:: ku klux klan vs. reggae

aneb hitler na flédě, aneb fss přeci jen není tak marná fakulta ;) (aktualizováno o první odkaz na fotky)

plesy fss se stávají vyhlášenými – a není divu. na rozdíl od ostatních fakult, u nás je to vždy maškarní na flédě, s dobrou hudbou, videoprojekcí, neuvěřitelnými maskami a spoustou legrace. proto jsem se musel zúčastnit i letos, kdy bylo téma „dark side of me“. bohužel oproti minulým ročníkům trochu klesla úroveň masek – i když upírka, obří lysohlávka, zbyňa coby hitler nebo kolektivní maska „baník pyčo“ zaslouží pochvalu. rosťa přišel klíčově na poslední chvíli s výborným nápadem, a tak jsme letos (také díky zapojení rodičů) vyrazili na flédu v bílých pláštích a kápích, jako správní členové bratrstva. a byl to povedený ples, jen jsme možná mohli skončit o něco dřív ;) kombajn se blýskl s povedenou projekcí i svým novým objevem, zdenál byl se šlehačkovou lahví nepřekonatelně sexy, potakl jsem spoustu známých, zahrál si fotbálek, zatrsal v kápi na reggae, vyfotil se s černochy (fotek bude jistě dost, ale zatím žádné nemám prvních pár fotek od kombajna, ku klux klan reprezentuje rosťa, já tam nejsem) – prostě v takové chvíle si člověk říká, že to není tak marná fakulta (zatímco o jiných momentech, např. konzultaci o diplomce, raději pomlčet ;)

o zoomu bude článek v cinepuru, zítra bych taky měl povykládat něco o kritické analýze tohoto článku (což mě spolu s aktuálním sporem v LtN donutilo znovu zvažovat, jestli je americký model, kdy je možné otevřeně hlásat nacistickou propagandu, lepším řešením než naše podivné zákony, které pro komunisty zdá se stejně neplatí), a taky se mám zúčastnit debaty zástupců národnostních menšin žijících v brně. to jsem teda zvědav, co tam budu vykládat – že jsem rád v brně a nikdy jsem žádné problémy neměl? no uvidíme. ještě dva vánoční odkazy: oříškové oplatky a dárky pro uprchlíky. oplatky jsou vynikající a dát dárky uprchlíkům je taky dobrý počin. a nakonec musím pochválit plav: slovinské číslo má jen málo hluchých míst, a i když osobně mě udivilo, že v celém čísle není jediná zmínka o štegerovi, výběr přináší nová jména, skvělé povídky i dobře vybrané ukázky z delších textů. ale je to divné: vyjde speciální číslo, a na iliteratuře (konečně jsem si ji přidal do sledovaných, jsem ostuda, že mi to tak trvalo) o tom není ani zmínka, byť v obou případech se okolo motají stejní lidé – a zároveň se na iliteratuře objeví (no… o něco dřív, ale stejně s hodně velkým zpožděním) recenze právě štegerovy knihy někdy je leden uprostřed léta. levice neví, co dělá pravice? no a murakamiho jméno tu bylo už tolikrát, že nemůžu neupozornit: kafka on the shore. a úplně na konec malý povzdech: trochu závidím – ne ty krásné chvíle, ty (nejen) jim samozřejmě z celého srdce přeju – ale způsob, jak takové prožitky převést na text, který je skvělý, nechává prostor pro domýšlení a zároveň není (příliš) sentimentální…

dnes jsem celý večer doma a ke všemu jsem tu úplně sám! nezvyk…