? (jedno je vzdělání, druhé je přirozená inteligence, a tu nenabudete ani 10 VŠ) :-)

      • Hloubavý diskutér says:

        A nikdo nebrání této slavné menšině začít podnikat a diskriminovat bílé uchazeče o práci. Já když bych někam šel a nevzali mě, tak bych řekl – škodí sami sobě.

      • karel says:

        ano, videl.. ale stejne mi odpovite, ze je to jen vyjimka…….. ano, romove jsou jini nez my.. muzete se s tim smirit, nemusite… ale nezapomente, ze kdykoliv kdokoliv kdekoliv zacal tvrdit, ze je neco vic, nez nekdo jiny (a z vasich prispevku to primo sala), dojel na to sam… driv nebo pozdeji… priklady v historii si vyberte sam..

      • Hloubavý diskutér says:

        No odpověděl jste si sám, tudíž to nemusím říkat já, je to asi evidentní. :-) Kolego, historie je předlouhý vývoj. A věřte mi, že nikterak spravedlivý. Bohužel. Nicméně v dlouhém evolučním vývoji (tisíce let), kdykoliv se v jedné skupině usídlila skupina druhá, která měla větší tendenci páchat „krimi činy“ (a brát si relativně více, a relativně více se rozmnožovat) tak ta humanistická skupina skončila. Možná o tom jste mluvil. My jsme však potomky jiné skupiny. I Vy jste potomkem jiné skupiny…

      • karel says:

        oba jsme potomky barbaru, kteri „ukoncili“ rim.. jen si nejsem uplne jisty, jak to do vasi koncepce zapada

      • Hloubavý diskutér says:

        1. míra altruistického chování u Slovanů je trošku jíná (daleko vyšší, z genového hlediska) než ta u kočovných národů, jelikož existoval jiný selekční tlak. 2. Psal jste o poučení z historie a pak dáváte příklad s Římem. Řím nedopadl moc dobře… :-) (ať to již bylo námi či jinou skupinou)

      • karel says:

        1. zejmena jihoslovane na balkanskem poloostrove jsou prosluli mirou sveho vzajemneho altruismu 2. jsem rad, ze si uvedomujete, jake „skupiny“ jste potomek.. a treba i pochopite, proc jsem to zminil v souvislosti s vasimi dalsimi vyroky 3. vazne myslite, ze na zaklade rozdilnosti (porad zminujete treba genetickou) muzete sestavovat zebricky lidi – lepsi, otravnejsi, chytrejsi atd.?

  14. Nedávno jsem četla knihu Probouzení tygra – léčení traumatu (Peter A. Levine, Ann Fredereick). Jedna ze závěrečných kapitol je věnována společenskému traumatu nebo také kulturnímu traumatu a tomu, proč si lidé ubližují pod náboženskými, kulturními či rasovými záminkami.

    Autor v knize vysvětluje nevraživost a násilí mezi lidmi jako znovusehrávání dávné traumatické události či situace. Znovusehrávání traumatické události je přitom na úrovni jedince prokázaný a častý jev. Autoři připodobňují trauma společnosti ke traumatu jedince. Trauma popisují jako „nezpracovaný vysoký náboj“, napětí v organizmu, který zvyšuje ostražitost, strach a tím i potřebu hledat nepřítele a chovat se vůči němu agresivně. Traumatizovaný člověk, který nepodstoupí adekvátní léčbu, terapii, si sám většinou neuvědomí vazbu mezi svým chováním a jeho příčinami v traumatickém zážitku či minulosti. Totéž platí o společnosti.

    Takovéto traumatické dědictví si v sobě nese jak bílá, tak černá část naší společnosti. Nepamatujeme si prvotní konflikt, ale přesto víme, že „ti druzí“ jsou nepřátelé. Je to trauma, které se dědí z generace na generaci. Nemůžeme za něj. Změna neznamená donutit Romy pracovat a donutit bílé občany být tolerantní. Změna znamená uvědomit si, z čeho pramení nenávist uvnitř každého z nás. Kde se vzala? Je skutečná? Je to, čeho se bojím, opravdová hrozba, nebo je to jen něco, co jsem vyčetl z médií, komentáři pod blogy či viděl v televizi?

    Média mají tu moc, že dokáží neadekvátně zveličit či naopak umenšit popisovaný problém. Událost nabývá na závažnosti nikoli počtem mrtvých, ale počtem liků. Utopené mourovaté koťátko bude mít stejně nebo snad i víc lajků než pohozený mrtvý romský novorozenec – proč? Mrtvému kotěti se dostává stejné, ne-li vyšší důležitosti jak mrtvému dítěti.

    Neexistují snadné návody, jak nevraživost mezi lidmi změnit. Ale nemůžeme čekat, že to změní Romové, že to změní bílí, že to změní novináři, že to změní politici nebo pár nadšených dobrovolníků.

    Každý z nás je změna. Každý z nás, který začne přemýšlet o důvodech své vlastní nevraživosti vůči druhým, začne hledat skutečné příčiny své nenávisti, začne ji přehodnocovat, něco mění.

    • Milena says:

      Naprostý souhlas, je to o nás jednotlivcích a našem vnitřním přístupu. Proto i já stále hledám cestičky, jak v sobě najít tu část co „nemá ráda Romy“ a transformovat jí na lásku.

  15. katka says:

    Článek velice zajímavý a do určité míry i pravdivý a to velice. Bydlím v domě s velice slušnou romskou rodinou a vím, že oni sami mají ve svém etniku dost problémů hlavně díky své slušnosti, na druhé straně mají problém s bílými, protože jsou to prostě cikáni. Jsou v mnohem horší situaci než ostatní. Ale bohužel bydlím v Brně v lokalitě, která je Bronxu mnohem blíž než Obilňák a bohužel krom mých slušných sousedů mám jen špatné zkušenosti. Kraválem počínaje okradením syna konče, bohužel je mi to líto, barva kůže mi vůbec nevadí, vadí mi chování a jak zmiňuje výše Stanka, když je jeden, je fajn, ale pokud se jich sejde víc je problém, bohužel. A jak před volbami řekl pan Franz: Přál bych si aby mezi romy bylo víc advokátů, víc lékařů a celkově víc vzdělaných lidí…. Přála bych si to stejné, ale bohužel oni sami se staví do role nevzdělatelných, škoda. A od vzdělání se odvíjí další problém a to je zaměstnání, v dnešní době má problém najít práci vysokoškolák natož člověk s neukončeným a nebo sotva ukončeným základním vzděláním. Další problém je, že oni přes zimu pracovat budou, ale přijde léto a všechno je jinak, Mám s tím osobní zkušenost. A poslední problém jsou media, protože zvláště media se největší měrou podílí na šíření rasismu u nás. Jsou to jejich, obzvláště pak novácké, rozsáhlé reportáže o chudáčcích utiskovaných, jsou to jejich zbytečně rozpiplávané reportáže o romských paterčatech…. Tohle je prostě bohužel problém dlouhodobý a cesta ven z něj je složitá a hodně náročná.

  16. anini says:

    Další zfanatizovaný článek, kde se píše, že jsou cikáni diskriminováni a bílí jsou ti zlí rasisté. Zkuste se podívat zpětně a uvidíte, že je to přesně naopak. Ty demonstrace jsou jen reakcí na cikánskou agresi.

    • karel says:

      anebo ne… agrese cikánských gaunerů není nijak zásadně vyšší, než agrese bílých gaunerů.. třikrát jsem se stal obětí krádeže – dvakrát to byli bílí zloději, jednou romský zloděj.. nevidím důvod, proč na základě toho rozlišovat

      • Hloubavý diskutér says:

        No vzhledem k tomu, že cikánů je v naší zemi 3%, a procentuální zastoupení romských útočníků ve Vašem případě je 33,3%, není to moc dobrý příklad :-/ (jen ten příklad sám o sobě – není to repre vzorek, ale použil jste ho Vy – hovoří o cca. 10násobné kriminalitě)

      • Hloubavý diskutér says:

        Omlouvám se – matematika není moje silná stránka, ale přeci mi to nedalo. Váš příklad sám o sobě by měl značit cca. 16x (tj na 10) vyšší kriminalitu u romů. (při odhadu jejich 3% zastoupení ve společnosti)

      • karel says:

        zaujetim pro matematiku vam unikla pointa – i kdyz je romska kriminalita v prepoctu na hlavu mnohonasbne vyssi, porad delaji nejvice problemu a pachaji nejvice zlocinu v nasi zemi cesi sami, ne romove

      • karel says:

        (jeste k te matematice – jak je na tom ted procentualne vzhledem k cechum americka mensina po te ctyrnasobne vrazde? a po zabiti fanouska na koncerte lamb of god?)

      • Hloubavý diskutér says:

        Kolego, já jsem říkal, že to není repre vzorek. Argumentoval jste tím Vy, tudíž jsem Vám to dovedl do absurdna. Amík není stejně tak repre vzorek. Ano, absolutně páchají více trestných činů Češi, relativně více romové… A když romů bude relativně přibývat, tak při shodných podmínkách naroste kriminalita. A ještě jednu poznámku k té Vaší zajímavé logice – agresivita holých lebek není absolutně vyšší než agresivita čiňanů, tudíž by nás to, dle vaší logiky, nemělo znepokojovat

      • karel says:

        vase poznamka dava smysl, jen pokud se povazujete za cinana… ja jsem cech a vadi mi, kdyz jini cesi obvinuji 3% minoritu z toho, ze dela problemy 97% majorite, ktera ji ale co do „problematicnosti“ v absolutnich cislech valcuje..

      • Hloubavý diskutér says:

        Místo číňanů klidně dosaďte holé lebky n(nebo jinou skupinu)… Podle Vás hodní jak míliové, když v absolutních číslech nepřevyšují bordel čechů. To je rozdíl relativní vs. absolutní.

      • Hloubavý diskutér says:

        Ale vzhledem k demografickému vývoji se dočkáme i v absolutních číslech. Tak do 20-30ti let

      • karel says:

        a kde to tvrdim, ze je nekdo hodny jak milius, kdyz v absolutnim meritku dela mensi bordel nez nekdo jiny? ja jen tvrdim, ze dela v absolutnim meriku mensi bordel……. nic vic, nic min

        a ze tu existuje jakasi neprima umera ve „vnimani“ tohoto faktu (v „informovani“, v „reakcich“ atd.)

  17. anini says:

    Jinak můj názor, jak vyřešit tento problém bude z pohledu cikánů trochu rasistický.

    Myslím, že by zákony měly platit pro cikány stejně jako pro bílé.

  18. Ondřej says:

    Existují nějaké stránky, které by sbíraly a vyvracely ty rasistické hoaxy? Přece jenom, pro plnění toho bodu 1 bych potřeboval nějaký argumentační základ.

    • adamm says:

      Něco (třeba ta neustále kolující složenka na 35k) je na hoax.cz. O „speciální“ stránce nevím, proto jsem uvažoval, že by bylo dobré ji vytvořit.

  19. Patrik says:

    oučasnou situaci celkem vystihuje jednání našich soudů. V případě trestných činů, kde vystupuje na jedné straně bílý a na druhé straně Rom mají soudy tendenci přistupovat k Romům shovívavěji.
    Příklad: Rom (Ivan Demeter) zabil bílého pěstí kvůli cigaretě – dostal 2 roky. Bílý (Jaromír Šebesta) zabil Roma, který mu kradl železo výstřelem z kuše – dostal 10 let. A to jsou jen případy, které proniknou do médií. Jak se na to asi budou dívat obyvatelé na sídlišti Máj?
    Tohle je místo, kde by se mělo začít – důsledné postihování trestných činů. Všech trestných činů. Zejména u recidivistů by měly soudy využívat maximálních hranic trestů a dále výrazně tvrději postihovat organizovaný zločin a tím nemyslím jen zidealizovanou představu, kdy kápo s doutníkem a psíma dečkama udílí rozkazy svým gorilám, ale i případy, kdy tři „mladíci“ společně udělají nějakou ránu.

    • Milena says:

      To je rasizmus naruby. Nedej bože, aby Cikánovi dali stejný trest, jak bílému, to by byl rasizmus. Známého napadli Cikáni a že měl tu drzost se bránit a nandal jim to, napařili mu trest za rasizmus, protože se do toho vložili nějací „multikulti humanisti“, prostě hnus. Poučení: když vás napadne Cikán, nebraňte se a jen se schoulete na zemi do klubíčka a modlete se, abyste to jejich běsnění přežili, obrana nemá význam, byli byste RASISTI!
      Když v Americe se uchází o místo bílý a černý, dostane vždy místo černoch, aby to nebyl rasizmus, co na tom, že třeba ten bílý uchazeč byl lepší. Již několik lidí mi toto sdělovalo přímo od zdroje.
      Takže asi tak.

  20. Milena says:

    Taky se podělím o své zkušenosti s Romy (i když nechápu, proč jsou Romové, když se jim vždy říkalo cikáni, je to jako by se bílým nesmělo říkat bílí, aby to nebylo rasistické….., prostě absurdní fraška). Zažívám na ulici Cejl v Brně tyto příhody:
    1. Romové chodí vždy v protisměru (i když to i bílí), asi neví, že se chodí po chodníku vpravo.
    2. Docela často, když procházím okolo, něco urážlivého na mě pronesou polohlasně (buď česky, nebo romsky).
    3. Stojí na celém chodníku a neuhnou se, tak, že je člověk musí obcházet a nedej bože aby o ně trošku nechtěně zavadil, to je pak křik na celé město, div neohluchnete. Většinou řvou „ty bílá kurvo“, „co ty svině bílá, nevidíš“, apod.
    4. Hrozně řvou, v šalině (tramvaj), na ulici, prostě všude řvou, asi ať jsou vidět, nebo neznají telefon, nebo zvonek u dveří. Docela je legrace vidět muže kolem cca 40ti let, jak řve do oken TETO, TETO…
    5. Na Cejlu je bordel, jak kdybyste vysypaly všechny odpadky z okna.
    6. Rom, když si rozbalí nějakou „tatranku“, „bagetu“, nebo prostě něco takového, hodí obal automaticky na zem, i když je o pár kroků odpadkový koš.
    No, je toho prostě spoustu, co mi na nich vadí (samozřejmě, vadí mi to na všech, protože jako hovada se chovají i bílí). Cejl ze mě asi už udělal bohužel rasistku, často se přistihnu, že už vnitřně opovrhuji Cigánama i když si říkám, nejsou všichni stejní a snažím se tu averzi vůči nim pochopit, ale nějak se to již moc nedaří. Zajímavé je, že jinak mi nevadí nikdo, Vietnamci, Černoši, Indové!, atd.
    Přála bych si, aby se Cikýni (a vůbec všichni lidé) začali chovat slušně.
    Taky chápu, že narodit se jako Cikán, asi není lehké. Taky se mi líbí video, jak se dá pěkně na tom zapracovat z obou stran, aby se ty předsudky a problémy vyřešili. Jenže když jdete přes Cejl, a někdo na vás bezdůvodně pokřikuje, nebo zrovna když procházíte začne řvát jak pavián, div vám nepraskne bubínek (asi obliba Cikánů, začít řvát jeden na druhého, asi abyste se vyděsili, nebo nevím proč?), když vidíte ty odpadky všude, bordel, jak chodí „namachrovaně“, tak to se opravdu moc nedá!
    Tak to je můj názor, nebo spíš zážitek.
    PS: Původně jsem se Romů zastávala až do doby, kdy se mezi nimi teď pohybuji. Hledala jsem na nich něco pozitivního a opravdu jsem něco našla – drží při sobě! Z toho by si všichni bílí měli vzít příklad. Romové mi přijde, že jou jako jedna rodina….

  21. Patrik says:

    Nechci klít, ale cikánů se v našem jinak doposud lázeňském městě za poslední rok vyrojilo víc než dost. Nesnáším ten vzkvétající business s ubytováváním sociálně slabých.

  22. emil says:

    zajímavý článek, díky§

  23. Camila says:

    The wrapping paper within the open ends should seem like a rectangular-shaped cylinder

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *